Zikmund III. Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zikmund III. Vasa
král polský, švédský, velkokníže litevský
Sigismund III of Poland-Lithuania and Sweden (Martin Kober).jpg
Zikmund III. Vasa (asi 1590)
Doba vlády 1587 - 1632 (Polsko)
1592 - 1599 (Švédsko)
Korunovace 27. prosinec 1587 (Polsko)
19. únor 1594 (Švédsko)
Narození 20. června 1566
zámek Gripsholm, Mariefred, Švédsko
Úmrtí 30. dubna 1632 (65 let)
Varšava
Pochován Wawel
Manželky I. Anna Habsburská
II. Konstance Habsburská
Rod Vasovci
Otec Jan III. Švédský
Matka Kateřina Jagellonská

Zikmund III. Vasa či Zikmund Švédský (polsky Zygmunt III Waza, švédsky Sigismund III Vasa, latinsky Sigismundus III Vasa; 20. června 1566, zámek Gripsholm, Mariefred, Švédsko30. dubna 1632, Varšava, Polsko) byl polský král, litevský velkokníže a švédský král z dynastie Vasovců. Polsko-litevskému soustátí vládl v letech 15871632, Švédsku vládl od roku 1592 do sesazení svým strýcem Karlem IX. a švédskými stavy roku 1599.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Byl synem švédského krále Jana III. a jeho první manželky Kateřiny Jagellonské. Zikmund byl zvolen vládcem polsko-litevské unie a hledal cestu, jak vytvořit personální unii Polska a Švédska. Na nějakou dobu se mu to v roce 1592 povedlo.

Po svém svržení ze švédského trůnu v roce 1599 strávil většinu času snahou dobýt ho pro sebe zpátky. Jeho svržení ze švédského trůnu vyvolalo řadu polsko-švédských dynastických válek, v nichž se on a jeho nástupci neúspěšně snažili o znovusjednocení obou zemí pod jednou vládou.

V Polsku je Zikmund Vasa poněkud kontroverzní postavou. Jeho dlouhá vláda je spojena se zlatou dobou polsko-litevské unie, zároveň se ale během této doby začaly objevovat znaky jejího úpadku.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • Latinsky: Sigismundus Tertius Dei gratia rex Poloniæ, magnus dux Lithuaniæ, Russiæ, Prussiæ, Masoviæ, Samogitiæ, Livoniæque, necnon Suecorum, Gothorum Vandalorumque hæreditarius rex.
  • Česky: Zikmund III., z Boží vůle král polský, velkokníže litevský, ruský, pruský, mazovský, žmuďský, livonský a také dědičný král Švédů, Gótů a Vandalů.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

4. května roku 1592 ve Vídni uzavřel sňatek per procura (Zikmunda zastupoval litevský maršálek Albrecht Radziwiłł) s Annou Habsburskou. Vlastní svatba, spojená s Anninou korunovací polskou královnou, se uskutečnila 31. května téhož roku v Krakově.

Z manželství Anny a Zikmunda vzešlo pět dětí, jediný Vladislav se však dožil se dospělosti.

Při porodu posledního syna Anna zemřela. Její manžel se sedm let poté, v roce 1605, oženil s její o patnáct let mladší sestrou Konstancí. Z manželství Konstance a Zikmunda III. vzešlo sedm potomků, dva z nich však zemřeli v útlém věku:

  1. Jan Kazimír (1607-1608),
  2. Jan II. Kazimír (1609-1672), panoval v letech 1648-1668,
  3. Jan Albert Vasa (1612-1634),
  4. Karel Ferdinand Vasa (1613-1655),
  5. Alexandr Karel Vasa (1614-1634),
  6. Anna Konstance (1616-1616),
  7. Anna Kateřina Konstance Vasa (1619-1651).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigismund III Vasa na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Štěpán Báthory
Znak z doby nástupu Polský král a litevský velkokníže
15871632
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav IV. Vasa
Předchůdce:
Jan III. Švédský
Znak z doby nástupu Švédský král
15921599
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel IX. Švédský
Předchůdce:
Jan III. Švédský
Znak z doby nástupu Finský velkovévoda
Sigismund
1592 - 1599
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel IX. Švédský