Anna Leopoldovna
| Anna Leopoldovna | ||
|---|---|---|
| ruská velkokněžna a regentka | ||
 |
||
| Anna Leopoldovna kolem roku 1733 autor Louis Caravaque |
||
| Doba vlády | 1740 – 1741 jako regentka | |
| Úplné jméno | Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin | |
| Narození | 18. prosince 1718 | |
| Rostock | ||
| Úmrtí | 19. března 1746 (ve věku 27 let) |
|
| Cholmogory | ||
| Panovník | Ivan VI. Antonovič (syn) | |
| Manžel(é) | Antonín Ulrich Brunšvický | |
| Dynastie | Meklenburští Welfové |
|
| Otec | Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský | |
| Matka | Kateřina Ivanovna | |
Anna Leopoldowna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock – 19. března 1746, Cholmogory) byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (sestřenice ruského cara Petra Velikého). V letech 1740–1741 byla regentkou svého nedospělého syna, cara Ivana VI.
Obsah |
Původ a jméno regentky [editovat]
Původní jméno Anny Leopoldovny bylo Alžběta. Po přestupení k pravoslaví přijala jméno na počest své tety, carevny Anny Ivanovny. V Rusku byla nazývána též Annou Meklenburskou. Jejím dědem z otcovy strany byl kníže Frederik I. Mecklenburg-Grabow, a babička lankraběnka Christine Wilhelmine Hesse-Homburg. Dědem Anny Leopoldovny z matčiny strany byl ruský car Ivan V. a babička Praskovja Saltykovová.
Nastoupení k ruskému trůnu [editovat]
Po smrti Petra Velikého se Rusko zmítalo ve sporech o nástupnictví na carský trůn. Potomky Petra Velikého vyřadily ze hry intriky a odpor knížat Dolgorukých, kteří na trůn prosadili neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu
Bezdětná carevna Anna Ivanovna dlouho řešila problém s následnictvím trůnu a nakonec se rozhodla povolat do Ruska svou teprve třináctiletou neteř Alžbětu Meklenburskou, dceru své sestry Kateřiny, a za dědice vyhlásit jejího tehdy ještě nenarozeného syna. Alžběta přijala pravoslaví, nové jméno Anna Leopoldovna a ve svých jednadvaceti letech se v roce 1739 provdala za Antonína Ulricha z rodu brunšvických vévodů. 12. srpna 1740 se vytoužený následník skutečně narodil. O dva měsíce později – 17. října 1740 - carevna Anna Ivanovna umírá a na trůn je dosazeno dvouměsíční dítě jako car Ivan VI., za něhož ovšem zpočátku vládl oblíbenec zemřelé carevny, kuronský vévoda Bűhren (Biron). S podporou armády provedla Anna Leopoldovna 8. listopadu 1740 převrat a Biron byl poslán do vyhnanství. Za Ivana VI. od této chvíle vládla jeho matka. Vládu nikdy nepřevzal, neboť již v prosinci následujícího roku nový palácový převrat otevřel cestu k ruskému trůnu druhorozené dceři Petra Velikého Alžbětě. Malý car s regentkou Annou Leopoldovnou byli odstaveni od vlády a posláni do městečka Cholmogory na dalekém severu země.
Rodina [editovat]
Provdala se za brunšvického knížete Antona Ulricha Brauschweig-Wolfenbuttel. Ten byl synem knížete Ferdinanda Albrechta II. Braunschweig-Wolfenbuettel a Antoniny Amálie Braunschweig-Blankenburg. Antonie Amálie (1696 - 1762), tchyně Anny Leopoldovny, byla sestrou Charlotty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (v mládí zemřelé manželky careviče Alexeje, syna Petra Velikého), a současně sestrou rakouské císařovny Alžběty, ženy Karla VI. Habsburského; Anton Ulrich byl tedy přes svou matku bratrancem budoucího cara Petra II. a bratrancem rakouské císařovny Marie Terezie.
Z manželství vzešlo pět dětí:
- Ivan VI. (1740–1764); po smrti carevny Anny Ivanovny stal ruským carem a Anna Leopoldovna vládla jako regentka jeho jménem;
- Kateřina (1741–1807)
- Alžběta (1743–1782)
- Petr (1745–1798)
- Alexej (1746–1787)
Zemřela 19. března 1746 při porodu svého posledního dítěte.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Leopoldowna na polské Wikipedii.
