Národní park Fruška gora
 Nacionalni park Fruška gora | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 Cesta národním parkem
  NP Fruška gora Poloha národního parku Fruška gora | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1960 |
| Rozloha | 25,525 km2 |
| Poloha | |
| Stát |  Srbsko |
| Oblast | AO Vojvodina |
| Umístění | Novi Sad |
| Souřadnice | 45°10′0″ s. š., 19°40′0″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Národní park Fruška gora | |
| Další informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Fruška gora (srbsky Nacionalni park Fruška gora nebo Национални парк Фрушка гора) se nachází ve stejnojmenném pohoří Fruška gora rozkládající se v jihozápadní části Vojvodiny. Leží poblíž města Novi Sad vzdáleného 25 km a téměř 90 km od Bělehradu.
Situace[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Fruška gora patří mezi panonské osamocené hornatiny s nadmořskou výškou přesahující jen málo 500 m. Národní park je asi 80 km dlouhý a 15 km široký pás ležící na pravém břehu Dunaje. Je nejstarším z pěti srbských národních parků.
V jeho areálu jsou i nejvyšší hory Crveni Čot 539 m, Iriški Venac 516 m a Veliki Gradac 471 m. V minulosti území prošlo etapou kácením lesů a dnes se lesy dochovaly hlavně ve vyšších polohách a na šikmých svazích. Severní svahy spadající k Dunaji jsou poměrně příkré, kdežto jižní jsou pozvolnější. Mají poměrně úrodnou půdu a proto jsou na nich četné ovocné sady, vinice i obilná pole, místy jsou hůře přístupné svahy využívány jako pastviny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Asi před 200 miliony let bylo celé pohoří Fruška gora ostrovem v plytkém vnitrozemském moři, svědčí o tom četné fosilní nálezy schránek plžů, mlžů, korálu apod. Pozdější období subtropického podnebí zase dokazují fosilní pozůstatky po palmách, sekvojích, vavřínech a další teplomilné vegetaci. Pohoří je zrcadlem rychlých proměn v geologické minulosti území Panonské pánve.
V pohoří Fruška gora je 17 pravoslavných klášterů které nejsou přímo na území národního parku, ale v jeho těsné blízkosti v ochranné zóně. Stejně je to s archeologickými nalezišti mapujícími lidskou historii na tomto území. První stopy jsou již ze střední doby kamenné které plynule pokračují přes období starověkého Říma až po vpád Avarů a příchod Slovanů a Osmanů.
V nedávné minulosti bývalo území národního parku, s poetickým okolím celého pohoří Fruška gora, silnou inspirací pro mnohé tvůrce srbské poezie, literatury i malíře. Z nich někteří, např. Branko Radičević jsou tam i pohřbeni.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Počasí je určováno geografickou polohou a nadmořskou výškou, je obvykle hodnoceno jako mírné kontinentální pásmo. Setkávají se tam vlivy podnebí suchého kontinentálního přicházejícího ze severu i východu a vlhkého přímořské směřující od západu. Na vrcholcích dosahují průměrné roční srážky 650 až 830 mm, nejvíce naprší v květnu a červnu a v listopadu a prosinci. Zimy jsou kvůli severním větrům poměrně chladné. Nejvyšší průměrné teploty jsou v červenci 21,4 °C a nejnižší v lednu -0,6 °C, za rok činí průměr 11,2 °C.
Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]
Podle biogeografického členění patří Fruška gora do vyššího regionu Střední Evropa a v ní do Panonské provincie. Před několika staletími bývalo téměř celé pohoří zalesněno, v současnosti je okolo třech čtvrtin této plochy vykáceno. V areálu národním parku je lesy pokryto území asi z 90 % a vedle nich se tam nacházejí i druhově pestré květnaté louky. Ze stromů nejčastěji vyrůstá buk, dub, lípa, habr a javor. Z vícedruhových lesů jsou nejběžnější bučiny (asi 30 %), z jednodruhových doubravy (asi 15 %), tamní krajina je také místem s největší koncentraci lip v Evropě. V lesích roste více než 500 druhů hub (včetně lanýžů) které lze volně sbírat.
Travinná společenstva, až na zbytky původně stepních druhů, vznikala postupně s odlesňováním a jsou podobná středoevropským. Na území parku roste asi 1000 původních druhů rostlin a téměř 500 druhů je alochtonních. Z toho např. kolem 30 druhů orchidejí a dále několik endemitů které nerostou nikde jinde, např. chrpa čekánek Sadlerova a proskurnice révolistá.
Vedle velikého počtu bezobratlých živočichů tam žije 13 druhů obojživelníků (jen žáby) a 11 druhů plazů (želvy, ještěrky, hadi), někteří z nich jsou na Červeném seznamu IUCN. V národním parku, který je hlavně lesní krajinou, žije asi 150 druhů ptáku, zatím co v celém pohoří okolo 210 druhů. Mnozí tam žijí trvale i a hnízdí, jiní se objevují jen při migraci nebo zimování. Národní park byl vyhlášen evropským Významným ptačím územím (IBA).
Z řádu savců tam mimo běžných hmyzožravců a hlodavců žije asi 16 druhů netopýrů a dále lišky, šakali, kočky divoké, kuny, lasice i jezevci. Ze sudokopytníků to jsou původní divoká prasata a v oborách žijící jeleni, daňci a mufloni.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Krajina národního parku se stala oblíbenou destinaci obyvatel hlavně z blízkých měst Novi Sad a Sremská Mitrovica, parkem přímo vede dálnice Novi Sad – Ruma – Šabac a na dvě desítky dalších silnic. Na návštěvu přicházejí jak rodiny s dětmi, tak i školní výlety pro které jsou připraveny naučné stezky.
Také návštěvníci historických a hodně navštěvovaných pravoslavných klášterů, které se nacházejí po obvodu parku, většinou procházejí jeho územím. Nejnavštěvovanějšími místy jsou Stražilovo, Zmajevac a Iriški Venac. Desetitisíce lidí také přitahuje pravidelný květnový Fruškogorský maratón.
Revitalizace[editovat | editovat zdroj]
Území národního parku je bohaté na kovové i nekovové nerosty z nichž se některé těžily již od neolitu (měď, cín) nebo začaly v 19. století (ve Vrdníku je nejstarší hnědouhelný důl v Srbsku). S vyhlášením národního parku těžba všech surovin na jeho území ustala a pozůstatky po nich jsou postupně revitalizovány. V bezprostřední blízkosti parku jsou však stále lomy na vápenec a další suroviny, nutné pro výrobu cementu, které jsou transportovány po silnicích vedoucí skrz park.
Od března 2013 byly pravomoci zřizovatele národního park Fruška gora převedeny z Autonomní oblasti Vojvodina na Republiku Srbsko.[1][2][3][4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Национални парк Фрушка гора - План управљања 2011 – 2020 [online]. Национални парк "Фрушка Гора", RS [cit. 2014-09-30]. Dostupné online. (srbsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Nacionalni park Fruška gora [online]. Pokrajinski sekretarijat za zaštitu životne sredine i održivi razvoj, Novi Sad, RS [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (srbsky)
- ↑ Фрушка гора враћена у надлежност Владе Србије [online]. Министарство природних ресурса, рударства и просторног планирања, Београд, RS, rev. 22.05.2013 [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (srbsky)
- ↑ Prirodne znamenitosti: Nacionalni park Fruška gora [online]. Turistička agencija SuperOdmor, RS [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (srbsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Fruška Gora na Wikimedia Commons - Národní park Fruška gora - Stratégie rozvoje národního parku
