Loupežníci
Loupežníci je divadelní hra Friedricha Schillera (Die Räuber, 1781 [1]). Hra měla premiéru 13. ledna 1782 v Mannheimu v Německu.
Hra vznikala tři roky. Základní motiv je rozpracován jako spor dvou bratrů o dívku na pozadí historických událostí v českých lesích. Má hluboký politický podtext, proto měl Schiller problémy ve Wittenberku. V myšlenkách se neustále vrací boj proti tyranii. Tato hra je známa jako ideový prapor Sturmerů. Svým námětem jednou z nejúspěšnějších her, oblíbená i ve Francii. Na jejím základě vznikají loupežnické hry. Námět vzal Schiller od svého učitele Schumanna.
[editovat] Děj
Hlavní hrdina Karl Moor je zbloudilý syn (romantický rozervanec), který se hned v první scéně snaží o usmíření s otcem. To se mu nezdaří, neboť jeho lstivý mladší bratr Franz nepřečte otci Karlův dopis, ale nějaký podvrh, který líčí hrůzné Karlovy skutky. Sblížení mezi synem a otcem, po kterém oba touží se tedy nekoná. Karel je zklamaný a přidává se k loupežníkům, kteří kradou v Čechách. Tam si vydobude pověst přísného, ale slušného a férového chlapa, za kterého se v případě nutnosti (zrada jednoho z „přátel“) postaví celá loupežnická banda.
Franz mezitím získá na usedlosti Moorů výsadní postavení, jelikož otec „zemřel“ (otec omdlel, a Franz jej unáhleně prohlásil na mrtvého – když se ale přišlo na to, že otec žije, dal ho uvěznit do věže daleko od sídla a chtěl ho nechat zemřít hlady – před tím ho zachraňuje starý věrný sluha Daniel). Dvoří se Karlově milé, Amálii, která žije v domnění, že Karl je mrtev. Přesto mu zůstává věrná a Franze posílá k čertu. Jednoho dne se k loupežníkům přidává Heřman, mladý šlechtic a vede bandu loupit na Moorovu usedlost. Tam poznají, že Karlův otec je naživu (usmíří se) a Karl se chce Franzovi pomstít. Pošle do paláce své nejlepší muže, ale Franz se probodne ještě před tím, než oni přijdou (strachem se zhroutí).
Velké dilema, zda zůstat s lupiči nebo s Amálií, která pro něj představuje veškeré štěstí. Ovšem je vzpomenuto na starou přísahu, kdy se Karel upsal lupičům vlastní krví – je tedy jejich. Amálie prosí, aby ji některý z lupičů zabil, že teď je pro ni život naprosto nicotný (po celou hru má sebevražedné sklony). Pak ale Moor prohlásí, že jeho milenka může umřít jen jeho rukou a probodne ji. Její smrt jej vykoupila a on může od loupežníků odejít. Jde udělat poslední dobrý skutek (celé jeho loupení je vlastně dobrým skutkem – který ovšem až na závěr pochopí, že je nemožné změnit svět špatnostmi): na jeho hlavu je vypsaná odměna, která pomůže nuzákovi s 11 dětmi – jde ho najít, aby jej on mohl udat.
[editovat] Externí odkazy
Loupežníci v archivu Národního divadla