Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křižanov
kostel v Křižanově

kostel v Křižanově

znak obce Křižanovvlajka obce Křižanovznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0635 595926
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Velké Meziříčí
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 13,62 km²
počet obyvatel: 1820 (1. 1. 2008)
nadmořská výška: 527 m
PSČ: 594 51
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Benešovo náměstí 12
59451 Křižanov
starosta / starostka: Marie Smejkalová
Oficiální web: http://www.krizanov.cz
E-mail: obec.krizanov@iol.cz

Křižanov
Red pog.png
Křižanov
Křižanov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Křižanov je městys v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 1820 obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239 (Pribizlaus, nobilis vir de Crisanoue).

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

V letech 1994-2010 působil jako starosta Antonín Kania, od roku 2010 tuto funkci vykonává Marie Smejkalová.

Vývoj počtu obyvatel Křižanova[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 1705 1671 1578 1543 1587 1472 1358
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 1358 1513 1547 1637 1788 1848 1862

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křižanově (okres Žďár nad Sázavou).

Historie Křižanova[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního zámku stával hrad, jehož původ spadá do l3. stol., kdy zde sídlil nejstarší známý majitel pan Přibyslav z Křižanova, otec sv. Zdislavy. Tento hrad ležel v letech 1466-1560 v sutinách. Pobořený hrad koupil r. 1560 Zdeněk Lhotský ze Ptení a provedl jeho přestavbu na renesanční zámek s arkádovým dvorem. Po ohni r. 1710 byl zámek barokně upraven.

Roku l865 získali Křižanov šlechtici Josef, Vilém a Mořic Teuberovi. V této době byly příkopy zasypány, zbořeno předhradí se zdmi a bránou a zámek přestavěn v pseudorene-sančních formách. Nádvoří zámku má arkády, v přízemí a l. poschodí jsou původní, ale nyní jsou prosklené. V přízemí najdeme také zazděný starý znak žďárského kláštera.

V r. l945 byli majitelé Teuberovi jako Němci odsunuti. V r. l949 byl zámek i s přilehlými budovami přidělen křižanovskému MNV. Vznikly zde soukromé byty, v části byly kanceláře pro stavební správu a pro stavbu dráhy.

V r. l950 se do zámku přestěhovala národní škola a byly zde zřízeny třídy pro mateřskou školu. Sídlo zde měla i Strojně traktorová stanice. Když byla r.l952 škola přestěhována do nově postavené budovy, byla část zámku pronajata na skladiště textilu. V hospodářských budovách nově založené JZD r. l958 zřídilo kravín.

Od r. 1960 byl zřízen rozhodnutím Krajského národního výboru na zámku ústav pro zdravotně postiženou mládež. Hned tohoto roku bylo přijato prvních 25 dětí a postupnými opravami se zámek přeměňoval, aby odpovídal potřebám provozu ústavu. Kolem zámku je krajinářský park. Jeho působivost zvyšují dva rybníky, mezi kterými je zachována část starých porostů. Parková úprava vznikala v letech l867-l880.

Počátkem 20. stol. následovala další, ale na řešení parku již velký vliv neměla. Byly zde dosázeny azalky a pěnišníky. Dodnes můžeme obdivovat mohutnost některých původně vysázených stromů.

Jak vznikl Křižanov[editovat | editovat zdroj]

Dle tradičního podání vznikl Křižanov po založení hradu v Meziříčí asi v roku 686 v době Sámově. Obyvatelé meziříčské tvrze postihlo několik bezúrodných roků, takže se dostavil hlad. Zásoby v hradních zásobárnách byly již malé, proto hleděl jeden druhého jakýmkoli způsobem vyhladit, aby bylo co nejvíce zásob uchráněno. Tato nenávist rozdělila obyvatelstvo na dvě části, které mezi sebou bojovali. Slabší strana byla poražena. Ti, kteří, se zachránili, utekli v malém hloučku na místa, kde stojí Křižanov. Na místě, kde stojí zámek, se štvanci zastavili. Byli vyčerpáni a vysíleni. Postavili si zde chýši a živili se rostlinnou potravou, až se rozmnožili na tolik členů, že se mohli bránit, postavili si na místě dnešního zámku tvrz. Poloha a okolí dnešního zámku nasvědčují těmto vyprávěním.

