Seznam hlav ruského státu

Toto je seznam hlav ruského státu.

Dynastie Rurikovců – knížata Kyjevské Rusi

Související informace naleznete v článku Seznam vládců Kyjevské Rusi.

Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.

Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)

• Jurij I. Dolgorukij (1125–1157), též kníže kyjevský
• Andrej Bogoljubskij (1157–1174)
• Michail Vsevolodovič (1174–1176)
• Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212)
• Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216)
• Konstantin Vsevolodovič (1216–1218)
• Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238)
• Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
• Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248)
• Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
• Andrej Jaroslavič (1249–1252)
• Alexandr Něvský (1252–1263), též novgorodský kníže
• Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272), též tverský kníže
• Vasilij Jaroslavič (1272–1276), též kostromský kníže
• Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
• Andrej Alexandrovič (1281–1283), též goroděcký kníže
• Dmitrij Alexandrovič (1283–1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
• Andrej Alexandrovič (1283–1304), též goroděcký kníže
• Michail Jaroslavič (1305–1317), též tverský kníže
• Jurij III. Daniilovič(1317–1322, též moskevský kníže
• Dmitrij Michailovič (1322–1326), též tverský kníže
• Alexandr Michailovič (1326–1327), též tverský kníže
• Ivan I. Kalita (1328–1341), též moskevský kníže
• Alexandr Vasiljevič (1328–1331), též suzdalský kníže
• Semjon Hrdý (1341–1353), též moskevský kníže
• Ivan II. Ivanovič(1353–1359), též moskevský kníže
• Dmitrij Donský (1359–1389), též (veliký) moskevský kníže

Knížata moskevská

• Daniil Alexandrovič (1276–1303)
• Jurij Daniilovič (1303–1325)
• Ivan I. Kalita (1325–1341)
• Semjon Hrdý (1341–1353)
• Ivan II. Ivanovič (1353–1359)
• Dimitrij Ivanovič Donský (1359–1389)
• Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425)
• Vasilij II. Vasiljevič Temný (1425–1462)
• Ivan III. Vasiljevič Veliký (1462–1505)
• Vasilij III. Ivanovič (1505–1533)
• Jelena Glinská (1533–1538), kněžna regentka
• Ivan IV. Hrozný (1533–1547) v roce 1547 se prohlásil carem

Ruští carové

Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.

Rurikovci (1547–1598)
Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Ivan IV. Hrozný		1547 – 1584	1533 – 1584	Vasilij III. Jelena Glinská	v roce 1547 se prohlásil carem
Fjodor I.		1584 – 1598	1557 – 1598	Ivan IV. Hrozný Anastasja Romanovna
Godunovci (1598–1605)
Boris Godunov		1598 – 1605	1552 – 1605	Fjodor Ivanovič Godunov ?
Fjodor II.		1605	1589 – 1605	Boris Godunov Marie Skuratova	svržen Lžidmitrijem
uzurpátor
Lžidimitrij I. (Jurij Bogdanovič Otrepjev)		1605 – 1606	1580 – 1606	Bogdan Otrepjev ?	falešný car Dimitrij I.
Šujští Rurikovci (1606–1610)
Vasilij IV.		1606 – 1610	1552 – 1612	Ivan Andrejevič Šujskij Anna Fjodorovna
Interregnum Interregnum v letech 1610 až 1612. Trůn si nárokoval polský král Vladislav IV.
Romanovci (1613–1721)
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Michail I. Fjodorovič		1613 – 1645	1596 – 1645	Fjodor Nikitič Romanov Xenie Ivanovna Šestovová
Alexej I. Michajlovič		1645 – 1676	1629 – 1676	Michail I. Fjodorovič Jevdokija Strešněvová
Fjodor III. Alexejevič		1676 – 1682	1661 – 1682	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská
Ivan V.		1682 – 1696	1666 – 1696	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská	vládl společně s bratrem
Petr I. Veliký		1682 – 1721	1672 – 1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	od r. 1721 imperátor

