August II. Silný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August II. Silný
polský král, velkokníže litevský
saský kurfiřt
August II., autorem obrazu je Louis de Silvestre.
August II., autorem obrazu je Louis de Silvestre.
Korunovace 15. září 1697
Narození 12. května 1670
Drážďany , Saské kurfiřtství
Úmrtí 1. února 1733
Varšava , Polsko
Pochován Katedrála na Wawelu
Předchůdce Polsko a Litva (I.):
Jan III. Sobieski
Polsko a Litva (II.):
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
Jan Jiří IV. Saský
Královna Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Potomci August III. Polský
Rod Wettinové
Otec Jan Jiří III. Saský
Matka Anna Žofie Dánská
Podpis Signature of August II the Strong.PNG

Fridrich August I., známý jako August II. Silný (August der Starke) (12. května 1670 Drážďany1. února 1733 Varšava) byl příslušníkem albertinské linie dynastie Wettinů a saským kurfiřtem a polským králem. Své přízvisko "Silný" dostal s ohledem na svou tělesnou sílu; aby to obhájil, nechal si zaprotokolovat, že 15. února 1711 přelomil holýma rukama koňskou podkovu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

August II. Silný se narodil jako mladší ze dvou synů kurfiřta Jana Jiřího III. Saského (1647–1691) a jeho manželky, dánské princezny Anny Žofie (1647–1717), dcery dánského krále Frederika III. Na rozdíl od svého mladšího bratra, jenž byl nepevného zdraví, byl August mimořádné tělesné konstituce - vzrůstem patřil k nejvyšším princům své doby a vynikal i nevšední silou. Jako panovníkův mladší syn viděl své uplatnění ve vojsku různých evropských států.

Saský kurfiřt a polský král[editovat | editovat zdroj]

Jeho starší bratr Jan Jiří IV. Saský zemřel bez legitimních potomků předčasně po třech letech vlády v roce 1694 a August po něm nastoupil na saský trůn jako August II. Postavil se do čela císařské armády v boji proti Turkům v Uhrách, neúspěch ho však přiměl se vojenské kariéry vzdát. O to více se snažil zapojit do evropské politiky, uzavřel s císařem Leopoldem I. spojenectví proti Francii a proti francouzskému kandidátovi také v roce 1697 dosáhl polské koruny.

Jako celá jeho rodina byl evangelického vyznání, byl však zvolen polským králem a podmínkou převzetí polského trůnu byla konverze ke katolictví. 1. června 1697 tedy August konvertoval a 26./27. června 1697 byl ve Varšavě zvolen a poté 15. září 1697 v Krakově korunován za polského krále (August II. Silný, polsky August II. Mocny). Jeho manželka Kristina Eberhardina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla, proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Uzavřel spojenectví s ruským carem Petrem Velikým a s Dánskem proti švédskému králi Karlu XII. a zapojil se do tzv. Severní války.

Katastrofální porážka, kterou od švédského krále utrpěl, ho však na čas zbavila polského trůnu, který získal zpět pouze díky zásahu ruského vojska. Ani po ukončení severní války však nedokázal stabilizovat situaci v zemi a Polsko, postupně se propadající do anarchie, se stalo pouhou přítěží, nákladnou cenou za lesk královské koruny. Jako polský král August během své vlády zemi naprosto zruinoval.

V Sasku se August II. snažil, na rozdíl od Polska, vládnout absolutisticky, ale jeho přehnané finanční nároky na stavební činnost a pořádání dvorských slavností podle nedostižného francouzského vzoru zemi ekonomicky zcela vyčerpaly.

1. března roku 1700 zavedl v Sasku užívání gregoriánského kalendáře.