Od roku 1287 možno se již dočíst pravdivějších dat o Křižanově, tehdy různě pojmenovaném (Chrysan, Czyzans, Chrysansis). Později byly na místě tvrze postaven hrad.

Vlastivěda Moravská[editovat | editovat zdroj]

(Chrysan 1287, Cryzans 1297, Crysanlis, Crzysans), městečko na náhorní rovině 526 m nad mořem. Potokem Libochůvkou dělí se Dolní a Horní město. Ulice Zámecká, Sychrov, Ořechovská, Meziříčská a Dlouhá, na tomto Hornoměstské náměstí a ulice Jakubovská, dnes "Budín" nazvaná. Na náměstí v Dolním městě kostel s farou, radnice, býv. stará škola, býv. špitál, býv. vrchnostenská pekárna a socha P. Marie. Na Horním městě škola a kaplička sv. Jana Nepomuckého. Do městečka vbíhá 5 silnic. Kolem r. 1400 bylo zde domů 130 s 800 obyvateli národnosti české i německé. Chyběly tehdy dnešní Benátky a domy od staré školy k mostu.

Z obyvatel XV. věku víme, že tu bydleli zemané: Svach z Telče, který držel půl vsi Sklenného. Markéta Slepá Vaňková seděním na Křižanově měla zde větší dvůr. Obyvatelé zabývali se rolnictvím a řemesly. V počátku XVII, století mělo městečko 142 domy, po válce 30leté přiznáno vrchnosti obydlených domů 48. Roku 1724 povolal Jan Josef z Schwalbenfelda zemského měřiče Jana Knytla z Brna, aby každému zaměřil pole dle lánské komise z roku 1657. Občané zabývali se řemesly a hospodařením. Roku 1900 měl Křižanov 246 domů, 1481 obyvatel: z nichž 1455 Čechů, 21 Němců, 11 evangelíků, 14 židů, ostatní katolíci. Katastr městečka 1199 km². Politicky jest připojen Kozlov a Bojanov. V obvodě nynějšího městečka stávala "na Kopečku" a v "Ořechovské ulici" osada "rázu hradištného".

Prvním historicky známým majitelem Křižanova byl pan Přibyslav z Křižanova vynikající jak bohatstvím, tak i výtečnými vlastnostmi. Statky jeho byli rozsáhlé, prostírajíce se kolem Křižanova, Žďára a Něm. Brodu. Z toho, že se psával "z Křižanova", lze důvodně se domýšleti, že Křižanov byl střediskem jeho statků a hlavním sídlem. Za manželku měl ovdovělou Sibylu, dvorní dámu královny Kunhuty, s níž měl 5 dětí, z nichž Petr a Libuše zemřeli záhy, a na živu zůstaly 3 dcery: Zdislava, provdaná za Havla Lemberka (-z Jablonného), † v pověsti svatosti na hradě Lemberku a jest pochována pod kostelem sv. Vavřince v Jablonném, Eufemie, jež měla Bočka z Kunštátu, maršálka markrabího, podkomorníka brněnského a purkrabí znojemského, Eliška, manželka Smila z Lichtenburka (-z Žitavy). Majetek Přibyslavův přešel na pány z Kunštátu a z Lichtenburka. Křižanov dědila Eufemie, jejíž matka se opět vdala za Jindřicha z Žitavy, otce svého zetě Smila. Jindřich však zemřel brzy. Po matce ovdověla i dcera, když Boček dokonal život svůj dne 20. prosince 1255 (odpočívá v klášteře Žďárském). Po něm připadl Křižanov paní Eufemii. Po † Bočkovy zůstaly 3 dítky: Smil (†1268), Gerhard a Anežka, z nichž prostřední byl pánem rodinného statku (Obřan). Anežka, jež dědila po matce Křižanov, měla nejprve za manžela Hruta a po něm Vítka ze Švábenic. O tom, jak tehdy války husitské zasáhly do dějin Křižanov, máme dvě zprávy.

