Johann Bergl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Bergl
Narození23. září 1719
Dvůr Králové nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí15. ledna 1789 (ve věku 70 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánímalíř a malíř fresek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Václav Bergl (23. září 1719, Dvůr Králové nad Labem15. ledna 1789, Vídeň) byl český malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narozen v domě pod Hoření bránou (dům později zbořen, dnes parkovací místo). Pokřtěn byl v den narození v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Studoval Malířskou akademii ve Vídni a byl ovlivněn benátským ilusionismem. Jeho učitelem byl uznávaný malíř Paul Troger (Pavel Troger), který měl na Bergla velký vliv. Další významný malíř pozdního baroka byl i jeho spolužák a blízký přítel Franz Anton Maulbertsch (František Antonín Maulbertsch). Jan Václav Bergl namaloval tři cykly Křížové cesty: v klášterním kapucínském kostele v Opočně, kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové a v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Orlici (Letohrad, rok 2009, rok 2011). Obrazy v Letohradě mají rozměr 209 x 140 cm. Jeho díla ozdobila kostely, kláštery a zámky nejen ve Vídni a Budapešti. Stal se vyhlášeným umělcem a dvorním malířem Marie Terezie.

Pro kostel sv. Jana Křtitele ve svém rodném městě Dvůr Králové nad Labem vytvořil v roce 1759 cyklus čtrnácti obrazů křížové cesty. Sám se zobrazil na 13. zastavení „Ježíšovo tělo sňato z kříže“ jako Josef z Arimatie (muž v hnědém rouchu u Ježíšových nohou). Obrazy křížové cesty jsou největšími olejomalbami, které za svůj život vytvořil. Mají rozměr 245 × 160 cm. Barokní obrazy křížové cesty ve Dvoře Králové byly při regotizaci kostela darovány 20. května 1893 děkanem Josefem Beranem sochaři Antonínu Suchardovi z Nové Paky. 4. ledna 1913 prodali Suchardovi potomci obrazy křížové cesty městu. Tím byly zachráněny, protože v době regotizace se barokní obrazy do gotického kostela „nehodily“. V letech 1994–1997 byla křížová cesta zrestaurována a v roce 1998 vystavena v královédvorském Městském muzeu Kohoutův dvůr.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Dvora Králové nad Labem, kde se narodil.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čestní občané města. Dvůr Králové nad Labem [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARIJČUK, Petr. Vzkříšení obrazů : Křížová cesta na Orlici : (nahlédnutí do práce restaurátora). Pardubice: Východočeská galerie v Pardubicích, 2011. 6 s. ISBN 978-80-85112-63-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 430–431. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]