Korespondenční lístek
Korespondenční lístek neboli dopisnice je poštovní formulář sloužící k vyplnění otevřené listovní zásilky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Návrh na zavedení dopisnice od Heinricha von Stephana byl poprvé zveřejněn, projednán a přijat na německo-rakouské poštovní konferenci v Karlsruhe 30. listopadu 1865. Vzhledem k nejednotnosti Německa však naráželo zavedení na potíže. První korespondenční lístky se tak nejdříve zrodily v Rakousku-Uhersku. Byly vydány 22. září 1869 o rozměrech 122 mm x 85 mm.[1][2] Používat se začaly od 1. října 1869.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dopisnice má velikost běžné obálky. Zhotovena je z tvrdšího papíru. Jedna strana je určena k vyplnění vlastního sdělení, druhá je potištěna kolonkami určenými k vyplnění adres příjemce, případně i odesilatele. Součástí této strany je i vytištěná „známka“ v hodnotě odpovídající adekvátní ceně poštovného za její odeslání. Na potištěné straně mohou být i další ozdobné, reklamní nebo příležitostné prvky – přítisky.
Funkce[editovat | editovat zdroj]
Dopisnice je otevřenou zásilkou a jako taková usnadňuje manuální zpracování hromadné pošty, zvláště při různých odpovědních akcích a soutěžích. Oblíbená byla také pro poloviční poštovní sazbu oproti klasickým dopisům.
Sběratelství[editovat | editovat zdroj]
Sběratelstvím korespondenčních lístků se zabývá filokartie.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/67514-prvni-korespondencni-listek-na-svete-meli-v-rakousko-uhersku/
- ↑ http://www.filokartie.cz/zacatky-korespondencniho-listku-r-16-c-211
- ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Spoje, s. 82.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu korespondenční lístek na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo korespondenční lístek ve Wikislovníku
