Výbor regionů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výbor regionů v Bruselu

Evropský výbor regionů (VR) je shromážděním zástupců místních a regionálních orgánů Evropské unie (EU), které orgánům nižší než celostátní úrovně (tedy regionům, okresům, obcím a městům) poskytuje možnost přímo vyjádřit svůj názor v institucionálním rámci EU.

VR byl zřízen v roce 1994, aby se zabýval dvěma hlavními otázkami. Za prvé, přibližně tři čtvrtiny právních předpisů EU se provádí na místní nebo regionální úrovni, bylo tedy smysluplné dát zástupcům místní a regionální úrovně možnost podílet se na tvorbě nových právních předpisů EU. Za druhé, panovaly obavy z rozšiřování propasti mezi veřejností a procesem evropské integrace a zapojení volených zástupců správní úrovně nejbližší občanům bylo jedním ze způsobů, jak tuto propast překlenout.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místní a regionální orgány v Evropské unii lobbovaly za posílení své účasti na záležitostech EU. V důsledku toho byl Maastrichtskou smlouvou založen Výbor regionů a bylo přijato ustanovení, podle něhož musí být členské státy v Radě EU zastoupeny ministry regionálních vlád.

Zásady[editovat | editovat zdroj]

Práce Výboru se opírá o tři hlavní zásady:

  1. Subsidiarita – Tato zásada, jež byla zakotvena ve Smlouvách současně se zřízením VR, znamená, že rozhodnutí v Evropské unii by měla být přijímána na úrovni, jež je z praktického hlediska nejbližší občanům. Evropská unie by se tedy neměla ujímat úkolů, které lépe splní ústřední orgány státní správy nebo orgány regionální či místní samosprávy.
  2. Blízkost – Cílem všech správních úrovní by měla být „blízkost občanům“, jíž lze dosáhnout zejména transparentní organizací práce, aby lidé věděli, kdo je zodpovědný za co, a jak může být jejich názor vyslyšen.
  3. Partnerství – Řádná evropská správa věcí veřejných znamená, že evropské, národní, regionální a místní orgány spolupracují, neboť všechny čtyři úrovně jsou nepostradatelné a měly by být zapojeny do rozhodovacího procesu v rámci víceúrovňové správy.

Oblast působnosti[editovat | editovat zdroj]

Smlouvy ukládají Evropské komisi a Radě Evropské unie povinnost konzultovat Výbor regionů vždy, když jsou předloženy nové návrhy v oblastech, které mají dopad na regionální nebo místní úroveň. Kromě těchto oblastí mají Komise, Rada a Evropský parlament možnost konzultovat VR v dalších otázkách, pokud se domnívají, že legislativní návrh má důležité důsledky pro regionální nebo místní úroveň. VR může rovněž vypracovat stanoviska z vlastní iniciativy, což mu umožňuje zařadit různé otázky do agendy EU.

Poté, co Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, jakmile byla ratifikována všemi členskými státy EU, získal VR právo (privilegované právní postavení) obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie (článek 8, protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality).

Složení[editovat | editovat zdroj]

VR má 350 členů, přičemž počet členů z jednotlivých zemí EU zhruba odpovídá velikosti populace.

Stát Členů Stát Členů Stát Členů
Německo Německo 24 Belgie Belgie 12 Irsko Irsko 9
Spojené království Spojené království 24 Maďarsko Maďarsko 12 Chorvatsko Chorvatsko 9
Francie Francie 24 Portugalsko Portugalsko 12 Litva Litva 9
Itálie Itálie 24 Švédsko Švédsko 12 Lotyšsko Lotyšsko 7
Španělsko Španělsko 21 Bulharsko Bulharsko 12 Slovinsko Slovinsko 7
Polsko Polsko 21 Rakousko Rakousko 12 Estonsko Estonsko 6
Rumunsko Rumunsko 15 Slovensko Slovensko 9 Kypr Kypr 5
Nizozemsko Nizozemsko 12 Dánsko Dánsko 9 Lucembursko Lucembursko 5
Řecko Řecko 12 Finsko Finsko 9 Malta Malta 5
Česko Česká republika 12
SPOLU 350

Vnitřní struktura[editovat | editovat zdroj]

Předseda

Předseda je volen na dvouapůlleté funkční období; řídí práci Výboru, předsedá plenárním zasedáním a je oficiálním představitelem VR. V současné době je předsedou pan Markku Markkula (Finsko / Evropská lidová strana).

Přehled předsedů Výboru regionů
Předseda VR Období
předsednictví
Státní
příslušnost
Evropská politická skupina
Markku Markkula
Espoo
od 2015 Finsko Evropská lidová strana
Michel Lebrun
Valonsko
2014–2015
(dočasný)
Belgie Evropská lidová strana
Ramón Luis Valcárcel
Murcie
2012–2014 Španělsko Evropská lidová strana
Mercedes Bresso
Piemont
2010–2012 Itálie Strana evropských socialistů
Luc Van den Brande
Vlámsko
2008–2010 Belgie Evropská lidová strana
Michel Delebarre
Dunkerk, Nord Pas de Calais
2006–2008 Francie Strana evropských socialistů
Peter Straub
Bádensko-Württembersko
2004–2006 Německo Evropská lidová strana
sir Albert Bore
Birmingham
2002–2004 Spojené království Strana evropských socialistů
Jos Chabert
Brusel
2000–2002 Belgie Evropská lidová strana
Manfred Dammeyer
Severní Porýní-Vestfálsko
1998–2000 Německo Strana evropských socialistů
Pasqual Maragall I Mira
Barcelona, Katalánsko
1996–1998 Španělsko Strana evropských socialistů
Jacques Blanc
Languedoc-Roussillon
1994–1996 Francie Evropská lidová strana

První místopředseda

Také první místopředseda/místopředsedkyně je volen/-a plenárním shromážděním na období dvou a půl let; zastupuje předsedu v případě nepřítomnosti. Dne 12. února 2015 byl prvním místopředsedou VR zvolen Karl-Heinz Lambertz (Belgie / Strana evropských socialistů), předseda parlamentu Německojazyčného společenství.

Předsednictvo

Předsednictvo je řídícím orgánem VR. Zahrnuje: předsedu, prvního místopředsedu, 28 místopředsedů (po jednom z každého členského státu), předsedy politických skupin VR a další členy z národních delegací, což mu umožňuje dosáhnout národní a politické vyváženosti. Předsednictvo se zpravidla schází sedm až osmkrát ročně, formuluje politický program VR a uděluje pokyny administrativě Výboru k uplatňování svých rozhodnutí.

Plenární shromáždění

Členové VR se scházejí na plenárním zasedání v Bruselu šestkrát ročně, aby diskutovali o stanoviscích, zprávách a usneseních a přijímali je.

Komise VR

Výbor strukturuje svou činnost prostřednictvím svých komisí, které se specializují na tematické oblasti. Každá komise má přibližně 100 členů a podporu jí poskytuje sekretariát, jenž je součástí administrativy.

  • CIVEX – občanství, správa, institucionální a vnější věci,
  • COTER – politika územní soudržnosti a rozpočet EU,
  • ECON – hospodářská politika,
  • ENVE – životní prostředí, změna klimatu a energetika,
  • NAT – přírodní zdroje a zemědělství,
  • SEDEC – sociální politika, vzdělávání, zaměstnanost a kultura.

Komise připravují návrhy stanovisek a pořádají konference a semináře, které se zaměřují na jejich oblasti působnosti. Každá komise má přibližně 100 členů (každý člen může zasedat ve dvou komisích) a podporu jí poskytuje sekretariát, jenž je součástí administrativy. Dále je vytvořena zvláštní Komise pro finanční a administrativní záležitosti (CAFA), která je nápomocná předsednictvu VR v administrativních a finančních otázkách.

Politické skupiny

VR má pět politických skupin: Evropská lidová strana (ELS), Evropští konzervativci a reformisté (EKR), Strana evropských socialistů (SES), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a Evropská aliance (EA). Členové každé politické skupiny se scházejí před důležitými schůzemi a zasedáními, aby zaujali společný postoj. Předseda VR, první místopředseda a předsedové politických skupin se také scházejí před každým plenárním zasedáním a dalšími důležitými schůzemi, aby dosáhli politické shody v klíčových otázkách.

Konference předsedů

Předseda VR, první místopředseda, a předsedové politických skupin a generální tajemník se v rámci Konference předsedů také scházejí před každým plenárním zasedáním a dalšími důležitými schůzemi, aby dosáhli politické shody ve strategických klíčových otázkách.

Národní delegace

Ve VR také působí 28 národních delegací. Členové se před plenárními zasedáními a jinými událostmi scházejí ve svých národních delegacích, aby diskutovali o společném postoji.

Generální tajemník

Generální tajemník je jmenován předsednictvem na dobu pěti let. Generální tajemník nesmí jako vedoucí administrativy VR zastávat politický mandát. Odpovídá za provádění rozhodnutí předsedy a předsednictva a plynulý chod administrativy. Současným generálním tajemníkem VR je od 1. září 2014 pan Jiří Buriánek.

Generální sekretariát

Generální sekretariát se skládá ze sedmi ředitelství: administrativa a finanční záležitosti, pomoc členům a registrace, poradní práce, komunikace, tisk a akce a horizontální politiky a sítě. Ředitelství pro překlad a ředitelství pro logistiku jsou řízena ve spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Stanoviska

Evropská komise, Rada ministrů a Evropský parlament konzultují Výbor regionů při vypracovávání legislativních textů (směrnic, nařízení atd.), které se týkají oblastí majících vliv na místní a regionální orgány. Návrhy textů jsou předány příslušné komisi VR. Poté je jmenován zpravodaj, který vypracuje stanovisko Výboru. Předtím, než je projednán na plenárním zasedání, musí být tento návrh stanoviska přijat komisí VR. Po přijetí stanoviska na plenárním zasedání je toto oficiální stanovisko zasláno všem evropským institucím a zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Usnesení

Usnesení umožňují Výboru, aby se vyjádřil k důležitým a aktuálním otázkám. Mohou je vypracovávat politické skupiny VR nebo 32 členů VR.

Studie a další publikace

VR vydává studie k různým aspektům místního a regionálního rozměru EU (vzdělávání, doprava, sociální otázky, rozšíření atd.). Jsou vypracovávány za pomoci externích odborníků. VR také vydává publikace určené široké veřejnosti i subjektům na místní a regionální úrovni, jejichž cílem je vysvětlit jeho činnost a nastínit současný politický vývoj.

Akce

VR jako místo setkávání regionů a měst pořádá ve spolupráci s místními a regionálními partnery a dalšími institucemi EU konference, semináře a výstavy. Během Evropského týdne regionů a měst (OPEN DAYS) přivítá VR každý rok ve svém sídle tisíce návštěvníků, kteří se účastní živých diskusí nebo hledají partnery pro spolupráci na společných projektech.

Nejdůležitější data[editovat | editovat zdroj]

  • 1992: Maastrichtská smlouva – Vedoucí představitelé EU se rozhodují zřídit Výbor regionů (VR) jako poradní shromáždění, které regionům a městům poskytne možnost vyjadřovat své názory v rámci rozhodovacího procesu EU a bude sloužit jako přímé spojení mezi Bruselem a občany. Smlouva Evropské komisi a Radě ministrů stanoví povinnost konzultovat VR v klíčových oblastech regionálního zájmu. Členové VR mají být nominováni vládami členských států na čtyřleté funkční období. V březnu 1994 se v Bruselu koná první plenární zasedání VR.
  • 1995: Rozšíření EU – Po přistoupení Rakouska, Finska a Švédska se počet členů VR zvyšuje ze 189 na 222.
  • 1997: Amsterodamská smlouva – Rozšiřuje oblast působnosti VR, která tak pokrývá přibližně dvě třetiny legislativních návrhů EU. Smlouva také umožňuje, aby byl Výbor konzultován Evropským parlamentem.
  • 2001: Niceská smlouva – Zdůrazňuje demokratickou legitimitu VR tím, že vyžaduje, aby jeho členové byli voleni nebo byli politicky odpovědní volenému regionálnímu nebo místnímu shromáždění. Stanoví maximální počet jeho členů, a to na 350.
  • 20022003: Konvent o budoucnosti EU – Členové VR se účastní konventu, jehož úkolem je vypracovat návrh ústavy EU. Text výslovně uznává úlohu a pravomoci místní a regionální správy a dává také Výboru regionů právo napadnout u Soudního dvora Evropských společenství právní předpisy EU, které nejsou v souladu se zásadou subsidiarity.
  • Květen 2004: Rozšíření EU – Po přistoupení deseti nových členských států se počet členů VR zvyšuje z 222 na 317.
  • Únor 2006: Nové funkční období – VR zahajuje nové čtyřleté funkční období. Mezi jeho politické priority patří posílení role místních a regionálních orgánů v souladu s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, posílení soudržnosti a solidarity a propagace kampaně „Informovat o Evropě – na místní úrovni“, jejímž cílem je přiblížit EU občanům.
  • Leden 2007: Rozšíření EU – Po přistoupení Bulharska a Rumunska stoupá počet členů VR z 317 na 344.
  • Prosinec 2007: Lisabonská smlouva – Lisabonská smlouva potvrzuje právo VR podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v zájmu ochrany svých výsad a zásady subsidiarity – právo, jež bylo uznáno již Konventem o budoucnosti EU. Toto nové oprávnění posiluje politickou úlohu VR tím, že mu umožňuje jednat v rámci EU efektivněji ve prospěch místních a regionálních orgánů. Lisabonská smlouva prodlužuje funkční období členů VR ze čtyř na pět let.
  • Červenec 2013: Rozšíření EU – Po přistoupení Chorvatska se počet členů VR zvyšuje z 344 na 353.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]