Vratislav II. z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislav z Pernštejna
Fiktivní portrét z roku 1867
Fiktivní portrét z roku 1867

Ve funkci:
1566 – 1582
Panovník Maxmilián, Rudolf II.
Předchůdce Jáchym z Hradce
Nástupce Adam II. z Hradce

Narození 9. červenec 1530

Koruna česká Koruna česká

Úmrtí 20. říjen 1582
na Dunaji u Lince
Národnost Čech
Politický subjekt Španělská strana
Choť Marie Manrique de Lara y Mendoza
Rodiče Jan IV. z Pernštejna
Děti Johana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna, Hedvika, Hyppolita, Jan V. z Pernštejna, Anna Marie, Anna, Františka z Pernštejna, Polyxena z Pernštejna, Vilém, Václav, Elvíra, Beatrix, Vratislav, Vojtěch, Luisa, Maxmilián z Pernštejna, Eleonora, Bibiana Margaretha z Pernštejna, František
Profese diplomat, politik
Náboženství římskokatolické

Vratislav II. z Pernštejna řečený Nádherný (9. červenec 153020. říjen 1582 na Dunaji u Lince) byl český šlechtic, diplomat a nejvyšší kancléř českého království. Jeho otcem byl Jan IV. z Pernštejna, matkou byla Hedvika ze Šelmberku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve 13 letech byl poslán do Vídně, kde se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. S ním navštívil Brusel, zúčastnil se šmalkaldské války. Poté ho doprovázel do Španělska, kde prožil čtyři roky. Již od mládí se Vratislav s budoucím císařem velice spřátelil, což mu později pomohlo k jeho politické kariéře. Maxmilián později Vratislava často pověřoval diplomatickými úkoly. V roce 1554 se v Anglii zúčastnil svatby španělského krále Filipa II. s Marií Tudorovnou, dcerou krále Jindřicha VIII. Poté byl jako první český šlechtic přijat v Antverpách mezi rytíře řádu Zlatého rouna. Po úmrtí polského krále Zikmunda II. Augusta 7. července 1572 byl Vratislav spolu s Vilémem z Rožmberka určen za vůdce slavnostního poselstva, které mělo přesvědčit polský volební sněm o výhodách habsburské kandidatury.[1]

Oba znají jazyk a jsou to nejpřednější a katolictví nejoddanější osoby v Čechách.
— Maxmilián II. papežskému nunciovi Giovannimu Delfinovi[2]

Dne 14. září 1555 se ve Vídni oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské. Jejich manželství bylo velice plodné. Narodilo se jim 21 dětí (8 synů a 13 dcer). Řada z nich zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan, Maxmilián a 8 dcer.

Vratislav vydatně podporoval umění a vědu. V Tovačově obohatil rodinnou knihovnu o známá díla soudobé literatury, nakupoval obrazy věhlasných malířů, stavěl a renovoval zámky na svých panstvích (např. v Litomyšli a Přerově) a zakládal parky a vodní díla. Neměl však obchodní nadání svého děda Viléma II., a proto mu jeho příjmy na tento způsob života nestačily. Musel proto postupně rozprodávat své majetky. Z finanční krize mu dočasně dopomohla předčasná smrt jeho bratra Vojtěcha II. z Pernštejna, po němž v roce 1561 získal Prostějov, Plumlov a Pernštejn. Své sídlo přesunul do Prostějova a díky finančním příjmům z moravských panstvích mohl rozvíjet své další aktivity. Po roce 1576 se však u něho začaly objevovat znovu finanční problémy a dokonce o něm začaly kolovat fámy, že zneužívá postavení nejvyššího kancléře ve svůj prospěch.

Vratislav zemřel náhle na lodi při plavbě na řece Dunaji u Lince. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Doubravníku, po roce však bylo vyzvednuto a uloženo v chrámu sv. Víta v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. Praha : Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6. S. 179-182.  
  2. Vilém z Rožmberka, s. 182.
Vratislav z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Ctirad. Zbroj Vratislava z Pernštejna. Východočeský sborník historický. 1991, roč. 1, s. 121-138. ISSN 1213-1733.  
  • BŮŽEK, Václav. Vratislav z Pernštejna mezi Prahou, Litomyšlí a Vídní. (Ke zpravodajskému přínosu listů české a moravské šlechty). Sborník prací východočeských archivů. 2000, roč. 8, s. 24-36. ISSN 0231-6307.  
  • FRITZOVÁ, Charlotte; RŮŽIČKA, Jindřich. Španělský sňatek Vratislava z Pernštejna. Sborník prací východočeských archivů. 1975, roč. 3, s. 63-75. ISSN 0231-6307.  
  • JEŽ, Radim. Těšínský kníže Fridrich Kazimír a Vratislav z Pernštejna (vzájemné vztahy s edicí korespondence z let 1564-1571). Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Společenské vědy. 2007, roč. 18, s. 137-175. ISSN 1804-1116.  
  • KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. 3. vyd. Praha : Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6.  
  • PÁNEK, Jaroslav. Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551-1552. 2. vyd. České Budějovice : Veduta, 2003. 183 s. ISBN 80-903040-8-7.  
  • VOREL, Petr. Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století : edice register listů bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice : Východočeské muzeum, 1997. 320 s. ISBN 80-86046-07-9.  
  • VOREL, Petr. Hofmistrovská instrukce Vratislava z Pernštejna z roku 1555. Východočeský sborník historický. 1997, roč. 6, s. 165-182. ISSN 1213-1733.  
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.  
  • VOREL, Petr, a kol. Pernštejnové v českých dějinách : Sborník příspěvků z konference konané 8. - 9. 9. 1993 v Pardubicích. Pardubice : Východočeské muzeum ; Historický klub, 1995. 354 s.  
  • TURKOVÁ, Magdaléna. Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století. (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1556-1579). Východočeský sborník historický. 2005, roč. 12, s. 15-44. ISSN 1213-1733.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší kancléř
Předchůdce:
Jáchym z Hradce
15661582
Vratislav II. z Pernštejna
Nástupce:
Adam II. z Hradce