První z doby bezprostředně následující, že "kostel křižanovský shořel v ty války minulé." , druhá v zemských deskách (XII.,112) z roku 1466, kde se připomíná pobořený hrad křižanovský. Roku 1486 přikoupen i Horní Křižanov sloučeno celé městečko Křižanov pod jednu vrchnost. Jiří Křínecký stavům moravským r. 1612 "skrze suplikací svou přednesl, kterak jsouc nemalá silnice do království Českou i jinam skrze městečko jeho Křižanov. Králem Matyášem byl r. 1613 povolán za zem. soudce. Nový pán na žádost purkmistra, konšelův a vší obce křižanovské osvobodil zdejší měšťany od ponůcek na hradě. Za to uvolili se r. 1616 Křižanovští dobrovolně ročně 15 zl. Již dne 22. listopadu 1865 prodáno dědici za 525 000zl. panství Josefovi, Vilémovi a Mořici Teubrům, z nichž Josef měl polovici, zbývající dva po 1/4. Josef Teuber obdržel r. 1873 šlechtictví za zásluhy o průmysl. Jmění obecní. R. 1548 koupila si obec od Jana z Pernštejna 70 měr pastvin "Loučky" za 100 zl. R. 1562 koupeny úřadem na Šibečničním vrchu kutiny s borovinami, rybníčky, okolními rolemi za 38 zl. od Markéty Bartošovy. R. 1749 70 měr lesa, rybníků na 12 kop kaprův a 27 5/4 kopy potěru. Nyní patří městečku: radnice, chudobinec (dříve pastoušky) č. 173), hájenka (dříve pazderna), chudobinec (dříve pazderna č. 200), škola, dům staré školy, ( v němž je c.k. pošta a pokračovací škola), špitál č. 247. Veřejný majetek dělá 26.87ha. Peněžní ústavy jsou: Obecní spořitelna (od roku 1904), vzájemná záložna a kontribučenská. Radnice (radní dům) byla vystavěna v 16. stol. na místě 2 gruntů - Karkalovského a Tučkovského, zde se chová bohatý a urovnaný městský archív. Obec má právo tržní a mívala i soudní. Krevní právo připomíná v městských knihách s počátku 16. století. V kriminálních příčinách brávalo se naučení u města Brna.

Dosud se zachovala jména "Šibeník" a Šibenice" (vrch šibeničný). Poprava 2 zločinců r. 1750 vyžadovala 127 zl. 57 kr., mistr právní sem přijížděl z Brna a z Bíteše. Z šibenice prý zbyl kamenný sloup, jenž byl pak před "Fridriskovýma" Křižanov náležel k brněnské župě a kraji. R. 1287 slove vsí, již o 6 let později se nazývá městečkem. Městečko má telegrafní (1894) a telefonické spojení (1907), elektrické osvětlení (1906), veřejnou knihovnu a čítárnu, spořitelnu a kruhovky. Z četných rodáků zasluhují zmínky: (blahoslavená) Zdislava, jež ve spisu "Bohemia pia" uvádí se mezi jinými našimi svatými. Dr. Václav Křižanovský (nar. kolem r. 1428). Prvního vzdělání nabyl v rodném místě. Náboženstvím byl podobojí. Na pražské universitě dosáhl mistrovství svobodného umění. Jan Morava z Křižanova,bakalář (1517), jenž měl v Praze tiskárnu a dům v Ungeltě Týnském. Jako lékaři působili v Křižanově dr. Jan Melichar, spisovatel četných spisů, a dr. Karel Růžička, zakladatel veřejné čítárny. Zámek o 2 poschodích byl Josefem Teubrem vystavěn v renesančním slohu r. 1866 na základech starého hradu, jenž se podobal spíše nějakému vězení než panskému obydlí. V nejstarších dobách připomínaný hrad ležel v letech 1466 - 1560 v sutinách, Zdeněk Lhotský obnovil pobořený hrad. Po ohni r. 1710, jemuž podlehl i hrad, byl opraven v téže podobě, v jaké se dochoval do r. 1866, kdy byly valy zasypány, předhradí se zdmi a branou (od r. 1678) zbořeny a na park proměněny. Nádvoří zámku má v přízemí arkády, jež se dochovaly ze starého hradu. Zazděný znak pod nimi, jest znak žďárského kláštera. Při zámku a za ním jest dvůr s hospodářskými budovami a s úřednickými byty. Neštěstí a jiné události.

