Karel XIV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel XIV./Karel III. Jan
král švédský a norský
CarlXIVJohnSweden.jpg
Karel XIV. Jan na obraze od Françoise Gérarda.
Doba vlády 1818 - 1844
Narození 26. ledna 1763
Pau, Francie
Úmrtí 8. března 1844 (81 let)
Stockholm, Švédsko
Pochován Kostel Riddarholmen
Předchůdce Karel XIII.
Následník Oskar I.
Manželky Désirée Clary
Potomci Oskar I.
Rod Bernadotte
Otec Jean Henri Bernadotte
Matka Jeanne de St. Vincent
Podpis Autograf, Carl Johan, Nordisk familjebok.png

Karel XIV. Jan, vlastním jménem Jean-Baptiste Bernadotte (26. ledna 1763 v Pau, Francie8. března 1844 ve Stockholmu), byl francouzský ministr války, francouzský maršál, kníže de Pontecorvo a později v roce 1818 se stal králem Švédska a Norska. Panoval až do roku 1844. Je zakladatelem dodnes panující švédské dynastie Bernadotte.

Obsah

[editovat] Životopis

[editovat] Období před Velkou francouzskou revolucí

Jean-Baptiste Bernadotte byl páté dítě Henri Bernadotta. Jeho otec byl advokátem v Pau a chtěl, aby jím byl i jeho syn Jean-Baptiste. Ten ovšem opustil studia a v 17 letech bez vědomí rodičů odešel k armádě. Sloužil u francouzského Královského námořnictva (Royal-la-Marine). 9 let služby v armádě byl pouze poddůstojníkem.

[editovat] Období Velké francouzské revoluce

Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se jeho situace změnila a jeho vojenská hodnost se rychle zvyšovala. V roce 1792 získal hodnost plukovníka, 1796 brigádního generála a roku 1794 se stal divizním generálem. Oženil se za švagrovou Josefa Bonaparta (bratra Napoleona Bonaparta) Désirée Clary.

[editovat] Napoleonská éra

Když Napoleon Bonaparte zřídil císařství, byl Bernadotte jmenován jedním z prvních Maršálů Francie a po bitvě u Slavkova - Austerlitz (2.12.1805) získal roku 1806 titul kníže de Pontecorvo.

[editovat] Švédský král

Ve Švédsku v té době byl na trůně Gustav IV. Adolf. V zimě na přelomu let 1808-1809 opoziční skupiny začaly vypracovávat plán na svržení Gustava Adolfa a likvidaci absolutistické formy vlády. Na spiknutí se účastnili vysocí důstojníci a úředníci.

Král chtěl udržet korunu pro syna, proto se 29. března vzdal trůnu, 10. května však Riksdag vyhlásil, že práva usednout na švédský trůn pozbývá nejen on, ale i všichni jeho potomci. Byl mu ponechán jeho osobní majetek a stanovena doživotní renta. Na trůn nastoupil jeho strýc - bratr jeho otce Karel XIII., místo něhož však fakticky vládl Bernadotte.

Karel XIII. byl bezdětný a předpokládalo se, že brzo zemře. Proto se rozhodlo, že král adoptuje člověka, který se stane zároveň i následníkem trůnu. Padlo několik návrhů, nakonec ovšem díky politické situaci Evropy a přímluvám císaře Napoleona získal titul koruního prince právě Bernadotta.

[editovat] Zajímavost

Po nastoupení na trůn si okolí krále všímalo, že maršál Bernadotte jako nový král absolutně odmítá jakoukoliv posluhu při koupeli či oblékání. Prostě před nikým se nikdy neobnažil do půli těla, a to ani před osobním lékařem. Důvod se samozřejmě nakonec prozradil (pravděpodobně Cherchez La Femme) a u evropských panovnických dvorů se s gustem bavili. Jean Baptiste Bernadotte, zakladatel švédské královské dynastie Bernadotte, měl ze od své revoluční a jakobínské minulosti přes prsa vytetovaný nápis: „Smrt tyranům a králům!

[editovat] Odkazy

[editovat] Literatura

  • BARNETT, Correlli. Bonaparte. Překlad Jan Kozák. Brno : Jota s. r. o., 2005. 422 s. ISBN 80-7217-352-9.  
  • BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha : Aquarius, 1995. 342 s. ISBN 80-902062-0-4.  
  • BOUHLER, Filip. Napoleon. Praha : Orbis, 1994. 378 s.  
  • CASTELOT, Jiří. Napoleon Bonaparte. Praha : Melantrich, 1998. 557 s. ISBN 80-7023-265-X.  
  • JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno : Barrister & Principal, 2003. 166 s. ISBN 80-86598-52-7.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Maršálové Napoleonových orlů. Třebíč : Akcent, 2000. 297 s. ISBN 80-7268-097-8.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby. Třebíč : Akcent, 2006. 580 s. ISBN 80-7268-271-7.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení I. - Vítězné roky. Třebíč : Akcent, 2003. 485 s. ISBN 80-7268-261-X.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství. Třebíč : Akcent, 2003. 668 s. ISBN 80-7268-271-7.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení III. – Proti všem. Třebíč : Akcent, 2004. 593 s. ISBN 80-7268-296-2.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení IV. - Pád orla. Třebíč : Akcent, 2004. 571 s. ISBN 80-7268-307-1.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení V. – Ať žije císař. Třebíč : Akcent, 2005. 584 s. ISBN 80-7268-332-2.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. 1812 – Napoleonovo ruské tažení. Praha : Hart s. r. o., 2001. 520 s. ISBN 80-86529-20-7.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. 1809 - Orel proti orlu. Praha : Hart s. r. o., 2001. 466 s. ISBN 80-86529-37-1.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Dobyvatel Bonaparte. Třebíč : Akcent, 2009. 526 s. ISBN 978-80-7268-571-4.  
  • KOVAŘÍK, Jiří. Bonaparte v Egyptě. Třebíč : Akcent, 2007. 470 s. ISBN 978-80-7268-466-3.  
  • LACOUR-GAYET, Georges. Napoleon. Praha : F.Borový, 1931. 851 s.  
  • LUDWIG, Emil. Napoleon. Překlad Karel Hoch. Praha : Melantrich, 1930. 592 s.  
  • MANFRED, Albert Z.. Napoleon Bonaparte. Praha : Svoboda, 1990. 616 s. ISBN 80-205-0129-0.  
  • TARLE, Jevgenij. Napoleon. Praha : Naše vojsko, 1950. 450 s.  
  • WINTR, Stanislav. 26 maršálů Napoleona I.. Cheb : Svět křídel, 2004. 225 s. ISBN 80-86808-14-9.  

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Norský král
Karel III. Jan
18181844
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Oskar I.
Předchůdce:
Karel XIII.
Znak z doby nástupu Švédský král
18181844
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Oskar I.



Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích