Nové Město na Moravě
| Nové Město na Moravě | |
|---|---|
Evangelický kostel |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 596230 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Žďár nad Sázavou (CZ0635) |
| obec s rozšířenou působností: | Nové Město na Moravě |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6113 km² |
| počet obyvatel: | 10 313 (17. 6. 2011) |
| zeměpisná šířka: | 49° 34′ 39″ s.š. |
| zeměpisná délka: | 16° 05' 25″ v.d. |
| nadmořská výška: | 594 m |
| PSČ: | 592 31 |
| zákl. sídelní jednotky: | 10 |
| části obce: | 10 |
| katastrální území: | 10 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Vratislavovo náměstí 103 592 31 Nové Město na Moravě |
| starosta / starostka: | Michal Šmarda |
| Oficiální web: http://www.nmnm.cz Ofic. web MÚ: http://radnice.nmnm.cz E-mail: posta@nmnm.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Nové Město na Moravě (německy Neustadt in Mähren) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 10 km východně od Žďáru nad Sázavou, na jižním okraji Žďárských vrchů. Založeno bylo okolo roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Největšího rozkvětu požívalo v době renesance za pánů z Pernštejna. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu, kterou doplňuje bohatá sochařská výzdoba ulic a náměstí od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského. Mezi nejvýznamnější památky patří katolický kostel sv. Kunhuty, budova staré radnice a zámek.
Do Nového Města na Moravě, nejvýznamnějšího lyžařského centra Vysočiny, se sjíždí každoročně běžecká špička na závod Světového poháru Zlatá lyže a nachází se zde také biatlonová střelnice. Okolí Nového Města je vhodné nejen pro příznivce zimních sportů, v letním období pak nabízí nespočet možností pro pěší turisty, cyklisty i rybáře.
Obsah |
[editovat] Poloha
Nové Město na Moravě se nachází v České republice v západní části Moravy. Leží v nadmořské výšce 600 m n. m. na jižním okraji Žďárských vrchů, které jsou východní součástí rozsáhlé Českomoravské vrchoviny.
Nové Město na Moravě je vzdáleno 10 km východně od Žďáru nad Sázavou po silnici první třídy I/19.
[editovat] Okolí města
Nové Město na Moravě leží v jižní části Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. CHKO byla vyhlášena roku 1970 a rozléhá se na 709 km² v nadmořských výškách od 490 do 836,3 m (nejvyšší vrchol Devět skal). Je pramennou oblastí mnoha řek, kterou prochází hlavní evropská rozvodnice mezi Severním a Černým mořem. Jedním z typických krajinných prvků v této oblasti jsou rulové skalní útvary, které byly vytvořeny mrazovým zvětráváním na zalesněných vrcholcích Žďárských vrchů, například Malinská skála, Dráteničky, Čtyři palice, Pasecká či Lisovská skála. Zhruba 15 km jihovýchodně od města leží westernové městečko Šiklův mlýn. Nad Novým Městem se nachází také největší sjezdovka na Vysočině – sjezdovka Harusův kopec. Sjezdovka je v sezoně uměle zasněžována a osvětlena. Harusův kopec - "Harusák" je zmiňován již v knize Bohumila Polácha "Srub radosti".
[editovat] Místní části
Nové Město na Moravě je tvořeno vlastním městem a 9 vesnicemi:
[editovat] Historie
Nové Město na Moravě bylo založeno Bočkem z Obřan v polovině 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kdy je uváděno ještě jako Bočkanov (Bočkov). Jako Nové Město (Nova Civitas) se poprvé objevuje na listině krále Václava II. z roku 1293. V roce 1312, po smrti Smila z Obřan, připadlo Nové Město Jindřichu z Lipé. Ten nechal v obci vybudovat tvrz, která bývala pro svou rozlehlost nazývána hradem. Od roku 1496 patřilo panství Pernštejnům, za jejichž doby zažívalo město výrazný ekonomický rozmach, zvláště za Vratislava z Pernštejna (1561-1582). Tři roky po jeho smrti bylo panství prodáno Janem a Maxmiliánem z Pernštejna Vilému Dubskému z Třebomyslic. Ten nechal pustou tvrz zbořit a na jejím místě vybudoval zámek. Po Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a novým majitelem se v roce 1624 stal kardinál František z Ditrichštejna. Za jeho vlastnictví bylo Nové Město povýšeno na město (1635). V roce 1638 mění panství majitele znovu. Tentokrát se jím stává Šimon Kratzer ze Schönsperka (dříve hospodářský správce), který v okolí budoval železné hamry. V roce 1691 na základě soudního výnosu připadlo panství knížeti Ferdinandu Ditrichštejnovi. O 8 let později prodal jeho syn Leopold Nové Město světské nadaci šlechtičen v Brně, jíž patřil až do roku 1945. Roku 1723 město zachvátil velký požár, v roce 1791 zde proběhla podružská rebelie a v letech 1796 – 1797 helvetská rebelie.
V letech 2006-2010 působila jako starostka Zdeňka Marková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Michal Šmarda.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5871 | 5860 | 5746 | 5655 | 5761 | 5466 | 5348 | 6021 | 6194 | 8196 | 9730 | 10426 | 10471 |
[editovat] Pamětihodnosti
- Katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí, se sgrafitovou výzdobou (jedoucí Sv. Václav)
- Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je první písemná zmínka z roku 1596.
- Novorenesanční evangelický kostel z roku 1898.
- Novoměstský zámek
- Stará radnice
- Původní novoměstskou radnici najdeme na Vratislavově náměstí. Vznikla v roce 1555 přestavbou původních dvou měšťanských domů. V roce 1723 ale vyhořela a při následné obnově přibylo další poschodí a také věžička. V roce 1938 byla místním rodákem Karlem Němcem vytvořena sgrafitovou výzdoba. Dnes je zde umístěno Horácké muzeum.
- Dům č.p. 121, ve kterém byla roku 1608 zřízena škola.
- Dům č.p. 13 rodiny Bradyových, který je připomínkou nacistické okupace a Holocaustu.
- Dům č.p. 97 pochází z přelomu 15. a 16. století. V současnosti v něm sídlí městské informační centrum.
- Dům č.p. 103 s renesančními základy z poloviny 16. století sloužil zpočátku jako dům právovárečný. Po rekonstrukci v letech 2002–2003 zde sídlí městský úřad.
- Dům č.p. 7 – hotel Panský dům.
- Dům č.p. 124 – budova I. základní školy z roku 1879
- Dům č.p. 11 – rodný dům Vincence Makovského.
- Dům č.p. 1439 - rodný dům Tobiáše Kamenického
[editovat] Osobnosti
- Oldřich Blažíček (1887 – 1953), akademický malíř
- Věra Frömlová-Zezuláková (1924 – 1998), malířka a restaurátorka
- Jan Hlaváček (*1949), plukovník
- Josef Jambor (1887 – 1964), akademický malíř a grafik
- Radek Jaroš (*1964), horolezec
- Karel Kalláb (1884 – 1963), učitel a spisovatel
- Miloš Konvalinka (*1919), český dirigent a skladatel
- Pavel Kopáček (1923 – 1996), akademický malíř a krajinář
- Vincenc Makovský (1900 – 1966), akademický sochař
- Josef Vratislav Monse (1733 – 1793), národní buditel a rektor olomoucké univerzity
- Jaromír Nečas (1888 – 1945), český politik a ministr
- Karel Němec (1879 – 1960), malíř a grafik
- Martina Sáblíková (*1987), olympijská vítězka
- Ivan Sekanina (1900 – 1940), právník a novinář
- Jan Svítil-Karník (1870 – 1958), básník, spisovatel, překladatel a lékař
- Jan Štursa (1880 – 1925), akademický sochař
- Josef Veselka (1910 – 1992), sbormistr a hudební pedagog
- Eva Vítečková (*1982), česká basketbalistka a vicemistryně světa
[editovat] Mnichov
Východně od Nového Města se nacházela vesnice Mnichov, která zanikla a dnes ji připomínají pouze místní názvy Horní a Dolní Michovy a Michovské hory. První zmínka o osadě Mnichov pochází z konce 15. století, kdy jsou zmiňováni Mikuláš Vicher a Huňatý z Mnichova. Od začátku své existence patřila osada pánům z Lipého, kteří ji v roce 1496 prodali Vilémovi z Pernštejna . Od té doby začíná postupné skupování pozemků v Mnichově obyvateli Nového Města. Roku 1540 byla vesnice Janem z Pernštejna prodána Novému Městu. V roce 1580 ji Vratislav z Pernštejna uznává jako součást tehdejšího městečka. O 7 let později byla osada již vylidněná a o další rok později je v kupní smlouvě uváděna jako zcela pustá.
[editovat] Sport
Nejznámější sportovní událostí je závod světového poháru v běhu na lyžích – Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny (obvykle konec ledna), který se jezdí v malebném okolí hotelu Ski v lese Ochoza. Od roku 2006 je světový pohár součástí projektu FIS – Tour de ski. Dále cyklistický závod Rovner Vysočina (počátek srpna). Okolí je hojně využíváno také pro závody v orientačním běhu, horských kol, kolečkových lyží či triatlonu.
V roce 2011 se zde konalo mistrovství světa horských kol, v roce 2012 první závod světového poháru v biatlonu. V roce 2013 se zde bude vůbec poprvé konat Mistrovství světa v biatlonu 2013, bude se jednat o 46. ročník této události.
[editovat] Partnerská města
[editovat] Reference
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.nmnm.cz/ Oficiální stránky
- http://kronika.nmnm.cz/ Kronika města
- http://radnice.nmnm.cz/ Radnice - městský úřad
- http://skl.nmnm.cz/ Sportovní klub lyžování Nové Město na Moravě
- http://www.nmnm.eu Turistický portál
- Zajímavosti a turistika v okolí
| Nové Město na Moravě | |
|---|---|
|
Hlinné | Jiříkovice | Maršovice | Nové Město na Moravě | Olešná | Petrovice | Pohledec | Rokytno | Slavkovice | Studnice |
|
