Lžidimitrij I.

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Lžidimitrij I.

Lžidimitrij I. vlastním jménem Jurij Boganovič Otrepjev, znám také pod mnišským jménem Grigorij (1580 - 16. května 1606) byl ruský car v letech 1605–1606.

Dětství a kariéra

Jurij Otrepjev se narodil jako chudý venkovský šlechtic. Jeho otec Bogdan Otrepjev byl setníkem ve střeleckém vojsku.

Jurij projevoval již od dětských let velké nadání, učení mu šlo dobře do hlavy a kromě toho ovládal kaligrafické písmo, což bylo tehdy považováno za dar od Boha.

Jako dospívající mladík byl přijat do služby v početné a mocné rodině Romanovových a brzy dosáhl v této službě vysokého postavení. Roku 1606, kdy car Boris Godunov začal Romanovce oprávněně považovat za své konkurenty, upadla tato rodina v nemilost vinou vykonstruovaného obvinění z čarodějnictví. Romanovci se proti tomu ohradili, ovšem mnoho příslušníků rodiny postihl trest vyhnanství.

Otrepjev se při tomto nebezpečí vzdal služeb u Romanovců a odešel do moskevského kláštera Čudovo.

Pavděpodobně kvůli osobnímu prospěchu, odešel později Otrepjev z kláštera do Polska, kde před tamním králem Zikmundem III. Vasou prohlásil, že se je carevič Dimitrij, syn někdejšího cara Ivana Hrozného. Řekl také, že se mu podařilo přežít (skutečný carevič si při epileptickém záchvatu podřízl hrdlo) a žít pod cizí identitou.

Korunovace a vláda

Zikmund III. Vasa smeká před Lžidimitrijem I.; obraz z roku 1874

Zikmund III. Vasa mu překvapivě uvěřil a vyslal do Moskvy vojsko. Car Boris Godunov abdikoval, jeho potomci byli zavražděni, a Otrepjev se roku 1605 nechal korunovat ruským carem jako Dmitrij II. (v dějinách je znám jako Lžidimitrij I.)

Při korunovaci se poprvé objevilo jako symbol panovnické moci zlaté říšské jablko, speciálně dovezené s Polska.

Jeho státní politika měla jistý smysl, třebaže se potýkala se zaběhnutým stereotypem. Lžidimitrij se v první řadě snažil uspořádat práci státních úřadů, pokoušel se bojovat proti korupci, osobně přijímal pokorné prosebníky. Ale jeho vláda se omezila jen na Moskvu, Rusko bylo zachváceno občanskou válkou a začalo se potýkat s krizí.

Smrt

Lžidimitrij I. pár minut před svou smrtí; obraz od Karla Weniga z roku 1879

Lžidimitrij I. učinil za svého vládnutí několik špatných rozhodnutí. Především nechal jmenoval ruskými ministry polské šlechtice. Nakonec bojarům došla trpělivost po Lžidimitrijově sňatku s Marinou Mniszkovou, kterou Rusové nesnášeli. Proti Lžidimitrijovi vzniklo spiknutí, jehož hlavou byl budoucí car Vasilij Šujskij. Dne 16. května 1606 přišli spiklenci do Kremlu s cílem Lžidimitrije zabít. Lžidimitrij se snažil utéct, při útěku se však zranil. Spiklenci ho dohnali a zavraždili ho.

Jeho tělo bylo vystaveno na Rudém náměstí a později tajně zahrabáno kdesi na předměstí Moskvy; po čase bylo vykopáno a spáleno. Podle jedné legendy byl prach Lžidimitrije nabit do děla a vystřelen směrem na západ, odkud přišel.

Související články

• Seznam hlav ruského státu
• Boris Godunov
• Smuta
• Carevič Dimitrij
• Lžidimitrij
• Vasilij IV. Ivanovič Šujskij

Externí odkazy

Většina informací v tomto článku je vyjmuta z knihy Panovníci Ruska (autor: Andrej Tereščuk, český překlad: Jana Eislerová) ISBN 978-80-253-0469-3.

• http://www.panovnici.cz/lzidimitrij-i Životopis
• http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/22493
• http://mravenec.cz/henry/File-hist/Smuta.rtf

Ruští panovníci
Předchůdce: Fjodor II. Borisovič	1605–1606 Lžidimitrij I.	Nástupce: Vasilij IV. Ivanovič Šujskij