Novosibirsk
| Novosibirsk Новосибирск |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 150 m n. m. | ||
| Oblast: | Novosibirská | ||
| Okruh: | Novosibirsk | ||
| administrativní dělení: | 10 městských obvodů (rajonů) | ||
.svg) Novosibirská oblast na mapě Ruska |
|||
 Novosibirsk
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 506,7 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 473 737 (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 2908 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Vladimir Gorodeckij | ||
| oficiální web: | www.novo-sibirsk.ru | ||
| telefonní předvolba: | (+7) 383 | ||
| PSČ: | 630 xxx | ||
.png)
Novosibirsk je s 1,474 miliony[1] (2010) obyvateli největší město Sibiře a třetí největší město Ruské federace. Leží na řece Ob a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem Novosibirské oblasti, jakož i celého Sibiřského federálního okruhu.
Obsah |
[editovat] Historie
Novosibirsk byl založen roku 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, na město byl povýšen roku 1903. Tři desetiletí neslo město název Novonikolajevsk na počest cara Mikuláše II., k přejmenování na Novosibirsk došlo roku 1925. Do roku 1917 byl Novonikolajevsk pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.
17. dubna 1917 se Novonikolajevsk stal se okresním městem Tomské gubernie. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).
23. prosince 1917 byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do 26. května 1918, kdy Novonikolajevsk ovládli bílí – za nich se obnovila práce městské dumy. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál Kolčak, drželi Novonikolajevsk až do 17. prosince 1919, kdy vládu ve městě definitivně převzali bolševici.
23. prosince 1919 Novonikolajevsk dostává status centra Tomské gubernie o 3 měsíce.
Od 13. června 1921 se Novonikolajevsk stává centrem Novonikolajevské gubernie a nabývá status politického, průmyslového a továrního střediska Západní Sibiře. Ve stejné době byly ve městě otevřeny konzulát Číny, Japonska a Německa.
[editovat] Průmysl a služby
Na jihu Novosibirska se nachází městečko Akademgorodok, kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, Novosibirská státní univerzita. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd.
Ve městě je 19 kin, divadla, muzea a budova opery a baletu. Průmysl je zastoupen strojírenstvím a metalurgickými závody.
Novosibirsk disponuje celkem asi 24 univerzitami, z nichž je 15 státních a 9 soukromých.
[editovat] Doprava
Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce 1985 zde byla otevřena první linka metra. Protože bylo město založeno při stavbě železnice, má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: Tolmačjovo (Ob') a Severnyj. Z Tolmačjovo létají linky jak do Ruska, tak i do Evropy (Bulharsko, Německo, Španělsko, Turecko, Ukrajina a Česko) a Asie (Arménie, Ázerbájdžán, Čína, Jižní Korea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán, Thajsko a Uzbekistán). Toto letiště je také centrálou aerolinií S7. Letiště Severnyj slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.
V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: Novosibirsk-Glavnyj, Novosibirsk-Zapadnyj, Novosibirsk-Južnyj a Novosibirsk-Vostočnyj.
K místní novosibirské dopravě kromě metra patří i autobusová, trolejbusová a tramvajová doprava.
[editovat] Administrativní dělení
Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):
| Obvod | Počet obyvatel (2002) | Rozloha (km²) | Hustota zalidnění (ob./km²) |
|---|---|---|---|
| Central'nyj | 72 000 | 6,4 | 11 250 |
| Dzeržinskij | 156 400 | 36,7 | 4 262 |
| Kalininskij | 174 000 | 41 | 4 244 |
| Kirovskij | 169 800 | 52 | 3 265 |
| Leninskij | 273 200 | 70,3 | 3 886 |
| Oktjabr'skij | 176 600 | 57,6 | 3 066 |
| Pervomajskij | 71 700 | 69,3 | 1 035 |
| Sovetskij | 131 300 | 76,4 | 1 719 |
| Zael'covskij | 137 600 | 83 | 1 658 |
| Železnodorožnyj | 63 000 | 7,5 | 8 400 |
[editovat] Sport
[editovat] Lední hokej
Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk. Hraje v Kontinetální hokejové lize od jejího založení v roce 2008. Domácí aréna je Ledový palác Sportu „Sibir“ s kapacitou 7 400 diváků.
[editovat] Fotbal
Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje ve první lize (D-2). Dříve hrál pod názvem FK Čkalovec-1936 Novosibirsk.
Druhým významným klubem je FK Čkalovec Novosibirsk, který byl založen v roce 2004. Od roku 2006 hraje ve druhé lize (D-3).
[editovat] Basketbal
Mužský klub – BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).
Ženský klub – BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).
[editovat] Bandy
HK Sibselmaš Novosibirsk – ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).
[editovat] Obyvatelstvo
Podle všeruského sčítání obyvatelstva v roce 2002[2]:
Počet obyvatel: 1 425 508
Národnostní složení:
| Národnost | % |
|---|---|
| Rusové | 93,8 |
| Ukrajinci | 1,3 |
| Němci | 0,9 |
| Tataři | 0,8 |
| Arméni | 0,4 |
| Ázerbájdžánci | 0,4 |
| Bělorusové | 0,3 |
| Židé | 0,2 |
| Kazaši | 0,2 |
| Tádžikové | 0,2 |
| Korejci | 0,1 |
| Cikáni | 0,1 |
| Jazídové | 0,1 |
| Čuvaši | 0,1 |
| Uzbeci | 0,1 |
| Jiné | 1,0 |
[editovat] Zdroje
- ↑ Sčítání lidu 2010 — Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации по переписи 2010
- ↑ Oficiální stránky magistrátu, «Statistika Novosibirsku», «Obyvatelstvo»
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky magistrátu města Novosibirsk (rusky)
- Novosibirská státní univerzita (rusky, francouzsky, anglicky)
- Největší Novosibirský portál (rusky)
- Www-kamera (2)
- HD webové kamery
- Off-line pseudo-3D mapa Novosibirsku (rusky)
- On-line mapa Novosibirsku (rusky)