Za válek francouzských mimo potraviny, šatctvo a píci vyplatili Křižanovští 1500 zl. výpalného. R. 1793 dne 13. června bylo veliké krupobití. V letech 1804 - 1811 panovala drahota: míra žita byla za 15 - 17zl., pšenice za 17 - 20 zl.,ječmen za 13 - 14 zl., oves za 6 - 7 zl. Lidé pojídali nejvíce boby, poněvadž za libru hovězího masa musili platiti až 15 kr., vepřového 20kr., za máz piva 8 kr., za sud mladého vína 140 zl., za sud starého vína 200 - 400 zl. R. 1861 dostoupila drahota nejvyššího stupně. Lidé mleli na mouku nejvíce oves, jiní jedli otruby pšeničné a žitné. R. 1832 řádila cholera ve všech přifařených obcích, minula jen Kozlov. Na Dolním městě vypukl dne 11. července 1858 požár a zničil 18 domů. R. 1872 postiženy 10. června Křižanov a Kundratice silným krupobitím, ohněm 1875 (3 domy), r. 1884 ( 8 domů na Horním městě) a r. 1889 5 domů.

Křižanov v roce 1931 - podle dochovaných údajů[editovat | editovat zdroj]

Městys s 1358 obyvateli. 526m nad mořem. 9,12 km od Velkého Meziříčí, ležína náhorní rovině v blízkosti rozsáhlého rybníku.

Pověst vypravuje o jakémsi poutníkovi, který si dělal v hustých lesích, pokrývající celou krajinu křížky, aby nezabloudil. Osada obdržela jméno od zakladatele "Křižanov". Potokem Libochůvkou je městečko rozděleno na dvě části, od dávných dob nazvané Dolní a Horní město. Ulice mají názvy: Zámecká, Meziříčská, Ořechovská, Sychrova, Dlouhá a Budín. Na náměstí je farní kostel sv.Václava s dobře zachovanou částí v gotickém slohu, pochází asi z doby 1230 - 1240. Kostel byl několikrát poškozen ohněm, přístavbami a opravami původní stavba změněna. Několik náhrobních kamenů z 16. a 17. století jest zachováno. Před zámkem stojí zámecká kaple sv. Barbory. Radnice byla vystavěna v 16. století. Jsou v ní uloženy cenné sbírky, archív, starožitné zbraně a nádobí. Zásluhu o urovnání městského archívu má Dr. Jindřich Chylík, vedoucí tajemník obchodní a živnostenské komory, křižanovský rodák. Obec má od dávných dob tržní právo. V době rozkvětu řemesel byl Křižanov sídlem cechu: řeznického, krejčovského, stolařského, tkalcovského, ševcovského, kovářského a bednářského. Jsou zachovány cechovní razítka a truhlice. V nynější době jsou to stolaři, zámečníci a krejčí, kteří vedou čilé provozovny živnostenské. Řezníků je značný počet a náleží k Řádovému společenstvu v Křižanově.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

První návrh na stavbu železnice v našem kraji je z roku 1836 od Václava Lichtnera. Tři návrhy na železnici vypracoval roku 1838 vrchní inženýr Společnosti severní dráhy Karel Ghega , pozdější projektant dráhy přes Semmering. Centrem západní části Českomoravské vysočiny se stával Německý Brod (dnešní Havlíčkův Brod).

Teprve 1.září 1885 byla odevzdána do provozu trať Brno–Tišnov. Další část se neuskutečňovala pro neochotu vídeňské vlády. Nový pokus o stavbu trati byl až roku 1926. Realizace projektu se ale nepovedla. Byl prosazován projekt přestavby na dvoukolejnou trať pro vyšší rychlosti. Ten byl schválen v roce 1936. V listopadu 1938 byla schválena trasa Německý Brod – Žďár nad Sázavou – Křižanov – Tišnov – Brno, s odbočkou z Křižanova do Velkého Meziříčí. V roce 1939 se začalo se stavbou. Roku 1943 byla pro válečné události stavba zastavena.

K pokračování došlo až po válce. Dne 20. prosince 1953 byl v Křižanově slavnostně zahájen provoz na celé, tehdy převážně jednokolejné trati a 7. listopadu 1966 byl zahájen pravidelný elektrický provoz. Na trati všem ještě řadu let dosluhovaly, převážně u osobních vlaků, parní lokomotivy.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu