Natálie Kirillovna Naryškinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Natálie Kirillovna Naryškinová

Natálie Kirillovna Naryškinová (rusky Ната́лья Кири́лловна Нары́шкина; 1. září 1651 - 4. únor 1694) byla jako druhá manželka ruského cara Alexeje I. Michajloviče ruská carevna v letech 1671-1676.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nátalie byla dcerou Kirilla Naryškina (1623–1691) a její rodina patřila k nižší šlechtě. Vyrůstala však v domě bojara Artamona Sergejeviče Matvejeva. 1. února 1671 se stala druhou manželkou cara Alexeje, se kterým měla tři děti:

  • Petr (30. května 1672 — 28. ledna 1725)
  • Natálie (srpen 1673 — červenec 1716)
  • Feodora (září 1674 — listopad 1678)

Syn Petr se stal carem s přídomkem Veliký. Princezna Natálie založila první veřejné divadlo v Rusku a sama psala divadelní hry. Nevlastní matku si oblíbili i Alexejovi synové z předchozího manželství Fjodor a Ivan.

Natálie ovdověla v roce 1676 a na trůn se dostal její devatenáctiletý nevlastní syn Fjodor. Tím se moci chopili Miloslavští, rodina matky mladého cara. Fjodor však zemřel už v roce 1682. Natáliin desetiletý syn Petr byl učiněn spoluvládcem Ruska a Natálie se stala regentkou.

V tuto dobu se do Moskvy vrátil bojar Artamon Sergejevič Matvejev, kdysi velmi významný velitel střelců a především hlavní zprostředkovatel sňatku Natálie a Alexeje I. Miloslavští se tedy rozhodli co nejrychleji jednat. Dne 15. května 1682 byl zahájen převrat, střelci, se seznamem zrádců v rukou, se blížili ke Kremelskému paláci s křikem: „Naryškinové zabili careviče Ivana! Na Kreml! Naryškinové zabijí celou carskou rodinu! Do zbraně! Potrestejte zrádce!“ Matvejev se okamžitě snažil situaci zachránit, a tak poslal regentku Natálii s malým Petrem a Ivanem na ochoz. Když rozbouřený dav střelců uviděl živého Ivana, byl značně zaskočen. Již se zdálo, že povstání bude zažehnáno, avšak kvůli zcela absurdní záležitosti se dav střelců rozohnil znovu. Povstání se již zabránit nedalo, střelci vtrhli do paláce a Matvejeva rozsekali na kusy. Carská rodina musela dokonce vydat bratra regentky Natálie. Novou regentkou se stala Natáliina nevlastní dcera Žofie Alexejevna.

Natálie poté žila v relativní chudobě a trávila se synem čas především v Alexejově letním paláci pět kilometrů od Moskvy. V srpnu 1689 se Petr zmocnil vlády a pokračoval ve spoluvládě s nevlastním bratrem Ivanem. Natálie se znovu stala důležitou osobou u dvora. Její bratr Lev Naryškin byl jmenován ministrem zahraničních věcí a de facto předsedou vlády.

Bývalá carevna zemřela v roce 1694 ve věku 42 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natalya Naryshkina na anglické Wikipedii.

Ruská carevna
Předchůdce:
Marie Iljinična Miloslavská
1671 - 1676
Natálie Kirillovna Naryškinová
Nástupce:
Agafja Semjonovna Grušecká