Jan František Beckovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan František Beckovský
Rytina od Jana Jiřího Balzera

Jan František Beckovský O.Cr. (18. srpna 1658 Německý Brod26. prosinec 1725 Praha) byl český spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury a kněz.

Život[editovat | editovat zdroj]

V Německém Brodě pravděpodobně navštěvoval měšťanskou školu. Později odešel studovat poezii a rétoriku, od roku 1680 byl posluchačem filozofie ve Vídni. V době jeho studia zachvátila Vídeň morová epidemie, které padlo za oběť přes 70 000 lidí. Beckovský pomáhal u hromadných šachtových hrobů a tyto otřesné zážitky zřejmě rozhodly, že v roce 1684 složil řeholní slib v rytířském řádu křižovníků s červenou hvězdou.[1] Věnoval se studiu teologie. Po vysvěcení na kněze roku 1688 působil jako správce klášterní kuchyně. Od roku 1699 byl správcem (administrátorem) ženského špitálu u sv. Anežky v Novém Městě pražském a to až do své smrti v roce 1725.[2]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Beckovský se řadí k vlasteneckým spisovatelům, kteří v době úpadku českého národa oživovali jeho slavnou minulost a zaujímá mezi nimi zvláštní postavení, neboť svá díla psal převážně česky. Kolem roku 1700 jezdil po českých zemích a sbíral archivní a místopisný materiál. Kromě přepracovaného a rozšířeného vydání Hájkovy kroniky pod titulem Poselkyně starých příběhův českých, kterou se navždy zapsal do dějin české literatury, je autorem 28 tištěných českých a latinských knih. Dále je autorem nejstaršího v rukopise zachovaného herbáře, který má 117 listů s zhruba 200 druhy sušených rostlin, u kterých uvádí mimo latinských a německých také české názvy. Je z něj zřejmé, že byl pouze botanik – amatér, protože některé rostliny jsou chybně pojmenovány. Přeložil asi 30 děl, především životopisů svatých a jiných náboženských spisů. Vedle literární činnosti byl činný i výtvarně. Vyzdobil údajně kapli kláštera sv. Františka a je autorem nejstarší rytiny Německého Brodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Psal především česky, ale i latinsky a německy.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • 1701 - Milá choť nebeského miláčka, blahoslavená Anežka česká
  • 1703 - Zarmoucená a po svém milenci truchlivá hrdlička[2]

Vlastní práce[editovat | editovat zdroj]

  • Poselkyně starých příběhův českých – impulsem k napsání této knihy byla nedostupnost kroniky Václava Hájka z Libočan. V této kronice opravil některé nepřesnosti a chyby Hájkovy kroniky. Vydal pouze první díl (popisující události do r. 1526), druhý díl nedopsal (události 1526 - 1700), byl vydán až roku 1880. Toto dílo je psáno velice prokatolicky, zároveň však velmi vlastenecky. Dostupné online.
  • Druhý sloup nepohnutelnýho základu katolického živobytí

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Jana Beckovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Beckovský Jan František, s. 14.  
  2. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých spisovatelů. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-7277-007-1. Kapitola Bačkovský František, s. 71.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 465–466; 471.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 31–32.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 315.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]