Přibyslav z Křižanova
| Přibyslav z Křižanova | |
|---|---|
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | 16. února 1251 |
| Místo pohřbení | Brno |
| Choť | Sibyla z Křižanova |
| Děti | Zdislava z Lemberka Alžběta z Křižanova Eufémie z Křižanova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| manželka | Sibyla |
|---|---|
| dcera | sv. Zdislava m. Havel z Lemberka |
| dcera | Eufémie z Křižanova m. Boček z Obřan |
| dcera | Alžběta z Křižanova m. Smil z Lichtenburka |
| syn | Petr z Křižanova |
| dcera | Libuše z Křižanova |
Přibyslav z Křižanova († 16. února 1251) byl moravský velmož. Nepocházel zřejmě z rodu pánů z Křižanova erbu křídla (Tasovců).
Původ[editovat | editovat zdroj]
Přesný původ ani erb Přibyslava z Křižanova není znám, ale jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza Miroslava Plačka. Otcem Přibyslava byl snad Petr z Křižanova, jenž je v letech 1204–1214 uváděn jako kastelán v Čáslavi. Petrovým bratrem byl Zbyslav z Bratčic, v letech 1211–1213 kastelán v Kladsku. Zbyslavovým synem byl Jan z Polné, který kolonizoval pohraničí Čech a Moravy. Tato teorie je však často založena na nepřímých důkazech. Snad tedy patřil do rozrodu Markvarticů, jako páni z Lemberka (viz Havel z Lemberka a jeho žena sv. Zdislava, dcera Přibyslava z Křižanova a jeho ženy Sibyly).
V kostele svatého Prokopa ve Žďáru nad Sázavou lze vidět fiktivně vytvořený romantický (alianční) čtvrcený „erb“ Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibyly (v 1. a 4. poli vlaštovka a ve 2. a 3. poli břevno). Velmi připomíná původní čtvrcený erb hrabat Gallasů (v 1. a 4. poli orlice, ve 2. a 3. poli s břevno), který je součástí znaku Clam-Gallasů, jimž zámek Žďár na přelomu 19. a 20. století patřil a mohl tak být inspirací pro vznik zmíněného štítu v kostele.
Život[editovat | editovat zdroj]
Se svou ženou Sibylou, kterou si vzal kolem roku 1220, podporoval církev a zejména kláštery, které pomáhal zakládat. Byl blízký důvěrník krále Václava I., brněnský kastelán v letech 1239-40 a královský purkrabí na hradech Veveří v roce 1238 a Obřany. Za své služby mu daroval král zejména na Moravě a Českomoravské vrchovině velké pozemky. Na těchto pozemcích poté zakládal osady a vesnice. Po své smrti roku 1251 byl pohřben v ambitu brněnského minoritského kláštera.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CÍHOVÁ, Jitka. Dějiny konventu brněnských minoritů do doby husitské. Brno, 2007 [cit. 2015-4-23]. 45 s. bakalářská diplomová práce. FF MU Brno. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Borovský, Ph.D.. s. 16. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ELBL, Pavel B. Rytíř z pomezního hvozdu. Otec svaté Zdislavy. Třebíč: Akcent, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7268-583-7.
