Boží muka
Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Občas bývá název Boží muka (nesprávně[zdroj?]) používán také pro krucifix situovaný ve venkovním prostoru. Mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památnými stromy.
Nejstarší Boží muka se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Od 14. století se objevují kamenná gotická Boží muka, z nichž se zčásti též kvůli husitskému obrazoborectví dochovala jen některá (např. na Českobudějovicku a Českokrumlovsku). Největší rozšíření Božích muk pak patří období baroka a první republiky.
Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po zcelování menších polí do rozměrných honů v rámci kolektivizace v 50. letech 20. století, se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná Boží muka společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků.
Obsah |
Tvarosloví a materiál [editovat]
Jak už bylo zmíněno v úvodu, první Boží muka byla pravděpodobně dřevěná. Jedná se především o 14. a začátek 15. století. Z této doby se však žádná nedochovala. Později od 15. století se již začínají tesat z kamene (v jižních Čechách ze žuly). Tento trend pokračuje až do období baroka, kdy bývá na horní partii umísťován železný kříž. Od poloviny 18. století můžeme též datovat první zděná a omítnutá Boží muka, i když některá mohou být i starší.
Standardní Boží muka z období gotiky jsou tvořena třemi částmi. Jedná se o patku, dřík a hlavici, které bývají někdy vytesány z jednoho kamene, ale daleko častěji se skládají z jednotlivých dílů spojených jako lego.
Patka [editovat]
Patka je nejspodnější část Božích muk, připomínající sokl. Bývá nejčastěji obdélníkového tvaru s ohlazenými stěnami. Vrchní hrany patky mohou být různě zkoseny. Podzemní část patky se pozná podle toho, že není opracována.
Dřík [editovat]
Na patku navazuje, většinou poměrně dlouhý dřík (1,5–2 m). Je užší než patka, opět obdélníkového tvaru, přičemž postranní hrany jsou zkoseny. Setkáváme se i s dříky v podobě spirály a později též válce. Dřík může na sobě nést reliéfy různých znaků, nápisy či data (ta nemusí ale vždy odpovídat stáří Božích muk).
Hlavice [editovat]
Hlavice je zakončení této malé sakrální stavby. Jedná se o různě tvarovanou boudičku s nikami, na jejímž vrcholu může být kamenný křížek. Hlavice mohou být různě zdobené s různými rostlinnými motivy. Pokud se uvnitř hlavice nachází soška, bývá většinou novějšího data. Pokud došlo v průběhu let k ulomení kamenného křížku, byl nahrazen kovovým. V průběhu baroka byly též ulomené hlavice nahrazovány jinými sochařskými dílky či kříži s Ježíšem Kristem.
Fotogalerie [editovat]
-
Boží muka a památné lípy srdčité u Přerova nad Labem Na Vrších
-
Sloupková Boží muka u obce Klentnice pod Pavlovskými vrchy
-
Boží muka v Přerově nad Labem
-
Boží muka v Přerově nad Labem
-
Boží muka v obci Benátky u Hradce Králové
-
Boží muka v obci Bukovina u Hradce Králové
-
Boží muka u Prčice (město Sedlec-Prčice)
-
Boží muka u Vřesovic
Literatura [editovat]
- LAVIČKA, R. Boží muka na rožmberském panství. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižných Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2003. ISSN 1212-0596. XL; 1; 2003. S. 14–33.
- JANÍK,K. Boží muka a kapličky na Břeclavsku a Mikulovsku. sborník JIŽNÍ MORAVA 1995 – archiv Mikulov
