Bystřice nad Pernštejnem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bystřice nad Pernštejnem
Kostel

Kostel

znak obce Bystřice nad Pernštejnemvlajka obce Bystřice nad Pernštejnemznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0635 595411
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštejnem
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 53,08 km²
počet obyvatel: 8 485 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 535 m
PSČ: 59301
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 12
katastrální území: 12
adresa městského úřadu: Příční 405
59315 Bystřice nad Pernštejnem
starosta / starostka: Ing. Karel Pačiska
Oficiální web: http://www.bystricenp.cz/
E-mail: posta@bystricenp.cz

Bystřice nad Pernštejnem
Red pog.png
Bystřice nad Pernštejnem
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřice. V roce 2011 zde žilo přes 8 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrum okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což mělo za následek rozvoj průmyslu.

K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V pravé polovině je pravá půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v levé půl černé doleva hledící orlice.


Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 5468 5405 5119 5006 4770 4576 4170
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3922 5032 7644 9510 9304 9068

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.

Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný. Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní. Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí se nachází kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí se tyčí mariánský sloup z roku 1727. V horní části náměstí je postaven pískovcový kříž s pietou z roku 1881. Před Základní školou TGM je umístěna nesmírně cenná socha prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (v úpravě Vladimíra Preclíka, v roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce, její kopie je např. v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici). Mezi významné památky okolí města patří hradní zřícenina Aueršperk u obce Dvořiště. Další pozoruhodnou historickou památkou je rovněž zřícenina hradu Zubštejna, jež se nachází se u nedaleké obce Pivonice. Z věže této zříceniny je nádherný výhled do širokého dalekého okolí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]


Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), tehdejší prezident České republiky Václav Klaus. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím pak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.  
  3. Městský Úřad Bystřice nad Pernštejnem

Související články[editovat | editovat zdroj]