Nižnij Novgorod
| Nižnij Novgorod Нижний Новгород |
|||
|---|---|---|---|
pohled na město z Kanavinského mostu |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 56° 19′ s. š., 44° 0′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 78 m n. m. | ||
| federální okruh: | Povolžský federální okruh | ||
| oblast: | Nižněnovgorodská oblast | ||
| administrativní dělení: | 8 rajónů | ||
Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska |
|||
|
Nižnij Novgorod
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 411 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 286 000 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 3129 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Oleg Valentinovič Sorokin | ||
| oficiální web: | www.admgor.nnov.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | (+7) 831 | ||
| PSČ: | 603000 | ||
Nižnij Novgorod (rusky Нижний Новгород, čuvašsky Чулхула) je se svými 1 280 000 obyvateli (2007) na rozloze 411 km2 čtvrtým největším městem Ruské federace. Je sídelním městem Nižněnovgorodské oblasti a celého Povolžského federálního okruhu. V letech 1932 až 1991 neslo město na počest spisovatele Maxima Gorkého název Gorkij.
Obsah |
Historie [editovat]
Pevnost Nižnij Novgorod byla založena v roce 1221 velikým knížetem vladimirským Jurijem II. na soutoku významných řek Volha a Oka. Aby se názvem odlišila od staršího Novgorodu Velikého, dostala přívlastek Nižnij. Jako jedno z mála ruských měst (dalšími byly např. Moskva či Tver) unikl ve 13. století zkáze za velkého mongolského vpádu. Postupně se Nižnij Novgorod stal významným obchodním střediskem a po osamostatnění také politickým centrem, kam přenesl po spojení se suzdalským knížectvím kníže Konstantin Vasiljevič (1331–1365) svoji rezidenci. Za jeho syna Dmitrije zde vznikly velké a výstavné kostely i opevnění.
Nynější nižněnovgorodský kreml, vybudovaný v letech 1501–1515 stavitelem Petrem Vlachem, byl významnou baštou Moskevské Rusi proti tatarskému Kazaňskému chanátu, kdy odolal obléhání roku 1520 a dalšímu roku 1536. V době smuty, v roce 1612, sehrála novgorodská hotovost, vedená kupcem Kuzmou Mininem a knížetem Dmitrijem Požarským, rozhodující úlohu při vyhnání Poláků z Moskvy a nastolení dynastie Romanovců. Hlavní novgorodské náměstí dnes nese Mininovo jméno a pomník, sám Minin je pohřben v chrámu Archanděla Michaela ve zdejším Kremlu.
V roce 1817 byly do města přeneseny Makarjevské trhy, které přilákaly miliony lidí, od této doby se Nižnij Novgorod stal zavedeným městem ruského obchodu. To způsobilo koncem 19. století také rozvoj průmyslu, díky němuž se stalo město opravdovým obchodním uzlem Ruska. Po říjnové bolševické revoluci byl Nižnij Novgorod přejmenován na Gorkij (1932) podle místního rodáka Maxima Gorkého, a to ještě za jeho života. V 80. letech 20. století bylo vybudováno metro, dnes má město i letiště, moderní divadla a instituty. Ve městě také sídlí společnost GAZ, vyrábějící automobily.
Významné stavby [editovat]
- Nižněnovgorodský kreml - pevnost z červených cihel, čítající 13 věží
- Monastýry a chrámy, ponejvíce ze 17. století
- Pečerský klášter Nanebevstoupení (založen ve 14. století)
Současnost [editovat]
Město Nižnij Novgorod se rozkládá na ploše 411 km2. Má 1 286 000 obyvatel (2007), jejichž počet v 90. letech znatelně klesl: roku 1989 zde žilo 1 435 000 osob. Administrativně se dělí na 8 obvodů (rajónů). Sídlí zde 5 univerzit a 8 fakult univerzit s jiným sídlem. Dále se zde nachází asi 18 kin, 41 nemocnic a na 140 lékáren.[zdroj?]
Městská hromadná doprava Nižného Novgorodu zahrnuje dvě linky metra, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Město je železničním uzlem na jedné z větví Transsibiřské magistrály; hlavní tratě odtud míří na Kirov, Arzamas (–Saransk) a Moskvu.
Slavní rodáci [editovat]
- Milij Alexejevič Balakirev, hudební skladatel, klavírista
- Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, literární kritik
- Maxim Gorkij, spisovatel a dramatik
- Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, matematik
- Pjotr Nikolajevič Nesterov, pilot a letecký konstruktér
- Sergej Petrovič Novikov, matematik
- Jakov Sverdlov, revolucionář a bolševik, sovětský politik
- Alexander Iljič Uljanov, Leninův starší bratr, revolucionář
- Marina Orlova, etymoložka
Vojenskou školu zde studoval Pavel Lebeděv, přestože se zde nenarodil.
Partnerská města [editovat]
Tampere (Finsko)
Linec (Rakousko)
Philadelphia (USA)
Jinan (ČLR)
Essen (Německo)
Charkov (Ukrajina)
Sant Boi (Španělsko)
Okolní města [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránka města v angličtině
- Památky města
- O městu
- Novgorodský informační portál - v ruštině
- O městě - v němčině