Sklářství

Sklář při práci

Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla. Patří k nejstarším řemeslům, neboť k objevu skla došlo již kolem roku 3000 př. n. l.

Historie sklářství v Čechách

Počátky českého sklářství spadají do 13. století. Archeologické průzkumy odhalily sklárny z druhé poloviny 13. století v pohraničních horách. Jednalo se o soustavu zpravidla tří pecí (v největší se při teplotách přes 1200 °C tavilo sklo, zbylé pece byly pomocné) chráněnou jednoduchými dřevěnými přístřešky.

Nejstarší sklárny pracovaly v Krušných horách, Lužických horách, na Šumavě a v dalších oblastech s dostatečnými zásobami dřeva (kterého sklárny spotřebovaly ohromné množství k topení a k výrobě potaše), vody a dalších surovin (křemen a vápenec). Vyrábělo se především okenní a stolní sklo, jehož hlavními odběrateli se stala města, kláštery a šlechtická sídla.

Literatura

• CHYLÍK, Jindřich. Vývoj průmyslu na Šumavě. Praha : nákladem vlastním, 1919. 23 s.  
• LNĚNIČKOVÁ, Jitka. Šumavské sklářství. Sušice : Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, 1996. 71 s.  

Související články

• České sklo
• Fusing