Imperátoři

Romanovci (1721–1725)
Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Petr I. Veliký		1721 – 1725	1672 – 1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	syn Alexej Petrovič
Skawrońští (1725–1727)
Kateřina I. Alexejevna		1725 – 1727	1684 – 1727	Samuel Skawroński ?	žena Petra Velikého
Romanovci (1727–1740)
Petr II.		1727 – 1730	1715 – 1730	Alexej Petrovič Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská	vnuk Petra Velikého
Anna Ivanovna		1730 – 1740	1693 – 1740	Ivan V. Praskovja Fjodorovna Saltykovová
Welfové (1740–1741)
Ivan VI.		1740 – 1741	1740 – 1764	Antonín Ulrich Brunšvický Anna Leopoldovna	pravnuk Ivana V.
Romanovci (1741–1762)
Alžběta I.		1741 – 1762	1709 – 1762	Petr I. Veliký Kateřina I. Alexejevna
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1762)
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Petr III.		5. ledna – 9. července 1762	1728 – 1762	Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský Anna Petrovna	synovec carevny Alžběty I., sesazen svou manželkou, zavražděn
Askánci (1762–1796)
Kateřina II. Veliká		1762 – 1796	1729 – 1796	Kristián August Anhaltský Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfská	manželka cara Petra III.
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1796–1917)
Pavel I.		1796 – 1801	1754 – 1801	Petr III. Ruský Kateřina II. Veliká	přes svou matku byl potomkem Rurikovců[zdroj?]
Alexandr I.		1801 – 1825	1777 – 1825	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	tak král polský (1815), velkokníže finský (1809)
Mikuláš I.		1825 – 1855	1796 – 1855	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	také král polský, velkokníže finský
Alexandr II.		1855 – 1881	1818 – 1881	Mikuláš I. Pavlovič Šarlota Pruská	také velkokníže finský
Alexandr III.		1881 – 1894	1845 – 1894	Alexandr II. Nikolajevič Marie Alexandrovna	také velkokníže finský
Mikuláš II.		1894 – 15. března 1917	1868 – 1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	abdikoval, také velkokníže finský
Michal II.		15. března – 16. března 1917	1878 – 1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	odmítl být hlavou státu

Tituly carské rodiny

• car (Царь) — titul, používaný oficiálně od roku 1547, je ekvivalentem titulu císař
• Imperátor (Император) — titul, který přijal Petr I. Veliký v roce 1721; titul "car" se od té doby užíval neoficiálně
• carica (Царица) — panovnice nebo žena cara
• Imperatrica (Императрица) — panovnice nebo žena cara
• carevič (Царевич) — syn cara nebo carice (v době před Petrem Velikým), kromě toho titul carevič měli i někteří potomci samostatných tatarských chánů, např. potomci Kučuma měli titul Sibiřský carevič
• cesarevič (Цесаревич) — následník v mužské linii, plný titul Následník Cesarevič (Наследник Цесаревич), neformálně v Rusku zkracovaný do podoby Наследник s velkým začátečním písmenem nebo řidčeji do podoby Цесаревич, rovněž s velkým začátečním písmenem.
• velkokníže (Великий князь) – v imperátorském období titul syna, který nebyl následníkem. Tento titul byl užíván i vnuky cara (v mužské linii).
• cesarevna (Цесаревна) — žena cesareviče
• carevna (Царевна) — dcera cara nebo carice

Z výše uvedeného je patrné, že čeština nepoužívá názvy pro členy carské rodiny vždy v souladu s jejich významem v ruském jazyce.

Rodokmen

Předsedové Prozatímní vlády Ruska

• Georgij Jevgenjevič Lvov (1917)
• Alexandr Fjodorovič Kerenskij (1917)

Sovětské Rusko a Sovětský svaz

Představitelé sovětského Ruska a Sovětského svazu viz Seznam představitelů Sovětského svazu.

Prezidenti Ruské federace

• Boris Nikolajevič Jelcin (1991–1999)
• Vladimir Vladimirovič Putin (2000–2008), do května 2000 úřadující prezident
• Dmitrij Anatoljevič Medvěděv (2008–2012)
• Vladimir Vladimirovič Putin – od r. 2012

Související články

• Ruské impérium
• Ruské carství
• Dějiny Ruska
• Linie následnictví ruského trůnu
• Seznam finských panovníků
• Seznam polských panovníků
• Ruský car
• Seznam hlav vlád Ruska