Evropská komise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se podílí takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, její ústřední budovou je palác Berlaymont, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na množství generálních ředitelství a služeb.

Komise je především „strážkyní smluv“, tzn., že dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení. Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, právo předkládat návrhy legislativních předpisů má téměř výhradně Komise. Další pravomoci jsou vydávání doporučení a stanovisek, Komise vykonává i pravomoci v přenesené působnosti (delegovaná legislativní pravomoc). Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek[zdroj?], včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU.

Kolegium komisařů zasedá jedenkrát týdně.

Složení, ustanovení a odpovědnost parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. Komise má rovněž sedm místopředsedů.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a následně schválený volbou Evropským parlamentem, v níž musí získat prostou většinu hlasů poslanců. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie a předsedou Evropské komise, který zcela sám přiděluje komisařům resorty, následně komisaři předstupují před výbory parlamentu a parlament jako celek, kdo je poslanci zkoumána jejich kompetentnost, nakonec je komise jako celek schválena volbou Evropským parlamentem.

Komise je odpovědná Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu mají právo komisaře i předsedu komise interpelovat a interpelovaní mají povinnost písemně nebo osobně odpovědět, zpravidla je k tomu vyhrazeno každé úterý. Komise musí parlamentu pravidelně předkládat zprávy o svojí činnosti. Jediný způsob, jakým může být komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou jeho poslanců.

Počet komisařů[editovat | editovat zdroj]

Počet komisařů prodělal od roku 2004 několik změn:

  • Před vstupem deseti nových členských států měla Evropská komise 20 komisařů: Pět největších států - Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Spojené království - mělo v EK po dvou komisařích, zbylých 10 členských zemí Evropské unie po jednom.
  • Po vstupu nových zemí 1. května 2004 se zvýšil počet komisařů na 30 (přibylo po jednom komisaři z každé nové členské země).
  • 18. listopadu 2004, kdy se ujala vlády nová Evropská komise, se počet komisařů snížil na 25 - každá členská země má již jen jednoho komisaře.
  • Od 1. ledna 2007 do 30. června 2013 měla Komise celkem 27 členů (po přistoupení Bulharska a Rumunska).
  • Od 1. července 2013 čítá Komise 28 komisařů (po přistoupení Chorvatska).

Poznámka: Podle Lisabonské smlouvy měl od 1. listopadu 2014 počet členů Komise původně odpovídat dvěma třetinám počtu členských států, ovšem v květnu 2013 Evropská rada rozhodla, že se Komise bude nadále skládat z počtu členů, který se rovná počtu členských států.[1]

Práce komisařů[editovat | editovat zdroj]

Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), běžně označovaných zkratkou DG (nebo v češtině GŘ). Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.

Seznam členů[editovat | editovat zdroj]

První Barrosova komise (2004-2010)[editovat | editovat zdroj]

Komise byla zvolena 18. listopadu 2004. Svou činnost zahájila 22. listopadu 2004.

Předseda a místopředsedové:

Ostatní komisaři:

Druhá Barrosova komise - Současná komise (2010-2014)[editovat | editovat zdroj]

