Romanovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ruské panovnické dynastii (1613–1762). Možná hledáte: Holstein‑Gottorp‑Romanov - ruská panovnická dynastie (1762-1917), také označovaná jako Romanovci.
Romanovci
RomanovsCoatRF.png
Znak rodu Romanovců
země Rusko
tituly ruský car
imperátor vší Rusi
velkokníže vší Rusi atd.
zakladatel Michail Fjodorovič
mýtický zakladatel Nikita Romanovič
rok založení 1613
konec vlády 1730 - vymření rodu po meči
1762 - vymření rodu po přeslici
po roce 1762 pokračování v linii Holstein‑Gottorp‑Romanov
poslední vládce Alžběta I. Petrovna
současná hlava původní romanovská dynastie vymřela

Romanovci (rusky: Рома́новы) byli původně ruský bojarský rod a od roku 1613 druhá panovnická dynastie vládnoucí v Rusku. Romanovský rod vymřel po meči roku 1730 a po přeslici v roce 1762. Noví carové z linie Oldenburků (vzešlé ze sňatku romanovské velkokněžny a vévody z Holstein-Gottorpské linie) přijali rovněž romanovské jméno, ačkoliv genealogicky je přesnější název Holstein-Gottorp-Romanov. V tomto smyslu bývají tedy za Romanovce zpravidla označování všichni ruští panovníci až do roku 1917.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Romanovci byli původně nevýznamným rodem západoruského původu, který za posledních Rurikovců zaujal v moskevském státě významné postavení hlavně díky vynikajícímu politikovi Nikitovi Romanovičovi, který se stal vůdcem dvorních, vojenských a úředních kruhů střední a drobné šlechty v boji proti vysoké šlechtě kdysi panujících knížat různých rurikovských větví. Jeho syn metropolita Filaret Romanov patřil k hlavním postavám období tzv. smuty v letech 1598-1613. Filaretův syn Michail Fjodorovič (1613-1645) byl zvolen za podpory nižší šlechty ruským carem v roce 1613 v době, kdy se podařilo stabilizovat vnitropolitickou a zahraničněpolitickou situaci Ruska. Michailovy nároky na ruský trůn byly podpořeny i příbuzenstvím s posledním carem z rodu Rurikovců, Fjodorem I.. Michail byl jeho prasynovcem (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina).

Na ruském trůně[editovat | editovat zdroj]

Prvním carem z rodu Romanovců se stal Michail Fjodorovič (15961645), který vládl v letech 16131645. Původní rod Romanovců vymřel po meči roku 1730, když zemřel vnuk Petra I. Velikého Petr II. Roku 1762 vymřeli Romanovci carevnou Alžbětou, dcerou Petra I., také po přeslici. Vlády se ujal Petrův vnuk Petr III. z dynastie holštýnsko-gotorpsko-romanovské, která v Rusku vládla až do roku 1917 (posledním panujícím členem dynastie a zároveň posledním ruským carem byl Mikuláš II.). Existují však pochybnosti o tom, zda byl car Pavel I. skutečně synem Petra III.

Ruští carové (od roku 1721 imperátoři) z romanovské dynastie:

Konec dynastie[editovat | editovat zdroj]

Rod vymřel po meči v roce 1730, kdy na pravé neštovice zemřel poslední přímý mužský potomek Petr II.. Po něm vládly ještě dvě romanovské carevny, Anna Ivanovna (1730-1740) a Alžběta Petrovna (1741-1762). Smrtí Alžběty Petrovny v roce 1762 vymřel původní rod Romanovců i po přeslici.

Následníci[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

Nový car Petr III. byl synem Alžbětiny starší sestry Anny Petrovny (romanovské velkokněžny a nemanželské dcery Petra I. Velikého) a jejího manžela Karla, vévody holštýnsko-gottorpského. Proto se nová dynastie v genealogii označuje jako Holstein‑Gottorp‑Romanov. Její příslušníci ale přijali jméno Romanov, proto se také označují za Romanovce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z Ottova slovníku naučného .

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]