Koňovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Koňovití

Zebra horská
Zebra horská
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: koňovití (Equidae)
Grey, 1821

Koňovití (Equidae) jsou jednou ze tří recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků.

Na rozdíl od ostatních dvou čeledí mají zachován pouze jediný, třetí prst, z druhého a čtvrtého se zachovaly jen rudimenty (bodcové kosti). Prst je chráněn rohovitým kopytem, zvířata našlapují na okraj kopyta (chodí „po nehtu“).

Všichni koňovití jsou stádní, sociální zvířata, která potřebují kontakt s ostatními jedinci svého druhu. Žijí v malých rodinných skupinách, tvořených hřebcem (zřídka dvěma hřebci) a jejich harémem, klisnami a jejich potomky. Tyto rodinné skupiny jsou velmi stálé, jedinci uvnitř skupiny se dobře znají a trvale zůstávají spolu. Hřebec svůj harém brání před jinými samci.

Rodinné skupiny se volně sdružují do větších i velkých stád.

Výjimku tvoří zebra Grévyho a divoký asijský osel, kde jsou hřebci vázáni na určité území, které brání. Páří se se samicemi, které pravidelně migrují přes toto jejich teritorium.

Většina koňovitých je divokých a nelze je zkrotit. Dva druhy se ale člověku podařilo domestikovat: je to osel domácí (Equus africanus f. asinus) a kůň domácí (Equus caballus f. domesticus)

Systém koňovitých[editovat | editovat zdroj]

Do čeledi koňovitých patří pouze jeden recentní rod, Equus.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Volf, Jiří: Koně, osli a zebry, edice Zvířata celého světa 2, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1977

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]