Bystřice nad Pernštejnem
| Bystřice nad Pernštejnem | |
|---|---|
pohled na dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 595411 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Žďár nad Sázavou (CZ0635) |
| obec s rozšířenou působností: | Bystřice nad Pernštejnem |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 53,08 km² |
| počet obyvatel: | 8 571 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 31′ 23″ s. š., 16° 15′ 38″ v. d. |
| nadmořská výška: | 535 m |
| PSČ: | 59301 |
| zákl. sídelní jednotky: | 12 |
| části obce: | 12 |
| katastrální území: | 12 |
| adresa městského úřadu: | Příční 405 59315 Bystřice nad Pernštejnem |
| starosta / starostka: | Ing. Karel Pačiska |
| Oficiální web: http://www.bystricenp.cz/ E-mail: posta@bystricenp.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřice. V roce 2011 zde žilo přes 8 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Středověk [editovat]
Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrum okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.
20. století [editovat]
Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což mělo za následek rozvoj průmyslu.
K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5468 | 5405 | 5119 | 5006 | 4770 | 4576 | 4170 | 3922 | 5032 | 7644 | 9510 | 9304 | 9068 |
Pamětihodnosti [editovat]
Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný. Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní. Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí se nachází kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí se tyčí mariánský sloup z roku 1727. V horní části náměstí je postaven pískovcový kříž s pietou z roku 1881. Před Základní školou TGM je umístěna nesmírně cenná socha prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (v úpravě Vladimíra Preclíka, v roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce, její kopie je např. v Brně před Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity). Mezi významné památky okolí města patří hradní zřícenina Aueršperk u obce Dvořiště. Další pozoruhodnou historickou památkou je rovněž zřícenina hradu Zubštejna, jež se nachází se u nedaleké obce Pivonice. Z věže této zříceniny je nádherný výhled do širokého dalekého okolí.
Rodáci [editovat]
- Izaiáš Cibulka (asi 1533 - 1582) - překladatel Bible kralické
- Antonín Boček (1802 - 1847) - první moravský historiograf a archivář
- Karel Šmídek (1818 - 1878) - kněz, filozof, pedagog
- Gustav Pfleger Moravský (1833 - 1875) - spisovatel
- František Šťastný (1836 - 1908) - zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
- MUDr. František Veselý (1862 - 1923) - lékař, vlastenec, balneolog - zakladatel lázní Luhačovice
- Otto Eisler (1893 - 1968) - architekt
- Ladislav Kobsinek (1903 - 1959) - československý voják a člen Národní obce fašistické
- František Vrbka (1924 - 1943) - československý voják, člen výsadku Bronse
- Josef Novotný (1952) - poslanec, bývalý senátor a starosta Bystřice nad Pernštejnem
- Ivana Zemanová (1965) - 1. dáma České republiky
Zajímavosti [editovat]
Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), tehdejší prezident České republiky Václav Klaus. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím pak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.
Části města [editovat]
- Bystřice nad Pernštejnem
- Divišov
- Dvořiště
- Bratrušín
- Domanínek
- Domanín
- Karasín
- Kozlov
- Lesoňovice
- Pivonice
- Rovné
- Vítochov
-
Dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem
-
pohled na horní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem
-
Farní kostel svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem
-
Morový sloup na náměstí
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 596–597.
