Jimramov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jimramov

znak vlajka
status:	městys
NUTS 5 (obec):	CZ0615 595772
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0615)
obec s rozšířenou působností:	Nové Město na Moravě
pověřená obec:	Nové Město na Moravě
historická země:	Morava + Čechy
katastrální výměra:	21,99 km²
počet obyvatel:	1185 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 38’ 12’’
zeměpisná délka:	16° 13’ 11’’
nadmořská výška:	495 m
PSČ:	592 42
zákl. sídelní jednotky:	5
místní části:	5
katastrální území:	4
adresa úřadu městyse:	Jimramov 39 59242 Jimramov
starosta / starostka:	Pavel Kalášek
E-mail: ou.jimramov@quick.cz

Městys Jimramov se nachází 14 km severovýchodně od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1185 obyvatel. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou. Jimramovu se také přezdívá "Meran Vysočiny".

[editovat] Místní části

[editovat] Historie

Jimramov založil podle tradice ve 13. století Jimram, syn kolonizátora Štěpána z Medlova. První písemná zmínka o obci však pochází z roku 1361, kdy Archleb ze Stařechovic a Kunštátu zřizuje v Jimramově nadaci. V té době totiž vlastnil část Jimramova, další část přikoupil v roce 1365 od Jimrama z Pernštejna. Archleb také pravděpodobně vybudoval hrad Skály (Štarkov, asi 5 km od Jimramova. V roce 1392 je Jimramov uváděn jako městečko s tvrzí. Roku 1462 se opět dostává do rukou rodu Pernštejnů, městečko tehdy získal Jan z Pernštejna. V roce 1500 byl majetek Pernštejnů dělen, Jimramov se dostal do tzv.novoměstsko-jimramovského dílu. V roce 1588 koupil panství Jimramov Pavel Katarin z Kataru a Jimramov se stal jeho sídlem. V roce 1589 velkou část městečka zničil požár. Později se vlastníci často střídali a v roce 1778 získal panství rod Belcrediů, v jehož držení zůstal jimramovský majetek do roku 1948. V roce 1991 byla část majetku rodu vrácena v restituci. Pečeť městečka pochází z roku 1578, je na ní renesanční štít se třemi hroty obrácenými vzhůru. Od 18. století se zde objevují ještě tři hvězdy.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. ^[1]

[editovat] Pamětihodnosti

[editovat] Kostel Narození Panny Marie

Stojí na místě původního gotického kostela, o němž je první zpráva z roku 1361. V letech 1707-1715 byl barokně přestavěn a ze starší části zůstala jen část chrámové lodi a spodek věže. Původní barokní věž byla v roce 1879 nahrazena jehlancovitou věží, v roce 1933 upravena znovu na barokní.

[editovat] Evangelický kostel

První evangelická modlitebna zde byla postavena v roce 1786. V roce 1883 byla přistavěna věž a modlitebna nabyla podobu kostela.

[editovat] Kostel sv. Matouše

Stojí v blízkosti současné školy, postaven byl v letech 1767-1769, v roce 1783 byl zrušen a přestavěn na byty.

[editovat] Pohřební kaple Belcrediů

[editovat] Socha svatého Jana Nepomuckého před starou školou

Barokní socha, pochází z roku 1712.

[editovat] Fara

[editovat] Radnice

V současné podobě pochází z let 1804-1806, ale má starší jádro.

[editovat] Zámek Jimramov

Zámek vznikl na místě bývalé renesanční tvrze, kterou v letech 1588-1596 vybudoval Pavel Katarin z Kataru. Koncem 18. a počátkem 19. století byla tato tvrz přebudována v obdélníkový zámek s nádvořím, je zde i kašna z roku 1804. Východní a jižní křídlo zámku zůstalo renesanční. Severní trakt je spojený patrovou krytou chodbou s katolickým kostelem.

[editovat] Rodný dům bratří Mrštíků

Stojí na místě bývalé tvrze, za mostem přes řeku Fryšávku, jeho jádro pochází z roku 1802.

[editovat] Škola

Budova z let 1800-1806 stojí uprostřed náměstí, v roce 1886 upravená. Dnes je tu výstavní síň a pamětní síň jimramovských rodáků. V expozici je dioráma od Jiřího Trnky Broučci, které bylo vystaveno na světové výstavě v Bruselu v roce 1958.