Kraj Vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kraj Vysočina
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Sídlo: Jihlava

zeměpisné souřadnice: 49°24′36″ s. š., 15°40′12″ v. d.
Hejtman: Jiří Běhounek (ČSSD)
Rozloha: 6 795 km²
Počet obyvatel: 511 937[1]
Hustota zalidnění: 75 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Javořice (837 m. n. m.)
Historické země: Morava a Čechy
Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 26
ISO 3166-2: CZ-VY
CZ-NUTS: CZ063
CZ061 (do 31.12.2007)
RZ: J
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Kraj Vysočina – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina)[2] je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni.

Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[3]

Přírodní podmínky a kultura[editovat | editovat zdroj]

Celé území Kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina žije 511 937 obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[1] Největším městem je Jihlava, kde žije 50 760 lidí. Přes 30 000 obyvatel má ještě Třebíč.

Město Počet obyvatel
Jihlava (JI) 50 760
Třebíč (TR) 37 781
Havlíčkův Brod (HB) 23 723
Žďár nad Sázavou (ZR) 22 275
Pelhřimov (PE) 16 339
Velké Meziříčí (ZR) 11 800
Humpolec (PE) 10 945
Nové Město na Moravě (ZR) 10 277

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 95 091 1 264,95 75 120
Jihlava (JI) 112 181 1 199,32 94 123
Pelhřimov (PE) 72 460 1 290,00 56 120
Třebíč (TR) 113 330 1 463,07 77 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 118 875 1 578,51 75 174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Justiční příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina má nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů a v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je ale příslušná jen pro občanskoprávní věci a navíc jen pro moravskou část kraje. Česká část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královehradecký krajský soud. V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Historie samosprávného celku[editovat | editovat zdroj]

Zřízení a název[editovat | editovat zdroj]

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje)[4] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[5] Spolu s hlavním městam Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se má název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“.[6][7] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.[5]

Volené orgány[editovat | editovat zdroj]

Hejtmani[editovat | editovat zdroj]

Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal (2000 - 2004), následovali RNDr. Miloš Vystrčil (2004 - 2008) a MUDr. Jiří Běhounek (od 2008).

Územní změny[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.[8]

V kraji je po přesunu obcí 703 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť a bazilika svatého ProkopaTřebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkobrodsko[editovat | editovat zdroj]

Jihlavsko[editovat | editovat zdroj]

Třebíčsko[editovat | editovat zdroj]

Žďársko[editovat | editovat zdroj]

Pelhřimovsko[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

V zemědělství jsou na Vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[9] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[10]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Krajem prochází dálnice D1Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E551 (České Budějovice - Třeboň - Humpolec).[11]

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou[editovat | editovat zdroj]

Okres Havlíčkův Brod[editovat | editovat zdroj]

Okres Pelhřimov[editovat | editovat zdroj]

Partnerské regiony[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  3. Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  4. Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  5. a b viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  6. Ústavní zákon č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  7. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina, novinky.cz, 1.8.2011
  8. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  9. Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online.  
  10. Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.  
  11. http://www.dalnice-silnice.cz
  12. http://www.vspj.cz/ http://www.vspj.cz/ – Vysoká škola polytechnická Jihlava
  13. http://www.zmvs.cz/ http://www.zmvs.cz/ – Západomoravská vysoká škola Třebíč
  14. a b c d e f g h i j k NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014, [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]