Kormorán velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kormorán velký

Phalacrocorax carbo1.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: veslonozí (Pelecaniformes)
Čeleď: kormoránovití (Phalacrocoracidae)
Rod: kormorán (Phalacrocorax)
Binomické jméno
Phalacrocorax carbo
Linné, 1758
Kormoráni velcí na pobřeží Azovského moře

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je tažný pták z čeledi kormoránovitých. Plave na hladině, jeho dlouhý a na konci hákovitý zobák směřuje šikmo vzhůru. Taky se potápí a loví ryby. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Hnízdo si staví na stromech v blízkosti vody. Hnízdí v koloniích. Rodiče krmí mláďata menšími rybami. V Česku je kormorán zvláště chráněným druhem a stát proplácí škody, které prokazatelně způsobuje (v roce 2008 šlo již o téměř 36 miliónů Kč).[1], ale v rozporu s tím zároveň uděluje bezplatné povolenky k jeho lovu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření kormorána velkého je velmi rozsáhlý, zahrnuje všechny kontinenty mimo Jižní Ameriku a Antarktidu. V Severní Americe je jeho výskyt omezen na severovýchod, ptáci však zimují na jih až po jižní Floridu (USA). Hnízdí také v západním Grónsku. V Evropě obývá většinu atlantského pobřeží, Středomoří a řadu oblastí východní Evropy. V Africe zimuje na severním pobřeží a podél Nilu, hnízdí a celoročně se vyskytuje na severozápadním pobřeží, ve střední a východní Africe a v Jihoafrické republice. V Asii hnízdí od střední Asie na východ po východní Čínu, zimuje v jižní Číně a Indii, zimující ptáci jsou pozorováni i v jihovýchodní Asii. Hnízdí také ve většině Austrálie mimo centrální oblasti, zimuje také na Novém Zélandu.[2]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků nejdříve prudce narůstaly, ale později zpět prudce poklesly, proto je ohroženým druhem. Kormoráni osídlili také další oblasti (jižní a severozápadní Čechy, Poodří). V letech 20012003 hnízdilo na našem území 200-232 párů, což je výrazné snížení proti 500-660 párům v letech 19851989; pokles byl jistě způsoben regulací početnosti.[3] V roce 2010 u nás v šesti koloniích hnízdilo přibližně 350 párů kormoránů. Během zimího období k nám pak zavítalo 10000-15000 ptáků ze severských zemí.

Expanze kormorána velkého[editovat | editovat zdroj]

Evropská populace poddruhu Ph. c. sinensis v polovině 20. století téměř vyhynula. Zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v letech 19651981 vedlo k expanzívnímu růstu, místy až o 18% ročně. Hnízdní populace ve Nizozemí, Německu, Dánsku a Švédsku tak v roce 1991 dosáhla 62 250 párů.[4] V současné době čítá evropská populace kormorána velkého více než 310 000 párů, nejvíce jich hnízdí v Dánsku (36 až 41 tisíc párů).[5]

K šíření hnízdišť kormorána velkého k severu přispělo jistě i oteplování moří; v Grónsku nyní hnízdí i na sever od polárního kruhu a velikost místní populace přímo souvisí s kolísáním povrchové teploty moře.[6]

Vývoj evropské subpopulace kormorána velkého
Rok Počet párů Poznámka
1960 4 000 párů kontinentální Evropa[7]
1970 6 500 párů celá Evropa (bez ssp. carbo)[8]
1980 49 000 párů celá Evropa[8]
1981 15 000 párů severní a střední Evropa (28 kolonií)[9]
1981 6 500 párů oblast Baltského moře[7]
1985 47 440 párů celá Evropa[8]
1991 51 000 párů oblast Baltského moře[7]
1992 81 000 párů severní a střední Evropa (170 kolonií)[9]
1992 208 000 párů celá Evropa[9]
1995 188 000 párů celá Evropa (mimo Ruska)[8]
2000 310 000 - 370 000 párů celá Evropa[10]
2006 157 000 párů oblast Baltského moře (410 kolonií)[7]

