Klaudiánova mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klaudiánova mapa

Klaudiánova mapa (též psaná jako Klaudyánova mapa) je nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. Mapa byla koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, proto je z praktických důvodů orientovaná (v souladu s tehdejšími zvyklostmi) na jih.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Celý list má rozměry 1260 × 640 mm.[1] Nejvrchnější část mapy tvoří erby Slezského knížectví, Moravského markrabství, Dalmáckého království, Uherského království, Českého království, Chorvatského království, Lucemburského knížectví a Lužického markrabství (na stříbrném poli červený býk). Uprostřed těchto erbů trůní jejich panovník Ludvík Jagellonský (resp. u Chorvatska, Dalmácie a Lucemburska pouze titulární panovník). Pod panovníkem jsou rovnoramenné váhy, symbolizující spravedlnost, na pyramidě, kde jsou vyjmenovány druhy spravedlnosti. Ve zbylém místě okolo pyramidy je čtrnáct moralizujících ilustrací z Písma svatého.

Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního soudu a dalších. Nejspodnější tři erby patří Kutné Hoře, Praze a Žatci. V části nad mapou jsou dvě umě vyvedené grafiky – obsazený vůz, do kterého je zapřaženo z obou stran (což zřejmě symbolizuje buď náboženské rozdělení země na dvě vyznání nebo rozhárané vnitropolitické poměry[2]) a přepadení obchodního vozu lupiči. Zde je také zmínka o autorovi a datu („Mikulass Claudian. Letha Božieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“).

Vlastní mapa Čech tvoří pouze dolní třetinu listu.[1] V levém horním rohu je druhá zmínka o datu a autorech – znaky „И.C.V.K.“ jsou nejspíš monogramy Klaudiána (Nicolaus Claudianus, přičemž písmeno N je vodorovně převrácené) a rytce Andrea Kaschauera, pod monogramy jsou jejich erby a pod nimi rok vydání 1518. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000.[3] Kromě názvů v mapě nechal Klaudián vyřezat speciální symboly: u měst koruny nebo náznaky erbů pro odlišení panských a královských měst a kalichy nebo zkřížené klíče pro odlišení utrakvistických a katolických měst.[4] Hrady byly odlišeny věžičkami a vísky prostými kolečky.[5] Český typograf František Muzika si povšiml, že jazykově české texty jsou v mapě vytisknuty jakousi primitivní antikvou a italikou (s výraznými gotickými či novogotickými rysy), což představuje jeden z nejranějších důkazů užití antikvy pro češtinu.[6]

Klaudiánovy podklady a následovníci[editovat | editovat zdroj]

Etzlaubova mapa Romweg, na které je trojúhelník Čech velmi patrný

Klaudián zřejmě vycházel z mapy Německa od Erharda Etzlauba, na níž byly Čechy také zachyceny. Naopak Klaudiánovu mapu převzal do své Kosmografie (Cosmographia universalis) Sebastian Münster, v 19. století pak navázal František Jakub Kreibich.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rukopis byl Klaudiánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou, touto kontrolou rukopis prošel[7] a následně podle něho vyřezal Aandreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby proběhla v norimberské dílně Jeronýma Höltzla a vydána byla roku 1518. Dřevořez byl ručně kolorován. V současnosti je znám jediný originál, nalepený na plátno, který se zachoval v litoměřické biskupské knihovně [4] a nyní je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ORŠULÁK, Tomáš; ANDĚL, Jiří; BALEJ, Martin a kolektiv. Komplexní geografický výzkum krajiny III. na mapách a fotografiích severozápadních Čech. Ústí nad Labem : Kartografie Praha, 2009. 136 s. ISBN 978-80-7393-064-6. S. 41.  
  2. SEMOTANOVÁ, Eva, et al. Česko: Ottův historický atlas. Praha : Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7360-577-5. Kapitola Středověk, s. 113.  
  3. PEREMSKÁ, Lenka. Nejstarší mapa české země. Živá historie. leden–únor 2010, čís. 1–2, s. 38.  
  4. a b CHRÁSTECKÝ, Ivo. Na Pražském hradě ukáží i skvosty ze severu. Liberecký deník [online]. 2009-12-14. Dostupné online. ISSN 1802-078X.  
  5. Peremská, str. 38
  6. MUZIKA, František. Krásné písmo. 2. vyd. Svazek 2. Praha : SNKLU, 1963. S. 284.  
  7. POMYKACZOVÁ, Aneta. Analýza Klaudyánovy mapy v prostředí GIS. Praha : ČVUT: Fakulta stavební, 2007. Dostupné online. Kapitola Mikuláš Klaudyián, s. 9.  
  8. POLONCARZ, Marek. Výroční zpráva Státního oblastního archivu v Litoměřicích za rok 2007. Litoměřice : Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Kapitola Zpráva o prověrce fyzického stavu archivních kulturních památek (podle § 30, odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb.), s. 63.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPEK, Richard a kolektiv. Geografická kartografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 373 s. ISBN 80-04-25153-6.  
  • PEREMSKÁ, Lenka. Nejstarší mapa české země. Živá historie. leden–únor 2010, čís. 1–2, s. 38–39.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu