Většina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výraz většina obecně znamená větší část (lidí nebo věcí). Často se výraz většina používá ve spojení s hlasováním a rozhodováním. Při hlasování o různých záležitostech (parlament, společníci právnických osob apod.) je vždy definováno, jaká většina je potřeba k přijetí určitého rozhodnutí.
Obsah |
[editovat] Typy většiny
V praxi se používá celá řada různých většin. Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“.
- relativní většina - relativní většinu má ten, který ma více než každý jiný (zvláštní případ - více hlasů pro než hlasů proti)
- absolutní většina - absolutní většinu má ten, kdo má více než polovinu hlasů, které mohly být odevzdány
- prostá většina - prostou většinu má ten, kdo má více než polovinu platných odevzdaných hlasů
- kvalifikovaná většina - kvalifikovanou většinu má ten, předem stanovený podíl hlasů, který je větší než u dosud jmenovaných většin (např. 2/3 hlasů)
Každá absolutní většina je zároveň většina prostá. Každá prostá většina je zároveň většina relativní.
[editovat] Relativní většina
Relativní většina je dobře známá z parlamentních voleb. Díky relativní většině vítězí ta strana, která odstane od voličů nejvíce hlasů. Není potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů.
Rozhodování relativní většinou je nejslabší formou přijímání nějakého rozhodnutí hlasováním. Na výsledek nemá žádný vliv počet propadlých hlasů, hlasů, které se zdržely hlasování, ani počet hlasů, které hlasovaly pro jiné alternativy.
V České republice musí vítězná strana obvykle vytvořit kolalici s některými malými stranami, aby společně dosáhli většinu absolutní.
[editovat] Absolutní většina
Absolutní většina je nadpoloviční většina z přesně definovaného celkového počtu hlasů. Do celkového počtu hlasů se obvykle mimo hlasů pro a proti započítávají i hlasy
- neplatné
- hlasy, které se zdržely hlasování
[editovat] Prostá většina
Prostá většina představuje nadpoloviční většinu ze všech odevzdaných hlasů. Stejně jako u většiny relativní, se většina nepočítá ze všech potenciálních hlasů, ale pouze z hlasů, které hlasovali pro některou z alternativ. Prostá většina proto může být dosažena i tehdy, pokud pro jednu alternativu hlasu menšina a většina potenciálních hlasů propadne kvůli neúčasti na hlasování.
