Dánská královská rodina

Dánská královská rodina
JV Královna JKV Princ Henrik JKV Korunní princ JKV Korunní princezna JKV Princ Christian JKV Princezna Isabella JKV Princ Vincent JKV Princezna Josephine JKV Princ Joachim JKV Princezna Marie JV Princ Nikolai JV Princ Felix JV Princ Henrik JV Princezna Athena JKV Princezna Benedikte ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg JV Anne-Marie Řecká JV Princezna Elisabeth

Dánská královská rodina při dni 70. narozenin královny Markéty 16. dubna 2010. Zleva doprava: korunní princezna Marie, princ Felix, korunní princ Frederik, princ Kristián, královna, princ Nikolai, princ Henrik, princ Joachim a princezna Isabella

Královna Markéta II. na královské návštěvě na Faerských ostrovech

Členy dánské královské rodiny jsou všichni členové vládnoucí dynastie v Dánském království, kterým náleží titul princ nebo princezna Dánská. Jako u jiných evropských monarchií je někdy nesnadné přesně určit, kdo je a kdo není členem národní královské rodiny z důvodu absence striktní právní či formální definice. Královna a její děti náležejí do glücksburské dynastie, jedné z větví oldenburského rodu. Děti královny a mužská linie potomků náleží agnaticky do rodiny de Laborde de Monpezat.

Seznam členů

Hlavní členové královské rodiny

Dánskou královskou rodinu tvoří:

• Královna
• Princ manžel (manžel královny)
• Korunní princ a Korunní princezna (syn královny a snacha)
  • Princ Christian (syn korunního prince)
  • Princezna Isabella (syn korunního prince)
  • princ Vicnent (syn korunního prince)
  • princezna Josefína (dcera korunního princa)
• princ Joachim a princezna Marie (syn a snacha královny)
  • princ Nikolai (starší syn prince Joachiyma)
  • princ Felix (prostřední syn prince Joaichima)
  • princ Henrik (syn prince Joachima a princezny Marie)
  • princezna Athena (dcera prince Joachima a princezny Marie)
• Princezna Benedikta (sestra královny)
• královna Anna-Marie Řecká (sestra královny)
• princezna Alžběta (sestřenice královny)

Širší rodina

Mezi širší dánskou královskou rodinu, která zahrnuje členy nemající nárok na titul princ / Princezna dánská, nicméně jsou v příbuzenském vztahu k dánské královně, můžeme počítat:

• členy rodu Sayn-Wittgenstein-Berleburg a
• rodu Pfeil und Klein-Ellguth

Řecká královská rodina

S výjimkou Marina, manželky prince Michaela a princezen Alexandry a Olgy, všichni členové řecké královské rodiny jsou zároveň členy dánské královské rodiny a mají tudíž nárok na titul princ (princezna) řecký a dánský.

• JV král Konstantin II. Řecký, princ dánský
  • Princezna Alexie Řecká a Dánská (dcera krále Konstantina a královny Anny Marie)
  • Pavel, korunní princ řecký, princ dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie)
  • Korunní princezna Marie-Chantal Řecká, princezna dánská (manželka prince Pavla)
    • Princezna Marie-Olympie Řecká a Dánská (dcera korunního prince a princezny)
    • Princ Konstantin Alexios Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny)
    • Princ Achileas-Andreas Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny)
    • Princ Odysseas-Kimon Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny)
    • Princ Aristide Stavros Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny)
  • Princ Nikolaos Řecký a Dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie)
  • Princezna Tatiana Řecká a Dánská (manželka prince Nikolaa)
  • Princezna Theodora Řecká a Dánská (dcera krále Konstantina a královny Anny Marie)
  • Princ Filip Řecký a Dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie)
• Princezna Irena Řecká a Dánská (mladší sestra krále Konstantina)
• Princ Michal Řecký a Dánský (bratranec krále Konstantina)

Následnictví

Korunní princ Frederik Dánský

Dánsko má od roku stejné právo primogenitury pro mužské i ženské následníky trůnu. Dánský akt následnictví přijatý 27. března 1953 umožňuje nástup na trůn pouze těm potomkům krále Kristiána X. a jeho ženy Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské, kteří splnili schválené podmínky uzavřené před sňatkem.

Panovník pozbývá svého nároku na trůn, pokud se ožení/vdá bez svolení panovníka potvrzeným Státní radou. Potomci narození nesezdaným nebo bývalým panovníkům, kteří se oženili bez královského souhlasu, jsou stejně jako jejich potomci vyloučeni z následnictví. Dále, po schválení sňatku může panovník uložit podmínky, které musejí být splněny, má-li jeho potomek získat následnické právo. Část II, odstavec 9 dánské ústavy z 5. června 1953 stanovuje, že parlament zvolí krále a určí novou linii následnictví, v případě situace, kdy by nebylo volitelných potomků krále Kristiána X. a královny Alexandriny.

Dánský panovník musí být členem Dánské národní církve, nebo evangelicko-luteránské církve dánské (Dánská ústava, II,6). Národní církev je podle zákona Státní církev, ačkoli panovník není její hlavou (jako je tomu například v Británii, kde nejvyšším představitelem anglikánské církve je panovník Spojeného království, v současnosti královna Alžběta II.) (úst., I,4)).

Titulatura

Dánská královská standarta.

Dánští panovníci mají dlouho historii královských a šlechtických. Historicky dánští monarchové rovněž užívali titulu 'král Vendů' a 'král Gothů'. Po svém nástupu na trůn roku 1972 královna Markéta II. se vzdala všech titulů vyjma titulu 'Královna dánská'. Dánský panovník/panovnice a jeho choť jsou titulováni 'Vaše Veličenstvo', zatímco princové a princezny Jeho nebo Její královská Výsost (Hans nebo Hendes Kongelige Højhed), nebo pouze Jeho či Její Výsost (Hans nebo Hendes Højhed).

• Erik Pomořanský: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda pomořanský.

• Kryštof Bavorský: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, hrabě rýnsko-falcký, vévoda bavorský.

• Úplný titul dánských panovníků od Kristiána I. po Kristiána II. byl: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a ditmaršenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský.

• Úplný titul dánských panovníků od Frederika I. po Kristiána VII. zněl: z milosti Boží, král dánský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a ditmaršenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský.

• Oldenburský byl povýšen na vévodství během vlády Kristiána VII. a podle toho byl změněn i titul: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský a oldenburský. Tento titul používal ještě jeho syn, Frederik VI., jenž později ztratil titul norského krále po uzavření kielské smlouvy roku 1814.

• Frederik VI. Získal roku 1814–1815 kontrolu na Rujanou, což mu umožnilo užívat titul: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, kníže rujanský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský a oldenburský.

• Roku 1815 se Frederik VI. Vzdal Rujany ve prospěch pruského krále a na oplátku získal Vévodství Lauenburský od britsko-hanoverského krále a získal titul: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský. Tohoto titulu užíval do roku 1918 když byl Island pozvednut na nezávislý stát v unii s Dánskem.

• Úplný titul Kristiána X. v letech 1918 až 1944 byl: z milosti Boží, král dánský, islandský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský.

• Úplný titul Kristiána X. po roce 1944, kdy byla dánsko-islandská unie rozpuštěna, zněl: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský. Tentýž titul užíval jeho syn, Frederik IX., až do své smrti roku 1972

• Když na dánský trůn nastoupila roku 1972 současná královna Markéta II., vzdala se všech tradičních titulů dánských panovníků a ponechala si pouze titul: z milosti Boží, královna dánská.

References

.