Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota Dánská (30. října 1789 - 28. března 1864) byla dánská princezna a sňatkem lankraběnka Hessensko-kasselská.
Životopis [editovat]
Narodila se v paláci Christiansborg v Kodani jako nejmladší dcera prince Frederika Dánského a jeho ženy Žofie Frederiky Meklenbursko-Schwerinské; jejím bratrem byl pozdější dánský král Kristián VIII. Jejími prarodiči z otcovy strany byli dánský král Frederik V. a jeho druhá žena Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, z matčiny pak kníže Ludvík Mecklenburg-Schwerin a Šarlota Žofie Sachsen-Coburg-Saalfeld.
10. listopadu roku 1810 se v paláci Amalienborg provdala za lankraběte Viléma Hesenského, syna Friedricha Hesenského a Karoliny Nassau-Usingen. Z manželství vzešlo šest potomků:
- Karolina Frederika Marie (15. srpna 1811 - 10. dubna 1829);
- Marie Luisa Šarlota (9. května 1814 - 28. června 1895);
- Luisa Hesensko-Kasselská (7. září 1817 - 29. září 1898) - manželka dánského krále Kristiána IX.
- Fridrich Vilém (26. listopadu 1820 - 14. října 1864);
- Augusta Žofie Frederika (30. října 1823 - 17. června 1899);
- Žofie Vilemína (18. ledna - 20. prosince 1827).
Luisa Šarlota je v linii po matce prababičkou ruského cara Mikuláše II., britského krále Jiřího V. či velkovévody lucemburského Viléma IV.
18. července roku 1851 se v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně vzdala všech svých nároků na dánský trůn ve prospěch své dcery Luisy, jež se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána, jenž pak po smrti dánského krále Frederika VII. 15. listopadu 1863 nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.
Luisa Šarlota byla popisována jako žena se zájmem o umění a poezii, avšak praktická a hospodárná osoba, jež pevně držela v rukou kontrolu nad hospodařením dvora.
Zemřela 28. března 1864 v Christianborgu.
