Kočka divoká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

Kočka divoká

Kočka divoká
Kočka divoká

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: malé kočky (Felinae)
Rod: kočka (Felis)
Binomické jméno
Felis silvestris
Schreber, 1777
rozšíření jednotlivých poddruhů kočky divoké
rozšíření jednotlivých poddruhů kočky divoké

Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých. Její poddruhy, kočka plavá a kočka stepní, jsou předkové dnešní domestikované kočky domácí. Dožívá se 15–20 let. V České republice se až na výjimky přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v Bavorsku. Je – vedle rysa ostrovida – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v Evropě a Asii.

Obsah

[editovat] Popis

Kočka divoká může vážit 1,2–8 kg a dosáhnout délky 47–78 cm. Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější srsti; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.

[editovat] Životní areál

Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory jezevců apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na slunci. Na lov vyráží v noci.

[editovat] Potrava

Její potravu tvoří až z 80 % hlodavci, dále ptáci a jiní drobní obratlovci, výjimečně uloví i větší zvířata (např. divokého králíka, zajíce nebo srnče).

[editovat] Rozmnožování

Žije samotářsky. V době páření, které v České republice spadá do jarních měsíců, se na čas stává společenskou a svého partnera láká hlasitým mňoukáním. Celkově se říje podobá říji koček domácích, ale je více skrytá a probíhá hlavně v noci. Březost trvá cca 65 dnů a končí porodem tří až pěti koťat. Koťata obyčejně vrhá od dubna do června a stará se o ně až do podzimu, kdy se osamostatňují. Dospělosti dosahují zhruba ve stáří dvanácti měsíců. Matka mláďata brání (postaví se i člověku) a v případě ohrožení je přenáší do jiného úkrytu.

[editovat] Odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Zdroje

  • DUNGEL, Jan. Noční lovec. Příroda, listopad–prosinec 2008, s. 105. ISSN 1803-3318.

[editovat] Externí odkazy


 
Kočkovití

Malé kočky: kočka domácí | kočka divoká | kočka šedá | kočka bažinná | kočka pouštní | kočka černonohá | manul | kočka bornejská | kočka Temminckova | kočka mramorovaná | kočka zlatá | kočka bengálská | kočka plochočelá | kočka cejlonská | kočka rybářská | kočka pampová | kočka slaništní | kočka tmavá | kočka horská | rys kanadský | rys ostrovid | rys pardálový | rys červený | karakal | serval | jaguarundi | ocelot velký | ocelot stromový | margay | puma | gepard

Velké kočky: levhart obláčkový | levhart Diardův | irbis | lev | tygr | levhart skvrnitý | jaguár