Zámecký park Průhonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámecký park Průhonice
Světové dědictví
Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka
Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka
Smluvní stát Česko Česko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii , iv
Odkaz [1] (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 2010 (34. zasedání)
Zámecký park Průhonice - Alpinum
Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín

Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v Česku. Od roku 2010 je Národní kulturní památkou. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO[1] [2].

Historie parku[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství Průhonice byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. S mimořádným estetickým citem zde vytvořil park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský kostelík Narození Panny Marie, vysvěcený již v r. 1187.

Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889 - 1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance.

Historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku. Hraběte tehdy očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo.

S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.

Popis parku[editovat | editovat zdroj]

Osou parku je říčka Botič se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpinem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva.

Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. V celém parku se nalézá okolo 100 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě.

Park rozděluje silnice III/0032 na dvě části. Část bližší vsi, v níž se nachází zámek a Podzámecký rybník, se označuje jako zámecký park, část za silnicí s rybníky Labeška a Bořín se někdy označuje jako obora. V minulosti procházela po délce oběma částmi parku červeně značená turistická trasa, cca v 90. letech však byla přeložena, takže park obchází po severozápadní straně.

Potok Botič prochází oběma částmi parku. V zámecké části parku se do něj zprava vlévá Dobřejovický potok, v Oboře se do něj zleva nad rybníkem Labeška vlévá Jesenický potok.

Součástí Průhonického parku je také Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz.

Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, Dendrologická zahrada v Průhonicích na pozemku o rozloze 80 ha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem.. Dostupné online.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průhonický park pronikl mezi památky UNESCO, přiřadili ho k centru Prahy iDnes, 20.8. 2010.
  2. Historic Centre of Prague - mapa na stránkách UNESCO