Kateřina I. Ruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carevna Kateřina I.

Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна), vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská (15. dubna 1683 nebo 1684, Jēkabpils17. května 1727 Petrohrad) byla ruská carevna v letech 17251727, žena Petra I. Velikého.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jejím životě, zejména raných letech, toho není příliš známo a proto existují i různé poněkud odlišné životopisy. Obecně je přijímáno, že Marta byla dcerou Samuela Skowrońského/Skavronského, prostého litevského sedláka polského původu, který s rodinou žil na území Livonska. Ve věku 17 let nastoupila do služby u evangelického německého pastora J. E. Glücka (znám jako první překladatel Bible do lotyštiny) v livonském Marienburgu (dnes Alūksne). Tam poznala švédského dragouna, chudého šlechtice Johanna Cruseho,[1] za nějž se provdala. Po dobytí města ruskými vojsky (1702) byla spolu se svým pěstounem zavlečena do hlavního města Ruského carství, kde se dostala na dvůr polního maršálka Borise Šeremeťjeva. V Moskvě prý pracovala nějaký čas jako pradlena v plukovní prádelně, kde ji potkal Alexandr Menšikov, který ji od maršálka vykoupil.[2]

Mezitím Marta přestoupila na pravoslaví a přijala jméno Kateřina Alexejevna. Krátce byla Menšikovovou favoritkou (pravděpodobně s ním měla dvě děti). V roce 1706 u svého přítele Menšikova poznal Martu car Petr I., zamiloval se do ní a v listopadu roku 1707 z ní učinil svou milenku; oženil se s ní nicméně až v roce 1712, kdy již byly na světě dvě jejich nejstarší dcery (Anna Petrovna, 17081728 a Alžběta Petrovna, 1709-1762). V roce 1724 ji jmenoval carevnou a spoluregentkou. Kateřina mu porodila 11 dětí, z nichž však pouze první dvě dcery (Anna Petrovna, předpokládaná následnice trůnu, a Alžběta Petrovna, pozdější carevna Alžběta I.), se dožily dospělosti; obě se narodily jako nemanželské, ještě před uzavřením sňatku Kateřiny s Petrem, což v budoucnu způsobilo mnohé problémy v nástupnictví na ruském trůnu.

Podle testamentu Petra Velikého carský trůn po něm převzala Kateřina, na který byla korunována již v roce 1724. Vládu fakticky v jejím jméně řídil kníže Alexandr Menšikov, který předsedal speciálně vytvořené šestičlenné Nejvyšší tajné radě, budoucímu poradnímu orgánu carevny. Kateřina krátce nato těžce onemocněla a zemřela po pouhých dvou letech vlády.

Následníci trůnu[editovat | editovat zdroj]

V pramenech je s jistotou zaznamenáno Kateřinino rozhodnutí, zahrnuté v testamentu. Výslovně jím vyjádřila vůli, aby nástupcem na trůně se stal Petr II., vnuk Petra Velikého (syn Alexeje, nejstaršího syna Petra Velikého z prvního manželství s Jevdokijí Lopuchinovou; za jeho krátké vlády byl dvůr přeložen do Moskvy).

Svou první dceru Annu (společně se svou sestrou Alžbětou měly být regentkami nedospělého Petra II. či následnicemi trůnu v případě, že by Petr II. zemřel před nimi bezdětný) provdala Kateřina počátkem roku 1725 za vévodu Karla Holštýnsko-Gottorpského. Anna však zemřela po porodu syna (pozdější car Petr III.) záhy po Kateřinině smrti (1728) a nedlouho na to i Petr II. (1730); ani regentství obou sester, ani Alžbětino (resp. Petra III.) následnictví na trůn se v této době nerealizovalo pro odpor a intriky knížat Dolgorukých, kteří svolali Nejvyšší tajnou radu a na jejím zasedání prosadili jako ruskou carevnu neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu. Po ní pak na trůn krátce nastoupil Ivan VI. Antonovič (pravnuk Ivana V.) a teprve poté Alžběta Petrovna, druhá dcera Petra I. a Kateřiny. Ani jeden z nich neměl potomky a na trůn posléze usedl (1762) vnuk Petra Velikého Petr III., syn Anny Petrovny, která tak je předkem všech Romanovců od 18. do 20. století.

Význam[editovat | editovat zdroj]

K nejdůležitějším politickým událostem Kateřininy krátké vlády náleží otevření Petrohradské akademie věd nebo smluvní vztahy nové velmoci s evropskými státy.

Roku 1725 založila Kateřina I. podle odkazu svého zesnulého chotě řád sv. Alexandra Něvského, jenž byl udělován významným vojenským i civilním státním činitelům, kteří se zasloužili o blaho ruské říše. Stalo se tak u příležitosti sňatku jejich dcery Anny Petrovny s holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Friedrichem, jemuž byl řád udělen jako prvnímu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. někdy se uvádí příjmení Rab(b)e
  2. tento údaj není jistý

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Skavronsky family – rodokmen Martiny/Kateřininy rodiny na stránkách Genealogy.euweb.cz (anglicky)
Předchůdce:
Petr I. Veliký
Znak z doby nástupu Ruský car
17251727
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr II. Ruský


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarzyna I na polské Wikipedii.