Plemena drůbeže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plemena drůbeže můžeme stejně jako ostatní plemena hospodářských zvířat dělit podle řady hledisek. Jednak podle původu, geografického rozšíření, stupně prošlechtění, užitkovosti a teritoriálního rozšíření.

Hlavní článek: Plemena zvířat

[editovat] Plemena kura

[editovat] Podle původu

[editovat] Podle stupně prošlechtění

primitivní
přechodná (zušlechtěná)
kulturní (ušlechtilá)

[editovat] Podle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena kura na:

specializovaná
- „masná“
  - plymutka bílá (PB) – vznikla mutací plymutky žíhané, tělo má tvar korábu, hřeben je malý, pohlavní dospělosti dosahuje za 220 dní;
  - kornyška černá, tmavá (KČ) – vyšlechtěna v Anglii z bojových plemen slepic, je černohnědá a má velmi tvrdé peří, těžké plemeno, nízká snáška, obecně platí pravidlo: čím lehčí slepice, tím vyšší snáška vajec;
  - kornyška bílá (KB) – vznikla mutací černé, pohlavní dospělost se dostavuje za 220–240 dní, obrovská pozice pro tvorbu výkrmových hybridů;
  - brahmánka
  - wyandotka
- „nosná“
  - česká zlatá kropenka
  - leghornka bílá (LB) – vyšlechtěna z vlašky bílé, poté převezena do USA, u kohoutů je patrná lyrovitá linie hřbetu, typické jsou pro ni také bílé ušnice a neopeřený obličej, žlutá pigmentace zobáku, běháků a podkoží, peří je bílé barvy, snáška je asi 230–250 ks/rok, vejce mají bílou skořápku, při šlechtění se používá v otcovské i mateřské pozici pro tvorbu leghornských hybridů (vejce s bílou skořápkou);
  - rodajlenka červená (RIR) – vyšlechtěna v USA z těžkých asijských plemen, má charakteristické červené ušnice, barva červenohnědá, žlutá pigmentace, snáška asi 220 ks/rok s hnědou skořápkou, při šlechtění se používá v otcovské pozici pro tvorbu colorsexingových hybridů;
  - rodajlenka bílá (RIW) – vznikla mutací rodajlenky červené a tudíž má stejné vlastnosti jako ona, rozdíl je v bílém zbarvení, ale snáší hnědá vejce;
  - hampshirka (NH) – vyšlechtěna z rodajlenky červené a vlašky koroptví, má červenou základní barvu, musí mít černý ocas, stejné vlastnosti jako rodajlenka;
  - sasexka světlá (SA) – zobák, běháky a podkoží není pigmentováno (je růžové), má typické kolumbijské barvení (podélné pruhování) krční a ocasní závěs na světlém podkladu, barva vázána na pohlavní chromozom (colorsexing), snáší hnědá vejce;
  - plymutka žíhaná (PŽ) – vyšlechtěna v USA z farmářských slepic, je hodně těžká, proto je snáška nízká, má tmavě pigmentovaná vejce;
  - vlaška koroptví.
- okrasná
- sportovní
s kombinovanou užitkovostí

[editovat] Podle geografického rozšíření

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Podle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů.

[editovat] Plemena kachen

kachna pekingská – má bílou barvu peří, snáší zhruba 180–200 vajec, má horší zmasilost a nízkou jatečnou výtěžnost, kvůli vysoké protučnělosti;
kachna pižmová – barevné rázy, výrazný pohlavní dimorfismus, má nižší obsah tuku oproti pekingské, vynikající osvalení, jatečná výtěžnost je asi 75 %, snášku má dvoucyklovou po 100 ks vajec.

[editovat] Plemena hus

česká husa – má nejkvalitnější peří na světě,^[zdroj?] je středního tělesného rámce 4–5 kg, snáší 18 ks vajec, byla uznaná jako státní genová rezerva;
italská (románská) husa - středně velký typ, má horší kvalitu peří a vykazuje horší výkrmnost, má vysokou snášku;
rýnská husa – středně velká, bílé peří je dobré kvality, snáší asi 55–60 ks vajec, univerzální typ pro šlechtění v ČR;
ladenská husa – pod zobákem nemá typický lalok, v mezinoží výrazný podbřišek, peří je šedohnědé, je vhodná pro produkci jater, snáška 40 ks.

[editovat] Plemena krůt

bronzová krůta standardní – krocan 8–12 kg, krůta 5–7 kg, běžně chovaná v drobnochovech, 14 ks vajec, 20–30 při odebírání;
bronzová krůta širokoprsá – 18–25 kg u krocana, 8–10 u krůty, kvůli velkému rozdílu hmotnosti je rozmnožování možné pouze pomocí inseminace, nepoužívá se ve šlechtění kvůli tmavému peří;
bílá krůta virginská – mutace bronzové standardní;
bílá krůta širokoprsá – velký typ: 25–35 kg krocan, krůta 10–14 kg, výrazný podíl prsní svaloviny až 40 % zaujímá z celé porážkové hmotnosti, je základem pro tvorbu všech hybridů. Střední typ: krocan 18–25 kg, krůta 9–10 kg. Malý typ: krocan 12 kg a krůta 5–7 kg, snáška se pohybuje okolo 80–100 ks.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

Tento článek týkající se zemědělství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.