Židovský hřbitov v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovský hřbitov v Třebíči
Trebic Jewish Cemetery11.jpg

Obřadní síň

Místo
stát Česká republikaCZE Česká republika
kraj Vysočina
okres Třebíč
obec Třebíč
zeměpisné souřadnice 49° 13′ 13,51″ s. š., 15° 52′ 42,39″ v. d.
Základní informace
užívání hřbitov udržován, nepohřbívá se
Architektonický popis
výstavba asi 1. pol. 17. století
Specifikace
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Židovský hřbitov v Třebíči. Stará část
Židovský hřbitov v Třebíči. Nová část
Památník obětem první světové války

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2]

Židovský hřbitov v Třebíči je po pražském novém židovském hřbitově[3] druhý největší v České republice.[4][zdroj?] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6]

Plánek židovského hřbitova v Třebíči
Širší pohled na židovský hřbitov v Třebíči

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (18421906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]

Velikou zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli za to vyzdviženi a oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[8]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Židovský hřbitov v Třebíči na serveru MonumNet
  2. Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč.
  3. Nový židovský hřbitov slouží již 120 let
  4. Zpravodaj města Třebíče, 2/1982, str. 38.
  5. Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  6. a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
  7. a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  8. Seznam osobností, oceněných v rámci oslav UNESCO 23. srpna 2003.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]