Sklářství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sklář při práci

Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla. Patří k nejstarším řemeslům, neboť k objevu skla došlo již kolem roku 3000 př. n. l.

Historie sklářství v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Počátky českého sklářství spadají do 13. století. Archeologické průzkumy odhalily sklárny z druhé poloviny 13. století v pohraničních horách. Jednalo se o soustavu zpravidla tří pecí (v největší se při teplotách přes 1200 °C tavilo sklo, zbylé pece byly pomocné) chráněnou jednoduchými dřevěnými přístřešky.

Nejstarší sklárny pracovaly v Krušných horách, Lužických horách, na Šumavě a v dalších oblastech s dostatečnými zásobami dřeva (kterého sklárny spotřebovaly ohromné množství k topení a k výrobě potaše), vody a dalších surovin (křemen a vápenec). Vyrábělo se především okenní a stolní sklo, jehož hlavními odběrateli se stala města, kláštery a šlechtická sídla.

Současné české sklo[editovat | editovat zdroj]

České sklo má ve světe poměrně silnou pozici, a to jak průmyslově vyráběné, tak i řemeslné a umělecké.[1] Mezi největší exportéry patří firmy Moser, Crystalex a Lasvit. Nejznámější čeští umělečtí skláři a sklářští výtvarníky jsou patrně René Roubíček a Bořek Šípek.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHYLÍK, Jindřich. Vývoj průmyslu na Šumavě. Praha : nákladem vlastním, 1919. 23 s.  
  • LNĚNIČKOVÁ, Jitka. Šumavské sklářství. Sušice : Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, 1996. 71 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/zpravy/vytvarno/_zprava/ceske-sklo-je-v-zahranici-fenomenem-na-lesku-neztratilo-ani-behem-krize--1257144