Megantereon

Megantereon Stratigrafický výskyt: raný pliocén až střední pleistocén
mládě Megantereona cultridens
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: savci (Mammalia) Řád: šelmy (Carnivoa) Čeleď: kočkovití (Felidae) Podčeleď: machairodonti (Machairodontinae) Rod: † Megantereon Croizet & Jobert, 1828

Megantereon byl rod starověkých šavlozubých koček, které žily v Severní Americe, Africe a v Eurasii. Je to nejspíš předchůdce Smilodona.

Rozsah fosílií

Fosilní zbytky byly objeveny na území Afriky, Eurasie a Severní Ameriky. Nejstarší záznamy ukazují, že Megantereon žil v pliocénu v Severní Americe a jsou dotovány asi před 4,5 miliony let. Asi před 3–3,5 miliony let se ukázal v Africe a pak Asii před 2,5 až 2 miliony lety. V Evropě jsou nejstarší záznamy z místa Etouaries Les (Francie), zde se ukázal před 2,5 miliony lety. Tak se ukázal původ Megantereona ze Severní Ameriky. Ale nedávno se našly v Keni a Čadu fosílie, které jsou pravděpodobně Megantereona. Jestli to jsou fosílie Megantereona, je původ z Afriky v době pozdního miocénu (5,4–7 milionů let).

Morfologie

Megantereon byl stavěn jako moderní jaguár, ale o něco těžší. Měl podsadité přední končetiny a spodní část těchto končetin byla ve velikosti lva. Měl hodně velké krční svaly a tělo bylo konstruováno na velkou sílu. Protáhlé horní špičáky jsou velmi křehké. Největší exempláře dosahovaly hmotnosti 90–150 kg (průměrně 120 kg) a jsou známy z Indie. Středně velké druhy žily v Severní Americe a v Eurasii. Nejmenší druh žil v Africe a v Evropě až pleistocénu a dosahoval hmotnosti 60–70 kg. Nicméně se odhaduje, že v Evropě vážil 100–160 kg.

Lovecká technika

Megantereon měl své protáhlé horní špičáky moc slabé, aby mohl po kořisti skočit a zabít jí. Megantereoni lovili ve skupinách. Když se smečka přiblíží ke stádu býložravců na 30 m, vyběhne a rozpůlí stádo. Pak si smečka vybere jedince a obklíčí ho a skolí na zem a přidrží. Potom jeden přijde ke krku kořisti a velmi opatrně prokousne krční tepnu a průdušnici a nechá zvíře vykrvácet. Šance na úlovek je ale malá.

Druhy

Počet druhů je nejistý. Někteří vědci se tvrdí, že tři druhy je třeba rozlišovat. Jsou to: M. cultridens ze Severní Ameriky, Asie (mimo indický subkontinent) a v Evropě v pliocénu, M. whitei z Afriky a v Evropě až v pozdním pleistocénu a M. falconeri z Indie. Proto může být počet druhů menší než na seznamu uvedeném níže.

• Megantereon cultridens (Cuvier, 1824)
• Megantereon ekidoit Werdelin & Lewis, 2000
• Megantereon eurynodon Ewer, 1955
• Megantereon falconeri Pomel, 1853
• Megantereon gracilis Broom & Schepers, 1946
• Megantereon hesperus (Gazin, 1933)
• Megantereon inexpectatus Teilhard de Chardin, 1939
• Megantereon megantereon Croizet & Jobert, 1828
• Megantereon nihowanensis Teilhard de Chardin & Piveteau, 1930
• Megantereon spiryleris (? )
• Megantereon vakhshensis (? )
• Megantereon whitei Broom, 1937