Ruská akademie věd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci. Zahrnuje také pomocné vědecké a společenské organizace jako jsou knihovny, vydavatelství a nemocnice. Úkolem akademie a podřízených ústavů je organizace a provádění základního výzkumu ve všech oborech vědy.

Akademie sídlí v Moskvě a je založena jako civilní, samosprávná a nevýdělečná organizace řízená vlastními samosprávnými orgány.[1]

Reprezentativním časopisem RAV je Věstník Ruské akademie věd, vydávaný v nakladatelství Nauka.

Členství a orgány[editovat | editovat zdroj]

Existují tři druhy členství v RAV – plné členství (akademici), členové-korespondenti a zahraniční členové. Akademici a korespondenti jsou voleni a musí být občany Ruské federace, ačkoliv existují i členové, kteří byli zvoleni před rozpadem Sovětského svazu a nyní jsou občany jiného státu. Členové jsou voleni podle jejich vědeckých přínosů a toto zvolení je bráno jako velice prestižní záležitost.[2] K červenci 2008 měla akademie na 500 členů a na 800 členů-korespondentů.

Nejvyšším orgánem Akademie je všeobecné shromáždění (akademiků, členů-korespondentů a delegátů vědců zaměstnaných v dílčích ústavech). Všeobecné shromáždění schvaluje stanovy Akademie, zřizuje a ruší pobočky a ústavy, určuje počet akademiků (tato rozhodnutí jsou potvrzována vládou), volí členy, členy-korespondenty a zahraniční členy akademie, dále prezídium (předsednictvo) a prezidenta Akademie (je potvrzován prezidentem Ruska).[3] Prakticky chod akademie řídí prezídium v čele s prezidentem.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

RAV je rozdělena do devíti specializovaných vědeckých odvětví, tří územních poboček a 14 regionálních vědeckých center. Akademie má mnoho kolegií, výborů a komisí, které jsou zřízeny pro různé účely.[4]

Územní pobočky[editovat | editovat zdroj]

Sibiřské oddělení Ruské akademie věd (SO RAN)
Sibiřské oddělení bylo založeno v roce 1957, prvním předsedou byl Michail Lavrentěv. Podřízená vědecká střediska jsou v Novosibirsku, Tomsku, Krasnojarsku, Irkutsku, Jakutsku, Ulan-Ude, Kemerovu, Tjumeni a v Omsku. V roce 2005 pobočka zaměstnávala asi 33000 lidí, z nichž bylo 58 členy akademie.[5]
Uralské oddělení Ruské akademie věd (UO RAN)
Uralské oddělení bylo založeno v roce 1932, prvním předsedou byl Alexandr Fersman. Vědecká centra jsou v Jekatěrinburgu, Permu, Čeljabinsku, Iževsku, Orenburgu, Ufě a Syktyvkaru. V roce 2007 pobočka sdružovala asi 3500 vědců, z nichž bylo 590 profesorů, 31 členů akademie a 58 členů korespondentů
Dálněvýchodní oddělení Ruské akademie věd (DVO RAN)
Pobočka na Dálném východě zahrnuje Přímořské vědecké centrum ve Vladivostoku, Amurské vědecké centrum ve Blagověščensku, Chabarovské vědecké centrum, Sachalinské vědecké centrum v Južno-Sachalinsku, Kamčatské vědecké centrum v Petropavlovsku-Kamčatském a Severovýchodní vědecké centrum v Magadanu.[6][7]

Regionální centra[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova v Sankt Petěrburgu
  • Kazaňské vědecké centrum
  • Puškinské vědecké centrum
  • Samarské vědecké centrum
  • Saratovské vědecké centrum
  • Vladikavkazské vědecké centrum
  • Dagestánské vědecké centrum
  • Kabardsko-balkarské vědecké centrum
  • Karelské vědecké centrum
  • Kolské vědecké centrum
  • vědecké centrum RAN v Černogolovce
  • Sankt-Petěrburgské vědecké centrum
  • Ufské vědecké centrum
  • Jižní vědecké centrum
  • Troické vědecké centrum
  • Permské vědecké centrum

Instituce[editovat | editovat zdroj]

Ruská akademie věd zahrnuje řadu institutů a ústavů, např.

Členské instituce jsou napojeny na Ruský vesmírně vědecký internet (RSSI), RSSI měl původně pouze 3 členy, nyní má 3100 členů včetně 57 největších vývojových center.

Lomonosovova univerzita v Moskvě, Petrohradská státní univerzita nebo Moskevský fyzikálně-technický institut a další organizace nejsou členy RAN (přísluší pod Ministerstvo vzdělání Ruské federace), ale s RAN spolupracují a jejich studenti se vzdělávají na ústavech a institutech akademie.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Akademie uděluje několik druhů ocenění, medailí apod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1724 – Petrohradská akademie věd založena v Petrohradě na rozkaz cara Petra I. jeho nařízením ze dne 28. ledna (8. února) roku 1724. Akademie byla založena po vzoru západoevropských Akademií. Na rozdíl od těchto akademií, které jsou samostatné, RAN je významně závislá na státu.
  • 1747 – Carská akademie věd a umění
  • 1803 – Carská akademie věd
  • 1836 – Carská Petrohradská akademie věd
  • 1917 – Ruská akademie věd
  • 1925 – od 25. července Akademie věd SSSR
  • 1936 – AV SSSR se stěhuje do Moskvy
  • 1991 – od 21. listopadu Ruská akademie věd. Nařízením prezidenta Ruské federace byla ustanovena jako nejvyšší vědecká instituce Ruska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Российская академия наук [online]. Moskva: Ruská akademie věd, [cit. 2009-08-24]. Kapitola Об Академии. [dále jen RAN]. Dostupné online. (rusky) 
  2. RAN, [cit. 2009-08-24]. Kapitola Члены Российской академии наук.  
  3. RAN, [cit. 2009-08-24]. Kapitola Устав Российской академии наук и другие нормативные документы.  
  4. RAN, [cit. 2009-08-24]. Kapitola Структура Российской академии наук.  
  5. Об Отделении [online]. Sibiřské oddělení RAN, [cit. 2009-08-24]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Научные центры и институты ДВО РАН [online]. Dálnovýchodní oddělení RAN, [cit. 2009-08-24]. Dostupné online. (rusky) 
  7. RAN, [cit. 2009-08-24]. Kapitola Региональные отделения Российской академии наук.  

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu