Bojar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skupina ruských bojarů

Bojar (bulharsky боляр nebo болярин, ukrajinsky буй nebo боярин, rusky боярин, rumunsky boier) byl členem nejvyšší feudální aristokracie v Kyjevské Rusi, Bulharsku, Valašsku a Moldavsku, obvykle hned druhý po vládnoucím knížecím titulu. Titul vznikl v 10. století a definitivně zanikl v 17. století. Titul přešel v křestní jméno v Rusku a Finsku ve tvaru „Pajari“.^[1]

[editovat] V Rusi

V Rusku byli bojaři nejvyšší feudálové hned po velkoknížatech. Byli povinováni poskytnout vojenskou sílu, za to dostávali půdu a tím se z nich stávali mimoměstští statkáři. V době kdy moskevský velkokníže ovládl celou Rus, ustavili tito šlechtici bojarskou dumu, se kterou se musel panovník radit. Tato skupina získávala vždy moc na úkor slabého panovníka. Tak se stalo i za mládí Ivana IV., ale poté co se Ivan ujal plně moci začal výrazně snižovat jejich moc a dokonce nechal odbojné bojary popravovat.

Již téměř bez významu existovali i po Ivanově smrti, definitivní zánik nastal po reformách Petra Velikého, když jim nejprve nařídil oholení a zkrácení rukávů na jejich typických oděvech a následně je zrušil úplně.^[2]

[editovat] Reference

1. ↑ Behind the names: Pajari (anglicky)
2. ↑ BRIGGS, Asa. Kdy, kde, proč a jak se to stalo. Praha : Reader’s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-6-4. s. 133.