Plemeno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat. [1] Plemeno je umelě vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.

Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie). [2]

Dělení plemen[editovat | editovat zdroj]

Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na

  • plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) - např. skot, prasata, ovce, lama)
  • plemena domácích zvířat - zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)

Plemena hospodářských zvířat[editovat | editovat zdroj]

Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména:

  • podle původu
  • podle stupně prošlechtění
  • podle užitkovosti
  • podle geografického rozšíření
  • podle teritoriálního rozšíření

Dle původu[editovat | editovat zdroj]

Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).

Dle stupně prošlechtění[editovat | editovat zdroj]

Tamwort - primitivní plemeno odvozené z prasete divokého evropského (Sus scrofa scrofa)

Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:

  • primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické,...
  • kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených Států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…

Dle užitkovosti[editovat | editovat zdroj]

Podle užitkovosti dělíme plemena na:

Dle geografického rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:

Dle teritoriálního rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů, např. plemena z Česka, Slovenska, Shetland.

Plemena domácích zvířat[editovat | editovat zdroj]

Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.

Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.

Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto:

Plemena laboratorních zvířata[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).

Zvířata polodomestikovaná[editovat | editovat zdroj]

Např. berneška kanadská, jelenovití a kožešinová zvířata ve farmovém chovu...

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plemenářský zákon
  2. Encyklopedie Universum, hesla plemeno a rasa
  3. Genetické zdroje a ich podpora v Česku

Související články[editovat | editovat zdroj]