Plemeno

Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat. Plemeno je umelě vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.

Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie).

Dělení plemen

Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na

• plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) - např. skot, prasata, ovce, lama)
• plemena domácích zvířat - zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)

Plemena hospodářských zvířat

Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména:

• podle původu
• podle stupně prošlechtění
• podle užitkovosti
• podle geografického rozšíření
• podle teritoriálního rozšíření

Dle původu

Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).

Dle stupně prošlechtění

Tamwort - primitivní plemeno odvozené z prasete divokého evropského (Sus scrofa scrofa)

Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:

• primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické,...

• přechodná (zušlechtěná) – jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na dané podmínky. Z českých plemen sem např: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, přeštické černostrakaté prase, česká slepice zlatá kropenatá, husa česká, ovce valašská,...

• kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených Států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…

Dle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena na:

• specializovaná – tato plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kulturní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na:
  • dojná – převažuje mléčná užitkovost
    • skot (holštýnský skot, jerseyský skot, ayrshirský skot)
    • ovce (východofrízská ovce, ovce syrská - awassi)
    • kozy (koza sánská)
  • masná – převažuje masná užitkovost
    • skot (limousinský skot, gallowayský skot, herefordský skot)
    • prasata (durocské prase, hampshirské prase, pietrainské prase - pietrain )
    • ovce (suffolk, kent, texel)
    • kozy (koza burská)
    • drůbež
      • kur (kornyška, brahmánka, wyandotka bílá)
      • kachny (kachna pekingská, kachna pižmová (kačer))
      • husy
      • krůty
    • buvol
    • králík
  • sádelná – převažuje využití na sádlo
    • prasata (mangalica, cornwall)
  • vlnařská, neboli srstnatá – převažuje produkce vlny (rouna)
    • ovce (merinová plemena)
    • kozy (koza angorská, koza kašmírská)
    • lamy
  • nosná – převažuje produkce vajec
    • kur (česká zlatá kropenka, leghornka bílá, vlaška koroptví)
    • kachny (khaki cambel)
  • kožichová – poskytují kůži
    • ovce (ovce romanovská)
  • kožišinová – poskytují kožišinu
    • ovce (ovce karakulská)
  • plodná – vynikají zvýšenou plodností, pro kterou jsou chovány
    • ovce
  • k tahu – jsou využívány k tahu
    • koně
    • buvol
• plemena s kombinovanou užitkovostí
  • maso-mléčná – spíše produkují mléko (český strakatý skot)
  • mléko-masná – spíše produkují maso
  • maso-sádelná
  • sádelno-masná

Dle geografického rozšíření

Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:

• stepní – kůň Převalského, uherský stepní skot
• nížinná - holštýnský skot
• horská - skotský náhorní skot, český strakatý skot
• severská – shetlandský pony, shetlandská husa, švédská modrá kachna

Dle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů, např. plemena z Česka, Slovenska, Shetland.

Plemena domácích zvířat

Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.

Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.

Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto:

• savci
  • šelmy (pes, kočka, fretka...)
  • hlodavci (králík, morče, křeček, potkan...)
  • lichokopytníci (kůň)
  • primáti (různé druhy domácích opiček)
• ptáci
  • papoušci
  • pěvci (kanár, loskuták, kavka…)
  • vrubozobí (ozdobné druhy kachen, kachnička mandarinská)
  • měkkozobí (holub)
  • hrabaví (páv, ozdobní bažanti)
  • dravci (sokol, jestřáb, orel)
  • veslonozí (kormorán)
• plazi
  • šupinatí (hadi a ještěři)
  • želvy
  • krokodýli
• ryby (zlatý karas, kapr koi, akvarijní ryby…)
• měkkýši (akvarijní plži)
• hmyz (strašilky, motýli, brouci)
• klepítkatci (sklípkani, štíři...)
• žahavci (akvarijní polypi)

Plemena laboratorních zvířata

Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).

• český strakatý pes

Zvířata polodomestikovaná

Např. berneška kanadská, jelenovití a kožešinová zvířata ve farmovém chovu...

Související články

• Lidská rasa
• Plemena drůbeže - plemena slepic, plemena hus, plemena kachen
• Plemena holubů
• Plemena koní
• Plemena koz
• Plemena koček
• Plemena králíků
• Plemena nutrií
• Plemena ovcí
• Plemena psů
• Plemena prasat
• Plemena skotu