Věra Jourová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mgr. et Mgr. Věra Jourová
No female portrait cs.svg

evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů
a otázky rovnosti pohlaví [1]
Úřadující
Ve funkci od: 1. listopadu 2014
Předseda Jean-Claude Juncker
Předchůdce Viviane Redingová [2]

Ve funkci:
29. ledna 2014 – 3. října 2014
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce František Lukl
Nástupce Karla Šlechtová

1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci:
15. března 2013 [3] – 13. října 2014

místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci:
2. března 2013 – 15. března 2013

Ve funkci:
26. října 2013 – 21. října 2014

Ve funkci:
22. listopadu 2004 [4] – února 2006

Narození 18. srpna 1964 (50 let)

Třebíč
Československo Československo

Politický subjekt ČSSD (2003–2006)
EDS (2009–2010)
ANO 2011 (od 2013)
Choť rozvedená
Děti dvě děti
Vzdělání

Univerzita Karlova v Praze

Mgr. Věra Jourová (* 18. srpna 1964 Třebíč) je česká politička, podnikatelka[5]právnička, od listopadu 2014 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi.

Od ledna 2014 zastávala v Sobotkově vládě deset měsíců post ministryně pro místní rozvoj. Dříve na tomto rezortu působila v roli náměstkyně.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 nastoupila na místo zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska (MKS) v Třebíči. Do roku 1994 zde pracovala na integraci všech kulturních zařízení pod jediný subjekt. Poté začala pracovat jako tajemnice městského úřadu v Třebíči, kde se začala zabývat rozvojem židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na seznam UNESCO.

Roku 2000 nastoupila do konzultační firmy DHV ČR, kde pracovala na projektech z oblasti lidských zdrojů, regionálního rozvoje, hospodářské politiky a fondů EU. V letech 2001–2003 pracovala jako vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina. Po odchodu z krajského úřadu pracovala jako náměstkyně pro místní rozvoj na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Jiřího Paroubka byla z funkce odvolána po opakovaných stížnostech tehdejšího ministra Radko Martínka.[6]

Od 13. října 2006[7] do 16. 11. 2006[8] byla ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Korupce Věry Jourové se neprokázala a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Obvodní soud přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy, o dalších požadavcích Ústavní soud rozhodl, že jsou promlčené.[9]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 promovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získala magisterský titul v oboru Teorie kultury.[10] V akademickém roce 2011/2012 absolvovala obor právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.[11]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je rozvedená, má dvě děti - Adama (1985) a Markétu (1989).[12]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V letech 2003–2006 byla členkou ČSSD.[13]

V roce 2009 kandidovala do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu (EDS). V parlamentních volbách 2010 kandidovala jako členka EDS na 4. místě středočeské kandidátky KDU-ČSL.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Kraji Vysočina jako lídryně hnutí ANO 2011[14] a byla zvolena. V lednu 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. [15] Dne 29. ledna 2014 byla do této funkce jmenována. Dne 3. října téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. Dne 13. října 2014 ze stejného důvodu rezignovala na post 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011.[16]

Kandidatura na eurokomisařku[editovat | editovat zdroj]

Na začátku července 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post české eurokomisařky (předchozím kandidátem byl Pavel Telička).[17] Ve výběru českého zástupce uspěla,[18] když ji 21. července 2014 vládní koaliční rada nominovala na post eurokomisařky do vznikající Junckerovy komise.[10]

Zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker 10. září 2014 oznámil, že Jourová získá nově konstituované portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Tato zpráva vyvolala u českých politiků vlnu negace, protože politička usilovala o ekonomický post.[19][20] Dne 7. října téhož roku byla její kandidatura po tzv. grilování, a následném odevzdání doplňujících odpovědí europoslancům, schválena europarlamentem. Komisařkou se stala v listopadu 2014.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Organizace pro kontrolu lobbingu v Evropské unii Corporate Europe Observatory upozornila na úzkou vazbu Jourové na Andreje Babiše, který ovládá podstatnou část českého potravinářského a chemického průmyslu i médií a jehož firmy obdržely značné množství evropských grantů a zemědělských dotací. Dále organizace upozornila na konflikt zájmů, poněvadž Jourová nejprve pracovala ve veřejné správě v oblasti evropských fondů a poté v letech 2006 a 2013 spoluvlastnila firmu Primavera Consulting, která ve stejné oblasti podnikala. [21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. College (2014-2019), The Commissioners The European Commission's political leadership [online]. European Commission, [cit. 2014-11-01]. Dostupné online.  
  2. Nepodceňujme portfolio justice v Evropské komisi. Revue Politika [online]. 2014-09-16 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online.  
  3. První místopředsedkyní ANO je Věra Jourová [online]. hnutí ANO 2011, 2013-03-16, [cit. 2013-08-11]. Dostupné online.  
  4. Mgr. Věra Jourová [online]. verajourova.cz, [cit. 2013-08-11]. Dostupné online.  
  5. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 27446671, PRIMAVERA CONSULTING s.r.o.
  6. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Paroubek-rozkryva-predvolebni-manipulace-I-aferu-kolem-Zemanovy-dcery-290578
  7. KROUPA, Janek. Já v kauze Věry Jourové nelžu, to Kubiceho útvar. vaševěc.cz [online]. 2011-07-17 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  8. Novinky. Bývalá náměstkyně ministra Jourová je na svobodě. Novinky.cz [online]. 2006-11-16 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  9. ČTK; ŠKRAŇKOVÁ, Petra. Ústavní soud se Věry Jourové nezastal, nárok na odškodné je promlčený. iDNES.cz [online]. 2013-10-24 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  10. a b Ministryně Jourová je kandiátkou ČR na post eurokomisařky [online]. vlada.cz, [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.  
  11. Databáze studentů UK v Praze, přístup 2.10.2012
  12. Právo. Věra Jourová: Někteří pánové nemají uši, mají jen pusy. Novinky.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  13. SEDLÁŘOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Jít do vlády je pro nás až poslední možnost, říká místopředsedkyně ANO. iDNES.cz [online]. 2013-10-31 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  14. WIRNITZER, Jan. PŘEHLEDNĚ: Kam strany nasazují svá esa? Cílem jsou největší kraje. iDNES.cz [online]. 2013-09-08, rev. 2013-09-30 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  15. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  16. Jourová dnes skončila ve vedení ANO [online]. hnutí ANO 2011, 2014-10-13, [cit. 2014-10-13]. Dostupné online.  
  17. ANO ustoupilo od Teličky a chce za eurokomisařku Jourovou [online]. Novinky.cz, 2014-07-11, [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  18. Jourová bude novou eurokomisařkou. Ve vládě by chtěla svou náměstkyni
  19. http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-984_en.htm [online]. .  
  20. http://www.novinky.cz/domaci/347361-kalousek-portfolio-pro-jourovou-je-facka-sobotkovi-za-politiku-vuci-ukrajine.html
  21. More prospective commissioners with questions to answer

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]