Vír (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vír
Část obce Vír.jpg

znak obce Vírvlajka obce Vírznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0635 597074
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštejnem
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,31 km²
počet obyvatel: 731 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 384 m
PSČ: 592 66
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Vír 178
59266 Vír
starosta / starostka: Mgr. Ladislav Stalmach
Oficiální web: http://www.virvudolisvratky.cz/
E-mail: ou@virvudolisvratky.cz

Vír
Red pog.png
Vír
Vír, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Vír je obec v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 731 obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o obci spadají k roku 1047, později je zmiňována až v roce 1243 a následně roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

Vývoj počtu obyvatel Víru[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 528 564 514 552 611 616 717 1204 1059 956 853 787 759

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hrdá Ves[editovat | editovat zdroj]

V 16. století byla poblíž Víru ve směru na Bystřici nad Pernštejnem založena Hrdá Ves, která byla až do roku 1954 samostatnou obcí. Toho roku se spojila s Vírem pod názvem Vír-Hrdá Ves. Dnes je částí obce Vír.

Osobnosti spojené s obcí[editovat | editovat zdroj]

  • František Houdek - kronikář, lyžař
  • Milada Chalupníková - cyklistka
  • ThDr. František Bednář - spisovatel (sbírka povídek Jiskry v temnu), profesor církevního práva a praktické teologie na HČEFB v Praze
  • Anna Šťastná–Poustová - figurální malířka
  • Miloš Cvach - výtvarník
  • František Šťastný st. - hostinský, zakladatel turistiky ve Víru
  • František Šťastný ml. - podnikatel, „mistr reklamy“
  • RNDr. František Vojta - zakladatel běžeckých závodů Vír–Nedvědice a Malého Svrateckého maratónu (32 km)
  • Ing. Zdeněk Pluhař - stavbyvedoucí Vírské přehrady, spisovatel (Modré údolí)
  • Eduard Hamerský - majitel Dolního hamru

Pomístní jména[editovat | editovat zdroj]

Díly (Vír)
pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
Dolní konec (Vír)
dolní konec Víru (od školy dolů).
Hlavatiska (Vír)
oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
Horní konec (Vír)
horní konec Víru (od školy nahoru).
Hranovec (Vír)
spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
Kača (Vír)
jiné jméno pro Povrchnici. Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.
Loučky (Vír)
rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
Loučský potok (Vír)
teče v trati Loučky.
Na Dílech (Vír)
viz Díly
Na Lázi, Na Lázech (Vír)
menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
Na Vesné
viz Vesná.
Páleniny (Vír)
pozemek v nejzadnější části Dílů. Býval zde kdysi milíř, kde se pálilo dřevěné uhlí. (V Loučkách směrem k Věstínu).
Povrchnice (Vír)
strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.
Rovečínský potok (Vír)
potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
Starý Vír (Vír)
skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
Studený žleb (Vír)
hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
Špimberk (Vír)
Špinberk (Vír)
kopec homolovitého tvaru.
U Hliníku (Vír)
pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
U Jána (Hrdá Ves)
pozemek poblíž sochy sv. Jana, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
U Starého mostu
Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
V Hranovci (Vír)
viz Hranovec.
V Kotrbelci (Vír)
jméno má nezřetelnou motivaci - snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
V Loučkách (Vír)
viz Loučky.
V Závodí (Vír)
viz Závodí.
Ve Žlebcích (Vír)
viz Žlebce.
Vesná
střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící "na vsi" = uprostřed vsi).
Závodí (Vír)
pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za 1. republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
Žlebce (Vír)
hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ALTMAN, Karel; BARTOŇ, Jiří; HRÁDEK, Mojmír, a další Vír v údolí Svratky. Vír : Obec Vír, 2008. 251 s. ISBN 978-80-254-3430-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]