Jméno Funkce Působnost Nominující stát
José Manuel Barroso předseda Portugalsko PT
Catherine Ashtonová místopředsedkyně vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Spojené království UK
Viviane Redingová místopředsedkyně spravedlnost, základní práva a občanství Lucembursko LU
Joaquín Almunia místopředseda hospodářská soutěž Španělsko ES
Siim Kallas místopředseda doprava Estonsko ET
Neelie Kroesová místopředsedkyně digitální agenda Nizozemsko NL
Antonio Tajani místopředseda průmysl a podnikání Itálie IT
Maroš Šefčovič místopředseda meziinstitucionální vztahy a administrativa Slovensko SK
Janez Potočnik komisař životní prostředí Slovinsko SI
Olli Rehn komisař hospodářské a měnové záležitosti Finsko FI
Andris Piebalgs komisař rozvoj Lotyšsko LV
Androulla Vassiliou komisařka vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež Kypr CY
Michel Barnier komisař vnitřní trh a služby Francie FR
Algirdas Šemeta komisař daně a celní unie, audit a boj proti podvodům Litva LT
Karel De Gucht komisař obchod Belgie BE
Tonio Borg komisař zdravotnictví Malta MT[2]
Máire Geogheganová-Quinnová komisařka výzkum a inovace Irsko IE
Janusz Lewandowski komisař finanční plánování a rozpočet Polsko PL
Maria Damanakiová komisařka rybolov a námořní záležitosti Řecko GR
Kristalina Georgieva komisařka mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí Bulharsko BG
Günther Oettinger komisař energetika Německo DE
Johannes Hahn komisař regionální politika Rakousko AT
Connie Hedegaardová komisařka opatření v oblasti změny klimatu Dánsko DK
Štefan Füle komisař rozšíření a politika sousedství Česká republika CZ
László Andor komisař zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Maďarsko HU
Cecilia Malmströmová komisařka vnitřní věci Švédsko SE
Dacian Cioloș komisař zemědělství a rozvoj venkova Rumunsko RO
Neven Mimica komisař spotřebitelská politika[3] Chorvatsko HR

Junckerova komise - Budoucí komise (od 2014)[editovat | editovat zdroj]

Jméno

Funkce

Působnost

Nominující stát

Jean-Claude Juncker předseda Lucembursko LU
Frans Timmermans první místopředseda komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv Nizozemsko NL
Federica Mogheriniová místopředsedkyně vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Itálie IT
Kristalina Georgieva místopředsedkyně komisařka pro rozpočet a lidské zdroje Bulharsko BG
Andrus Ansip místopředseda komisař pro digitální trh Estonsko ET
Alenka Bratušeková místopředsedkyně komisařka pro energetickou unii Slovinsko SI
Valdis Dombrovskis místopředseda komisař pro euro a sociální dialog Lotyšsko LV
Jyrki Katainen místopředseda komisař pro zaměstnanostrůstinvestice a konkurenceschopnost Finsko FI
Marianne Thyssen komisařka komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Belgie BE
Jonathan Hill komisař komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Spojené království UK
Věra Jourová komisařka komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví Česká republika CZ
Margrethe Vestagerová komisařka komisařka pro hospodářskou soutěž Dánsko DK
Pierre Moscovici komisař komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Francie FR
Neven Mimica komisař komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Chorvatsko HR
Phil Hogan komisař komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Irsko IE
Christos Stylianidis komisař komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Kypr CY
Vytenis Andriukaitis komisař komisař pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Litva LT
Tibor Navracsics komisař komisař pro školství, kulturu, mládež a občanství Maďarsko HU
Karmenu Vella komisař komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Malta MT
Günther Oettinger komisař komisař pro digitální ekonomiku a společnost Německo DE
Elžbieta Bieńkowská komisařka komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Polsko PL
Carlos Moedas komisař komisař pro výzkum, vědu a inovace Portugalsko PT
Johannes Hahn komisař komisař pro evropskou sousedskou politiku a rozhovory o rozšíření Rakousko AT
Corina Cretsuová komisařka komisařka pro regionální politiku Rumunsko RO
Dimitris Avramopulos komisař komisař pro migraci a vnitřní záležitosti Řecko GR
Maroš Šefčovič komisař komisař pro dopravu a vesmír Slovensko SK
Miguel Arias Caňete komisař komisař pro ochranu klimatu a energetiku Španělsko ES
Cecilia Malmströmová komisařka komisařka pro obchod Švédsko SE

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference, poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_1.3.8.pdf
  2. Mezi roky 2010 a 2012 zastával pozici komiseře pro zdravotnictví a spotřebitelskou politiku John Dalli. Dne 1.7.2013 došlo k rozdělení oblasti působnosti tohoto komisaře do dvou oddělených komisariátů - zdravotnictví, které stále zastává Tonio Borg, a spotřebitelská politika, které se ujal Chorvat Neven Mimica.
  3. Mr Neven Mimica named as Commissioner-designate for consumer protection [online]. Europa - press releases, [cit. 0203-07-01]. Dostupné online. (anglicky)