Konflikt ochranářů s rybáři[editovat | editovat zdroj]

Kormorán velký je přes výrazný růst počtu jak hnízdících, tak zimujících ptáků stále zvláště chráněným druhem, což na jednu stranu znemožňuje jeho pravidelnou a plošnou regulaci, na druhou stranu umožňuje rybářům čerpat od státu finanční náhradu prokázaných škod, avšak pouze na chovných rybnících. Rozsáhlé škody způsobované na populaci ryb v řekách, jezerech a ostatních nádržích nejsou propláceny, což je hlavním důvodem kritiky ze strany Českého rybářského svazu. Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)). Toto usnesení mimo jiné vyzývá Evropskou komisi a členské státy ke sledování populace kormorána velkého (které bude podkladem pro každoroční zachycení stavu a vývoje této populace), vypracování vědeckého projektu hodnotícího velikost a strukturu populace, vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci na základě spolehlivých údajů, ustavení pracovní skupiny k utřídění postojů a argumentace jednotlivých stran sporu, k vypracování plánu regulace populace, který umožní dlouhodobě kormorány integrovat do kulturní krajiny, ke stanovení definice "závažné škody", k vypracování pokynů týkajících se výjimek ze směrnice o ochraně ptactva, k podpoře udržitelné regulace populace kormorána velkého a hledání řešení těchto problémů.[11]

Povolený odstřel[editovat | editovat zdroj]

Rybářská organizace v Liberci kvůli likvidaci ryb hejny kormoránů na rybnících a v řekách požádala na Ministerstvu životního prostředí a u Krajského úřadu v Liberci na jaře 2010 možnost časově i místě omezeného odstřelu a plašení velkých kormoránů. Odstřely se týkají revíru Lužická Nisa, řeky Jizery (na 4 roky), Holanských a Mimoňských rybníků (do roku 2011), kde podle tvrzení rybářů kormoráni způsobili škodu přes 100 tisíc korun. S jejich požadavkem nesouhlasí ochránci přírody z Jizersko-ještědského spolku a spor není uzavřen.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMÁŠKOVÁ L., Zákon č. 115/2000 Sb. - nástroj k odstraňování konfliktů mezi ochranou přírody a hospodařícími subjekty. Ochrana přírody 6/2009
  2. Kormorán velký na BirdLife International (anglicky)
  3. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  4. NEWSON, Stuart E., HUGHES, Baz, RUSSELL, Ian C., EKINS, Graham R., SELLERS, Robin M. Subspecific differentiation and distribution of Great Cormorants Phalacrocorax carbo in Europe. Ardea. 2004, roč. 92, čís. 1, s. 3-10. Dostupné online.  
  5. BirdLife International (2011) Species factsheet: Phalacrocorax carbo. Downloaded from http://www.birdlife.org on 15/02/2011. (anglicky)
  6. WHITE, Craig R., BOERTMANN, David, GRÉMILET, David, BUTLER, Patrick J., GREEN, Jonathan A., MARTIN, Graham R. The relationship between sea surface temperature and population change of Great Cormorants Phalacrocorax carbo breeding near Disko Bay, Greenlan. Ibis. 2011, roč. 153, s. 170-174. Dostupné online.  
  7. a b c d http://www.helcom.fi/BSAP_assessment/ifs/ifs2009/en_GB/Cormorant/
  8. a b c d http://www.eaa-europe.org/fileadmin/templates/uploads/Cormorants/2010/2007/20071113_Developm_CormBreedingPop_for_EIFACSession.pdf
  9. a b c HAGEMEIJER, E.J.M.; BLAIR, M.J. The EBCC Atlas of European Breeding Birds: their distribution and abundance. London : T & A.D. Poyser, 1997.  
  10. http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp3679.pdf
  11. Směrem k evropskému plánu na regulaci populace kormoránů (usnesení Evropského parlamentu)
  12. Michael Polák. Ptáci nebo ryby? Začal boj na řece. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. srpen 2010, roč. II, čís. 31, s. 5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu