Jan Jiří z Arnimu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jan Jiří z Arnimu |
|
| Narození: | 1583 Boitzenburg, Braniborsko |
| Úmrtí: | 28. duben 1641 |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | polní maršál |
| Doba služby: | 1612–1635 |
| Sloužil: | Braniborsko |
| Velel: | saská armáda |
| Války: | třicetiletá válka |
Jan Jiří z Arnimu, německy Hans Georg von Arnim-Boitzenburg, (* 1583 – 28. dubna 1641) byl voják a později saský polní maršál, politik a diplomat během třicetileté války. Měl dobré kontakty s Valdštejnem z dob, kdy byl Valdštejn jeho nadřízený. Později, když se Sasko rozhodlo rozejít se s císařem ve zlém, stal se polním maršálem, vedl invazi do Čech a jednal s Valdštejnem.
[editovat] Život
Arnim se narodil v Boitzenburger Land, v braniborské marce. Studoval ve Frankfurtu nad Odrou, Lipsku a v Rostokách. Později v roce 1612 vstoupil do služeb pruského dvora v Königsbergu, později tuto službu musel vzdát následující rok kvůli souboji. Poté sloužil ve švédské i polské armádě a v roce 1624 vstoupil do služeb císařské armády.
Poté švédský král přiměl saského kurfiřta Jana Jiřího ke spolupráci. Arnim vedl jízdu u Breitenfeldu v roce 1631 a později vedl, když se armáda rozdělila vedl saskou část při vpádu do Českého království a dobyl Prahu. Valdštejn po něm chtěl, aby se přidal na jeho stranu a společně vyhnali všechny cizince ze sv. říše, tedy Švédy, ale i Španěly, to však Arnim odmítal. V roce 1633 Arnim Z Cěch odtáhl a nechal švédskou armádu v čele s Thurnem napospas vévodovi frýdlantskému, který dobyl všechny pevnosti obsazené císařskými nepřáteli. Na protest proti pražskému míru v roce 1635 Arnim dezertoval, ale byl zadržen švédským vrchním velitelem Axelem Oxenstiernou a převezen do Švédska v roce 1637, odkud utekl následujícího roku a zemřel v Drážďanech.
[editovat] Literatura
- KALISTA, Zdeněk. Valdštejn: Historie odcizení a snu. Praha : Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-604-2.
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Hans Georg von Arnim-Boitzenburg na anglické Wikipedii.

