Anna Leopoldovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Leopoldovna
ruská velkokněžna a regentka
Velkokněžna Anna Leopoldovna
Anna Leopoldovna kolem roku 1733
autor Louis Caravaque
Doba vlády 17401741 jako regentka
Úplné jméno Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin
Narození 18. prosince 1718
Rostock
Úmrtí 19. března 1746
(ve věku 27 let)
Cholmogory
Panovník Ivan VI. Antonovič (syn)
Manžel(é) Antonín Ulrich Brunšvický
Dynastie Meklenburští
Welfové
Otec Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský
Matka Kateřina Ivanovna

Anna Leopoldowna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock19. března 1746, Cholmogory) byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého). V letech 17401741 byla regentkou za svého nedospělého syna, cara Ivana VI.

Původ a jméno regentky[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno Anny Leopoldovny bylo Alžběta. Po přestupení k pravoslaví přijala jméno na počest své tety, carevny Anny Ivanovny. V Rusku byla nazývána též Annou Meklenburskou. Jejím dědem z otcovy strany byl kníže Frederik I. Mecklenburg-Grabow, a babička lankraběnka Christine Wilhelmine Hesse-Homburg. Dědem Anny Leopoldovny z matčiny strany byl ruský car Ivan V. a babička Praskovja Saltykovová.

Nastoupení k ruskému trůnu[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Petra Velikého se Rusko zmítalo ve sporech o nástupnictví na carský trůn. Potomky Petra Velikého vyřadily ze hry intriky a odpor knížat Dolgorukých, kteří na trůn prosadili neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu

Anna Leopoldovna se svým synem carem Ivanem VI.

Bezdětná carevna Anna Ivanovna dlouho řešila problém s následnictvím trůnu a nakonec se rozhodla povolat do Ruska svou teprve třináctiletou neteř Alžbětu Meklenburskou, dceru své sestry Kateřiny, a za dědice vyhlásit jejího tehdy ještě nenarozeného syna. Alžběta přijala pravoslaví, nové jméno Anna Leopoldovna a ve svých jednadvaceti letech se v roce 1739 provdala za Antonína Ulricha z rodu brunšvických vévodů. 12. srpna 1740 se vytoužený následník skutečně narodil. O dva měsíce později – 17. října 1740 - carevna Anna Ivanovna umírá a na trůn je dosazeno dvouměsíční dítě jako car Ivan VI., za něhož ovšem zpočátku vládl oblíbenec zemřelé carevny, kuronský vévoda Bűhren (Biron). S podporou armády provedla Anna Leopoldovna 8. listopadu 1740 převrat a Biron byl poslán do vyhnanství. Za Ivana VI. od této chvíle vládla jeho matka. Vládu nikdy nepřevzal, neboť již v prosinci následujícího roku nový palácový převrat otevřel cestu k ruskému trůnu druhorozené dceři Petra Velikého Alžbětě. Malý car s regentkou Annou Leopoldovnou byli odstaveni od vlády a posláni do městečka Cholmogory na dalekém severu země.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Provdala se za brunšvického knížete Antona Ulricha Brauschweig-Wolfenbuttel. Ten byl synem knížete Ferdinanda Albrechta II. Braunschweig-Wolfenbuettel a Antoniny Amálie Braunschweig-Blankenburg. Antonie Amálie (1696 - 1762), tchyně Anny Leopoldovny, byla sestrou Charlotty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (v mládí zemřelé manželky careviče Alexeje, syna Petra Velikého), a současně sestrou rakouské císařovny Alžběty, ženy Karla VI. Habsburského; Anton Ulrich byl tedy přes svou matku bratrancem budoucího cara Petra II. a bratrancem rakouské císařovny Marie Terezie.

Z manželství vzešlo pět dětí:

  • Ivan VI. (1740–1764); po smrti carevny Anny Ivanovny stal ruským carem a Anna Leopoldovna vládla jako regentka jeho jménem;
  • Kateřina (1741–1807)
  • Alžběta (1743–1782)
  • Petr (1745–1798)
  • Alexej (1746–1787)

Zemřela 19. března 1746 při porodu svého posledního dítěte.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Leopoldowna na polské Wikipedii.

Kategorie Anna Leopoldovna ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]