Zebra stepní
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Zebra stepní
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Equus quagga Boddaert, 1785 |
||||||||||||||||
 Rozšíření zebry stepní
|
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
Zebra stepní (Equus quagga) je velký lichokopytník z čeledi koňovitých (Equidae) rozšířený na travnatých planinách a v říce porostlých savanách ve východní, střední a jižní Africe. V současné době se jedná také o nejhojnější ze 4 žijících druhů zeber.
Obsah |
Synonyma [editovat]
- Equus burchelli
- Equus burchellii cuninghamei
- Equus burchellii selousii
- Zebra bezpřímá
- Zebra Selousova
Popis [editovat]
Tyto zebry mají velice proměnlivou kresbu, a to jak v rámci jednotlivých poddruhů, tak i mezi jednotlivci. Směrem k jihu celkového areálu jsou pruhy obvykle světlejší. Tělo má zebra stepní válcovité a nohy štíhlé; končetina prodělala vývoj, během kterého se zachoval jen třetí prst, který je silný a opatřený kopytem. Na hřebeni krku je malá vztyčená hříva. Zuby jsou přizpůsobeny k okusování a drcení potravy. Řezáky jsou žiletkovité a velké třenové zuby i stoličky mají na povrchu tvrdé lišty. Lebka zebry je protáhlá, protože se do čelistí musejí vejít velké zuby. Zebra stepní má také dlouhý krk a hlavu a dlouhé, štíhlé končetiny. Má také hlubokou hruď, středně dlouhý ocas, který je zakončený střapcem chlupů a velmi pohyblivé pysky a nozdry. Jejich oči mají oválné zorničky a jsou na stranách hlavy, což zvířeti umožňuje, že má rozhled na všechny strany. Zrak mají zebry jak ve dne, tak v noci výborný. Uši mají dlouhé a umožňují jim otáčet se při lokalizaci zvuků, aniž by zvíře muselo hnout tělem. Mimo jiné mají také vynikající ostrý sluch. Další charakteristika pro zebru stepní je ztráta hřívy ve věku 3 let.
Základní zbarvení může být bílé až nažloutlé a pruhy světle hnědé až téměř černé.
Ekologie [editovat]
Zebry stepní žijí ve stádech vedených jedním hřebcem a je tvořeno několika klisnami a jejich mláďaty. Počet jedinců ve stádu se pohybuje kolem 4 až 8, někdy i 15. Po dosažení dospělosti jsou jedinci obou pohlaví vyhnáni ze stáda a hledají si nové partnery. Hřebci, kteří dospívají, žijí v malých skupinách a snaží se získat harém, který získávají pomocí soubojů, při kterých se navzájem koušou a kopou předníma i zadníma nohama. Hřebci zebry stepní si své harémy chrání, ale nejsou tak agresivní jako ostatní druhy zeber. Dávají o sobě ale značně vědět hlasitým říháním, které jde slyšet především v noci.
Potrava [editovat]
Jídelníček zeber stepních se skládá hlavně z trávy, někdy z listů nebo kůry, na které chodí zebry hlavně ráno nebo večer, kdy opouštějí své stinné úkryty.
Rozmnožování [editovat]
Samice rodí po asi roční březosti pouze jedno mládě, které váží asi 30 kg. Matka ho ale přikrmuje mateřským mlékem až 16 měsíců, i když po pár dnech přijímají už rostlinnou potravu. Pohlavní dospělosti dosahují dříve samice (1,5 - 2 roky), než samci, kteří se mohou pářit a usilovat o partnerky až ve věku 4 let.
V zajetí se mohou zebry stepní dožít až 40 let.
Kam do Zoo [editovat]
Zebru stepní v České republice chovají následující zoologické zahrady:
Galerie [editovat]
-
Vyhynulý poddruh E. q. quagga
-
Poddruh E. q. boehmi
-
Poddruh E. q. burchellii
-
Poddruh E. q. chapmani
