Kraj Vysočina

Kraj Vysočina
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
znak kraje vlajka kraje
Sídlo:	Jihlava
Hejtman:	Jiří Běhounek (ČSSD)
Rozloha:	6 795 km²
Počet obyvatel:	511 937
Hustota zalidnění:	75 obyvatel/km²
Nejvyšší bod:	Javořice (837 m. n. m.)
Historické země:	Morava a Čechy
Počet okresů:	5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:	15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem:	26
ISO 3166-2:	CZ-VY
CZ-NUTS:	CZ063 CZ061 (do 31.12.2007)
RZ:	J
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
OpenStreetMap: mapová data

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni.

Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.

Přírodní podmínky a kultura

Celé území Kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Obyvatelstvo

V Kraji Vysočina žije 511 937 obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj. Největším městem je Jihlava, kde žije 50 760 lidí. Přes 30 000 obyvatel má ještě Třebíč.

Město	Počet obyvatel
Jihlava (HB)	50 760
Třebíč (HB)	37 781
Havlíčkův Brod (HB)	23 723
Žďár nad Sázavou (HB)	22 275
Pelhřimov (HB)	16 339
Velké Meziříčí (HB)	11 800
Humpolec (HB)	10 945
Nové Město na Moravě (HB)	10 277

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Největším městem je Jihlava s

Okres	Počet obyvatel	Rozloha	Hust. zal.	Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB)	95 091	1 264,95	75	120
Jihlava (JI)	112 181	1 199,32	94	123
Pelhřimov (PE)	72 460	1 290,00	56	120
Třebíč (TR)	113 330	1 463,07	77	167
Žďár nad Sázavou (ZR)	118 875	1 578,51	75	174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Historie samosprávného celku

Zřízení a název

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje) což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje. Spolu s hlavním městam Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se má název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“. Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.

Volené orgány

• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000#Jihlavský kraj
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004#Vysočina
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008#Vysočina

Hejtmani

Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal (2000 - 2004), následovali RNDr. Miloš Vystrčil (2004 - 2008) a MUDr. Jiří Běhounek (od 2008).

Územní změny

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

V kraji je po přesunu obcí 703 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Památky

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu.

Slavní rodáci

Havlíčkobrodsko

• Karel Havlíček Borovský (1821–1856), český spisovatel, novinář, politik, národní buditel
• Jan František Beckovský (1658–1725), spisovatel, kněz, historik, překladatel
• Jan Václav Stamic (1717–1757), skladatel a houslista světového významu
• Vilém Kurz (1872–1945), český klavírní virtuos a pedagog
• Stella Májová (1923–2009), česká herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
• Jan Zrzavý (1890-1977), světově uznávaný český malíř
• Josef Vašíček (1980-2011), český hokejista, vítěz Stanley cupu
• Jaroslav Šerých (* 1928), český malíř a grafik
• Pavel Landovský (* 1936), český herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
• Jaroslav Holík (* 1942), český hokejista, trenér
• Jan Suchý (* 1944), český hokejista
• Josef Augusta (* 1946), český hokejista, trenér
• Bohuslav Matoušek (* 1949), český houslista a violista
• Blanka Matragi (* 1953), módní návrhářka
• Marek Švec (* 1973), český reprezentant řecko-římského zápasu
• Radek Martínek (* 1976), český hokejista

Jihlavsko

• Václav Kosmák (1843–1898), novinář, spisovatel
• Josef Hoffmann (1870–1956), architekt designér, pedagog
• Leopold Fritz (1813–1895), lékař, zasloužil se o rozvoj Jihlavy
• Antonín Chittussi (1847–1891), malíř
• Jan Nepomuk Steiner (1725–1793), dvorní malíř Marie Terezie
• Václav Jan Křtitel Tomášek (1774–1850), skladatel, pedagog
• Josef Alois Schumpeter (1883–1950), ekonom, politolog
• Jan Novák (1921–1984), hudební skladatel
• Otto Šimánek(1925-1992), filmový a divadelní herec
• Viktor Ujčík (* 1972), hokejista

Třebíčsko

• Jan Syrový (1888–1970), velitel čs legií v Rusku, předseda čs vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938
• Ludvík Svoboda (1895–1979), československý prezident, generál
• Jaroslav Zvěřina (* 1942), sexuolog, bývalý poslanec evropského parlamentu
• Bedřich Václavek (1897–1943), marxistický estetik, literární teoretik, kritik
• Miroslav Donutil (* 1951), herec, člen činohry Národního divadla
• Patrik Eliáš (* 1976), hokejista
• Martin Erat (* 1981), hokejista

Žďársko

• František Lacina (1863–1941), ředitel Národního divadla v Brně
• Josef Straka (1864–1948), malíř
• František Drdla (1868–1944), hudební skladatel a houslový virtuóz
• Julius Pelikán (1887–1969), sochař
• Radslav Kinský (1928–2008), imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie,
• Jan Kasal (* 1951), politik, poslanec PSP ČR
• Beáta Rajská (* 1967), módní návrhářka
• Josef Smolík (* 1976), politolog z FSS MU
• Tomáš Rolinek (* 1980), hokejista
• Petr Vampola (* 1982), hokejista
• Martina Sáblíková (* 1987), rychlobruslařka

Pelhřimovsko

• Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385 – asi 1459), teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
• Vojtěch Benedikt Juhn (1779 – 1843), malíř
• Edvard Jan Brynych (1846 - 1902), 19. biskup královéhradecký (1892-1902)
• Josef Rejsek (1860 – 1932), malíř
• Aleš Hrdlička (1869 - 1943), antropolog a lékař
• Emanuel Julian Kodet (1880 – 1954), sochař
• Josef Dobiáš (1888 – 1970), historik a klasický filolog, člen ČSAV
• Simonetta Buonaccini (1893 – 1935), básnířka
• Lubomír Lipský (* 1923), herec
• Jiří Lír (1923 - 1995), herec
• Oldřich Lipský (1924 – 1986), filmový režisér a scenárista
• Dušan Tomášek (* 1924), novinář, publicista a spisovatel literatury faktu
• Marie Hovorková (* 1927), herečka, historička umění
• Jan Zábrana (1931 - 1984), básník a překladatel z ruštiny a angličtiny
• Naděžda Kniplová (* 1932), sopranistka, sólistka Národního divadla v Praze a Státní opery Praha
• Olga Valeská (* 1941), spisovatelka
• František Vyskočil (* 1941), neurofyziolog
• Petr Fiala (* 1943), hudební skladatel, sbormistr a hudebník
• Ivan Martin Jirous (1944 - 2011), básník, publicista, představitel českého undergroundu
• Svatava Šlajchrtová (1954), básnířka
• Vratislav Kříž (* 1957), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
• Jiří Černý (* 1961), historik umění
• Jan Šmíd (* 1965), novinář a publicista
• Antonín Sova (1894 - 1928), básník, prozaik
• Gustav Mahler (1860–1911), skladatel, dirigent

Hospodářství

Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.^[zdroj?]

V zemědělství jsou na vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal 5 nejhůře placeným regionem. V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.

Doprava

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E551 (České Budějovice - Třeboň - Humpolec).

Věda a vzdělání

Vysoké školy

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

• Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena zákonem (č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004) jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru.
• Západomoravská vysoká škola Třebíč - nejstarší vysoká škola v Kraji Vysočina -

Střední školy

Okres Jihlava

• FARMEKO s.r.o.
• Gymnázium Jihlava
• Soukromé gymnázium AD FONTES Jihlava
• Gymnázium a Střední odborná škola Telč
• Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava
• Střední průmyslová škola Jihlava
• Střední škola automobilní, Jihlava
• Střední škola obchodu a služeb Jihlava
• Střední škola stavební Jihlava
• Střední škola technická Jihlava
• Střední uměleckoprůmyslová škola, Jihlava-Helenín
• Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická, Jihlava
• Manažerská akademie SOŠ, s.r.o.
• Škola ekonomiky a cestovního ruchu, soukromá střední odborná škola s. r. o.

Okres Třebíč

• Gymnázium Třebíč
• Katolické gymnázium Třebíč
• Gymnázium a Střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
• Střední průmyslová škola Třebíč
• Střední škola stavební Třebíč
• Hotelová škola Třebíč
• Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč
• Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč
• Střední škola řemesel Třebíč

Okres Žďár nad Sázavou

• Gymnázium Žďár nad Sázavou
• Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou (BiGy)
• Hotelová škola Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí
• Gymnázium Velké Meziříčí
• Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
• Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
• Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou

Okres Havlíčkův Brod

• Gymnázium Havlíčkův Brod
• Obchodní akademie a střední škola hotelová Havlíčkův Brod
• Střední škola zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
• Akademie - Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou
• Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou
• Gymnázium Chotěboř
• Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod
• Vyšší odborná škola a Obchodní akademie Chotěboř
• Střední odborné učiliště technické, Chotěboř

Okres Pelhřimov

• Gymnázium Pelhřimov
• Gymnázium Humpolec
• Gymnázium Pacov
• Hotelová škola Pelhřimov
• Obchodní akademie Pelhřimov
• Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště Pelhřimov
• Česká zemědělská akademie Humpolec
• Střední škola informatiky a cestovního ruchu Humpolec

Odkazy

Související články

• Česko
• Čechy
• Morava
• Českomoravská vrchovina
• Symboly Kraje Vysočina

Externí odkazy

• Krajský úřad
• Statistické údaje ČSÚ
• Fotogalerie, památky a další informace o Kraji Vysočina
• Střední škola technická Jihlava

Souřadnice: 49.41° s.š., 15.67° v.d.