Novi Sad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novi Sad
Нови Сад
Panorama of Novi Sad.jpg
Novi Sad – znak
znak
Novi Sad – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 80 m n. m.
stát: Srbsko Srbsko
autonomní oblast: Vojvodina
okruh: Jihobačský okruh
Novi Sad
Red pog.png
Novi Sad
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 129.4 km²
počet obyvatel: 389.245 (2013)
etnické složení: Srbové (75%), Maďaři (5%), Slováci (2,5%) a další
správa

Novi Sad (srbsky Нови Сад, Novi Sad, slovensky Nový Sad, maďarsky Újvidék, rusínsky Нови Сад, německy Neusatz (an der Donau), latinsky Neoplanta) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město autonomní provincie Vojvodina. Městem protéká řeka Dunaj. V roce 2013 zde žilo okolo 389.245 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Nového Sadu.

Významné centrum srbského státu se začalo rozvíjet již v dobách existence uherského mocnářství a patřilo mezi četná mnohonárodnostní města. V moderní době sem byla přivedena železnice, vznikly přístavy na Dunaji a rafinerie. Počet obyvatel začal vzrůstat po vybudování nových sídlišť po druhé světové válce, umocnil se jihoslovanský prvek. V roce 1999 bylo město během bombardování NATO značně poškozeno, zejména infrastruktura.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Noční Novi Sad

Novi Sad je ekonomické centrum Vojvodiny, nejúrodnější zemědělské oblasti v Srbsku. Město je jedním z největších ekonomických a kulturních center země a i v bývalé Jugoslávii mělo nezastupitelné postavení.

Průmysl města v 90. letech 20. století těžce strádal ekonomickými sankcemi, kterými se západní svět pokoušel izolovat tehdejší politický režim. Sankce a hyperinflace vedly k dalšími poklesu životní úrovně, zastarávání podniků a snižování výkonnosti výroby. Někteří z velkých producentů museli své závody uzavřít a zbankrotovali. Mezi takové podniky patřil například Novkabel (výroba elektrických kabelů), Pobeda (zpracování kovů), Jugoalat, Albus a HINS (chemický průmysl). Jediným fungujícím podnikem zůstala pouze místní rafinerie, která se však stala cílem bombardování v roce 1999.

Po roce 2001 došlo k ekonomice k významném zvratu. Srbsko se otevřelo západnímu světu a začal ekonomický vzestup. Hospodářství se začalo, podobně jako v jiných zemích střední a východní Evropy, orientovat na terciární sektor, tedy služby. Fungující státní podniky byly privatizovány. V současné době tak dominují malé a střední podniky.

Význam Nového Sadu jako finančního centra potvrzuje velký počet bank, mezi které patří například Vojvođanska banka, Kulska banka, Panonska banka a pobočky některých dalších mezinárodních finančních ústavů. Ve městě se nachází také i sídlo podniku Naftne industrije Srbije, tedy hlavní ropné společnosti Srbska.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Novi Sad je významnou zastávkou na mezinárodním dopravním tahu Budapešť - Bělehrad (prochází tudy také i dálnice) a vedou sem i některé dopravní tahy regionálního (srbského) významu. Novi Sad je spojen silnicí s následujícími městy: Bačka Palanka, Bački Petrovac, Subotica, Bečej, Zrenjanin, Perlez, Sremski Karlovci, Ruma, Beočin. Vzhledem k charakteru krajiny, do které je Novi Sad umístěn, není kolem města vybudován okruh (tak jako ho má např. Bělehrad, či Sarajevo. Roli hlavního průtahu městem hraje Bulvár osvobození, představující centrální osu moderní části města a několik dalších tříd, vystavěných po druhé světové válce v pravoúhlém topografickém plánu.

Trasu dálnice kopíruje také i železnice. Hlavní trať, vedoucí ze Subotice do Bělehradu nemá při svém průchodu Novým Sadem žádnou minoritní větev; původní trať po břehu Dunaje do Beočinu byla zrušena a dnes je dochováno jen těleso.

Novi Sad je také významný z toho hlediska, že se nachází na Dunaji, evropském veletoku. Proto nelze zpochybnit význam dopravy lodní, a to ať už osobní (zajištěno je spojení např. do Iloku), či nákladní. Přes Novi Sad proplouvají četné nákladní lodě. Na místě, kde kanál Dunaj-Tisa-Dunaj ústí do Dunaje se nachází rozsáhlý přístav.

Řeku Dunaj překonávají tři mosty; Most Svobody, vybudovaný v roce 1981, nejstarší Varadínský most a most Boška Peroševića, který slouží kombinovaně pro nákladní i silniční dopravu. Všechny novosadské mosty byly na jaře 1999 během bombardování Jugoslávie zničeny a v následujících letech zrekonstruovány (první z mostů otevřen 2005, druhý 2000, třetí jako provizorium má být zcela přebudován). Dokud nebyly tyto mosty vystavěny znova, sloužilo obyvatelům města pontonové provizorium.

Osobnosti mesta[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu