Židovský hřbitov v Třebíči
| Židovský hřbitov v Třebíči | |
|---|---|
Obřadní síň |
|
| Místo | |
| stát |  Česká republika |
| kraj | Vysočina |
| okres | Třebíč |
| obec | Třebíč |
| zeměpisné souřadnice | 49° 13′ 13,51″ s. š., 15° 52′ 42,39″ v. d. |
| Základní informace | |
| užívání | hřbitov udržován, nepohřbívá se |
| Architektonický popis | |
| výstavba | asi 1. pol. 17. století |
| Specifikace | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons |
|
Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2]
Židovský hřbitov v Třebíči je po pražském novém židovském hřbitově[3] druhý největší v České republice.[4][zdroj?] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1625. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]
Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6]
Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]
Velikou zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli za to vyzdviženi a oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[8]
Obsah |
Zdroje [editovat]
- KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
- JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2
Reference [editovat]
- ↑ Židovský hřbitov v Třebíči na serveru MonumNet
- ↑ Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč.
- ↑ http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=245%3Anovy-idovsky-hbitov-sloui-ji-120-let&catid=78%3Az-denniho-tisku&Itemid=54&lang=cs
- ↑ Zpravodaj města Třebíče, 2/1982, str. 38.
- ↑ Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
- ↑ a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
- ↑ a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
- ↑ Seznam osobností, oceněných v rámci oslav UNESCO 23. srpna 2003.
