1789

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události[editovat | editovat zdroj]

Pád Bastily 14. července 1789
  • Josef II. vydává urbariální patent, podle kterého byla zrušena robota, avšak sedlák byl povinen odvádět v náhradu část z hrubého výnosu svého hospodářství vrchnosti (17 %) a státu (13 %). Na nátlak šlechty císař, který náhle onemocněl, tento patent odvolal.
  • Generál Laudon v čele rakouské armády dobývá na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevac a dostává pod kontrolu větší část Srbska a Malé Valašsko.
  • Prusko se stává spojencem Turecka proti Rakousku
  • George Washington je zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických
  • 5. květen – Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = poddaní), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhoval třetí stav.
  • 17. červen – Delegáti třetího stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za Národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo.
  • 20. červen – Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali (tzv. Přísaha v míčovně), že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Ludvík Filip Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně.
  • 12. červenec – v reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům
  • 13. červenec – Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže.
  • 14. červenec – v Paříži došlo k úspěšnému útoku na Bastilu – na pevnost, která sloužila jako státní vězení. Tento den je považován za počátek Francouzské revoluce a dodnes je ve Francii připomínán jako státní svátek.
  • 16. červenec – povstání v Paříži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země.
  • 4. srpen – na své noční schůzi zrušilo francouzské Národní shromáždění všechna šlechtická privilegia a vyhlásilo občanskou rovnost.
  • 26. srpen – francouzské Národní shromáždění přijalo Prohlášení práv člověka a občana
  • 5.-6. říjen – nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých ženy z pařížských tržnic se vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění.
  • 2. listopad – francouzské Národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu)
  • Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav?
  • v Paříži se prodávala poprvé rajčata, pěstovaná v Evropě do té doby jen jako okrasná rostlina

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Georg Simon Ohm (1789-1854)
Viz též Kategorie:Narození 1789 — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

Svět

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Viz též Kategorie:Úmrtí 1789 — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
Svět

Hlavy států[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu