Vladimir Jurjevič Anťufejev
| Vladimir Jurjevič Anťufejev | |
|---|---|
| Narození | 19. února 1951 (73 let) Novosibirsk |
| Alma mater | Akademie Ministerstva vnitra Běloruské republiky (do 1974) Ruská akademie státní služby |
| Povolání | státník |
| Ocenění | Řád za osobní statečnost Řád Za službu vlasti v Ozbrojených silách Podněsterské moldavské republiky Řád cti a slávy Řád Za osobní statečnost medaile Za bezúhonou službu |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimir Jurjevič Anťufejev (rusky Владимир Юрьевич Антюфеев; * 19. února 1951, Novosibirsk, RSFSR, SSSR, v minulosti vystupoval pod falešnými jmény Vladimir Ševcov a Vladimir Alexandrov) byl v letech 1992 až 2011 ministrem státní bezpečnosti mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republiky. V roce 2014 byl jedním z představitelů neuznané samozvané Doněcké lidové republiky.[1] V Lotyšsku a Moldavsku je trestně stíhán. Byl stejně jako ostatní státní činitelé Podněstří nežádoucí osobou na území EU, rozhodnutí však bylo zrušeno. Od roku 2014 je opět nežádoucí osobou z důvodu jeho role ve válce na východní Ukrajině.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Po dokončení Vysoké školy Ministerstva vnitra SSSR v Minsku působil v bezpečnostních složkách. Na konci 80. let zastával funkci zástupce velitele milice v hlavním městě Lotyšské SSR Rize. Po vyhlášení nezávislosti Lotyšska v květnu 1990 byl jedním z organizátorů schůzky představitelů lotyšského ministerstva vnitra, na které se účastníci shodli nezávislost nepodpořit a zachovat věrnost sovětskému vedení. Anťufejev nese odpovědnost za brutální zásah sovětských sil včetně speciálních jednotek OMON proti demonstrantům u budovy ministerstva vnitra v Rize dne 20. ledna 1991, při kterém zemřelo pět osob. Po definitivním vzniku nezávislého Lotyšska v srpnu 1991 na něj byl okamžitě vydán zatykač pro zločiny proti státu. Podařilo se mu utéct do Ruska a odtud následně díky kontaktům ruského politika Viktora Alksnise do Podněstří, kde se pod falešným jménem Ševcov účastnil organizování bezpečnostních složek neuznané republiky.
V letech 1992 až 2011 zastával funkci ministra státní bezpečnosti Podněsterské moldavské republiky. Jeho pravou identitu odhalil v roce 1997 generál Lebeď, který velel během ozbrojeného konfliktu v Podněstří roku 1992 tam umístěné 14. ruské armádě. Od roku 2004 je trestně stíhán (jako ostatní podněsterští činitelé) v Moldavsku za zločiny proti státu, ve stejném roce byl označen jako nežádoucí osoba na území EU.[1]
V podněsterských prezidentských volbách v prosinci 2011 aktivně podporoval Igora Smirnova, který však ve volbách skončil až třetí. Ještě v prosinci byl Anťufejev z funkce ministra odvolán, v lednu 2012 byl propuštěn z armády a následně uprchl do Moskvy. V Podněstří byl následně obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele, zpronevěry a záměrného ničení důkazů.[1]
V březnu 2014 se podle svých slov "se svou skupinou účastnil Krymské krize".[2] Od července 2014[1] do září 2014 vystupoval jako zastupující premiér a ministr pro bezpečnost státu Doněcké lidové republiky, za což byl opět zařazen na seznam nežádoucích osob na území EU.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vladimir Antyufeyev na anglické Wikipedii a Антюфеев, Владимир Юрьевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d e BBC: Russian ex-police chief Antyufeyev leads Donetsk rebels
- ↑ Nakanune.ru: Новый вице-премьер ДНР Владимир Антюфеев: Я прибыл в ДНР на столько, на сколько будет нужно. Террористы будут уничтожаться на месте
- ↑ Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 810/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny