Kočka bengálská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kočka bengálská

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: malé kočky (Felinae)
Rod: Prionailurus
Binomické jméno
Prionailurus bengalensis
(Kerr, 1792)
Leopard cat range.PNG
Sesterská skupina
kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)
Tento článek pojednává o druhu divoké kočkovité šelmy. O plemenu domácích koček pojednává článek Bengálská kočka.

Kočka bengálská (Prionailurus bengalensis) je malá kočka, žijící v jihovýchodní Asii. Starší vědecké jméno je Felis bengalensis.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 0,5–3,8 kg
  • Délka těla: 44–107 cm
  • Délka ocasu: 15–44 cm
  • Výška: 41 cm

Kočka bengálská je velká asi jako domácí kočka, kočky, které žijí v severní části areálu jsou o něco větší. V porovnání s domácí kočkou mají o něco delší končetiny. Základní barva srsti se liší podle poddruhu, většinou je zlatá, zlatočervená nebo zlatošedá až šedohnědá. Kresba je černá, skládá se ze skvrn nebo rozet, skvrny se často slévají do velkých map, na hřbetě se mohou tvořit pruhy. Břicho a brada jsou bílé, také na ušním boltci mají bílou skvrnu, podobně jako další kočkovité šelmy.

Sumaterský poddruh má méně skvrn, které jsou navíc menší, pákistánské kočky jsou šedé a mají nevýraznou kresbu. Srst severněji žijících poddruhů je hustší a méně nápadně zbarvená. Mezi kočkami bengálskými existuje velká variabilita, dokonce tak velká, že některé poddruhy byly původně považovány za samostatné druhy a teprve analýza DNA je odhalila jako poddruh. Krásným příkladem je iriomotská kočka, vzácný poddruh z japonského ostrova Iriomote. Její srst je tmavě hnědá a tečkování je nevýrazné. Kočka z ostrova Cušima byla nedávno také odhalena jako poddruh bengálské kočky.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Kočka bengálská žije v celé jihovýchodní Asii, západní hranice rozšíření leží v Pákistánu, severní v Mongolsku a na východní Sibiři. Žije v Indii, Bangladéši, Barmě, Thajsku, Vietnamu, Malajsii, Indonésii, Číně, na Filipínech i v Japonsku.

Obývá deštné pralesy, tropické lesy, ale i křoviny, polopouště i zemědělsky využívanou půdu. Dává přednost blízkosti vody.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Kočky bengálské jsou samotářská zvířata s noční aktivitou. Ve dne odpočívají v doupatech v dutinách stromů nebo v jeskyních. Jsou to oportunisté, na zemi i na stromech loví hlodavce i zajíce, malé hmyzožravce, ještěrky, žáby i netopýry. Uloví také malé kopytníky, jako jsou kančilové, kabaři nebo i srnče. Jídelníček si zpestřují rybami a vejci, v obydlených oblastech odnášejí drůbež. Dobře šplhá i plave.

Teritorium jedné kočky mívá rozlohu asi 9 km², kočka si ho označuje močí a výkaly.

V tropech se mohou rozmnožovat celoročně, na severu se páří v březnu a v dubnu. Samice je březí 60-70 dní, pak v doupěti porodí 2-4 koťata. V 10 dnech věku otevírají oči, ve 23 dnech začnou jíst maso. Doupě opouští asi po měsíci.

V zajetí se stává, že samice, pokud je vyrušována, svá mláďata zabije. Přijde-li kočka o koťata, může mít v jednom roce ještě jeden vrh. Bengálské kočky dospívají v 18 měsících věku, v zajetí může samec dosáhnout pohlavní dospělosti od 7 měsíců, samice od 10 měsíců. V zajetí se mohou dožít až 13 let. Často jsou loveny kvůli kožešině, kromě člověka je jejich přirozeným nepřítelem levhart.

Bengálská kočka[editovat | editovat zdroj]

Kočka bengálská byla úspěšně zakřížena s domácí kočkou - americkou krátkosrstou. Vzniklo plemeno bengálská kočka. Toto plemeno v sobě spojuje přítulnost domácí kočky a divoce zbarvenou srst divokých koček bengálských. Občas jsou divoké bengálské kočky přikřižovány k domestikovaným bengálským kočkám. Cílem je ozdravit plemeno, získat znaky divoké bengálské kočky, jako je silný ocas, malé uši, rovný profil, a.j. Světová organizace chovatelů koček TICA uznává hybridní kočky z tohoto spojení a vystavuje jim také rodokmeny.

Kam do zoo[editovat | editovat zdroj]

V Česku najdeme kočky bengálské (buď pod názvem kočka bengálská nebo kočka krátkouchá, což je jeden z poddruhů - viz níže) v několika zoologických zahradách - Zoo Brno, Zoo Jihlava a Zoo Olomouc.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • P. b. bengalensis - Indie, Indočína
  • P. b. borneoensis - Borneo
  • P. b. chinensis - Čína, Thajwan
  • Kočka krátkouchá (P. b. euptailura) - východní Sibiř
  • P. b. horsfieldi - Kašmír
  • Kočka iriomotská (P. b. iriomotensis) - ostrov Iriomote
  • P. b. javaensis - Jáva, Bali
  • P. b. manchurica - Mandžusko
  • P. b. minutus - Filipíny
  • P. b. sumatranus - Sumatra
  • P. b. trevelyani - Severní Kašmír, Pákistán

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]