Mecenáš[editovat | editovat zdroj]

Ještě jako mladý princ navštívil August palác Ludvíka XIV. ve Versailles, což poznamenalo jeho život a ovlivnilo později jeho způsob vedení státu. Přeměnil Drážďany, hlavní město Saského kurfiřtství, v jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Obklopil se souborem skvělých hudebníků, mezi něž patřili např. Silvius Leopold Weiss, Johann David Heinichen a houslista Veracini. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánu v Míšni.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

20. ledna roku 1693 se v Bayreuthu oženil s Kristinou Eberhardinou von Brandenburg-Bayreuth, jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Žofie Luisy Württemberské. Byl to čistě politický a velmi nešťastný svazek. O tři roky později, 17. října 1696, se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek, syn Fridrich August. Péči o chlapce převzala matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

August II. byl ovšem nenasytný sukničkář a měl řadu příležitostných i dlouhodobých milenek a velké množství levobočků; některé zdroje (mezi nimi především Vilemína Pruská) uvádějí počet 365 až 382 jeho nelegitimních potomků, August však uznal jen malou část z nich.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Jeho smrt měla banální příčinu - na nohu mu spadla židle, rána na palci se však nehojila, v důsledku postižení malých cév došlo ke vzniku tzv. diabetické nohy, objevila se horečka a lékaři usoudili, že je nutná amputace. Ani ta však Augustovi život nezachránila; bezprostřední příčinou smrti (1. února 1733 v Královském zámku ve Varšavě) byly nejspíš následná gangréna a sepse. Pochován byl v katedrále na Wawelu v Krakově, jeho vnitřnosti byly uloženy v kapucínském kostele ve Varšavě, srdce pak v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • Augustův levoboček ze vztahu se švédskou šlechtičnou Marií Aurorou von Königsmark, francouzský maršál Mořic Saský (1696-1750), byl pradědem francouzské spisovatelky George Sandové.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CZOK, Karl. Am Hofe Augusts des Starken. Leipzig : Edition Leipzig, 1989. ISBN 3-361-00268-0. (německy) 
  • CZOK, Karl. August der Starke und Kursachsen. Leipzig : Koehler und Amelang, 1987. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Předchůdce:
Jan Jiří IV. Saský
Znak z doby nástupu Saský kurfiřt
Fridrich I. August
16941733
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich II. August
Předchůdce: Alex K Kingdom of Poland3.svg Polský král Alex K Kingdom of Poland3.svg Nástupce:
Jan III. Sobieski 16971706 Stanislav I. Leszczyński
Stanislav I. Leszczyński 1709 - 1733 Stanislav I. Leszczyński


Vývod z předků Augusta II. Silného
Prapraprarodiče

Kurfiřt
Kristián I. Saský (1560-1591)
∞ 1582
Žofie Braniborská (1568-1622)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553-1618)
∞ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550-1608)

Kurfiřt
Jan Jiří Braniborský (1525-1598)
∞ 1548
Sabina von Brandenburg-Ansbach (1529-1575)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553-1618)
∞ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550-1608)

Král
Frederik II. Dánský (1534-1588)
∞ 1572
Žofie Meklenburská (1557-1631)

Kurfiřt
Jáchym Fridrich Braniborský (1546-1608)
∞ 1570
Kateřina von Brandenburg-Küstrin (1549-1602)

Herzog
Vilém Mladší zu Braunschweig-Lüneburg (1535-1592)
∞ 1561
Dorotea Dánská (1549-1617)

Landkrabě
Ludvík V. Hessensko-Darmstadtský (1577-1626)
∞ 1598
Magdalena Braniborská (1582-1616)

Praprarodiče

Kurfiřt Jan Jiří I. Saský (1585-1656)
∞ 1607
Magdalena Sibylla Pruská (1586-1659)

Markrabě Christian von Brandenburg-Bayreuth (1581-1655)
∞ 1604
Marie Pruská (1579-1649)

Král Kristián IV. Dánský (1577-1648)
∞ 1597
Anna Kateřina Braniborská (1575-1612)

Vévoda Jiří von Braunschweig-Lüneburg (1582-1641)
∞ 1617
Anna Eleonora Hessensko-Darmstadtská (1601-1659)

Prarodiče

Kurfiřt Jan Jiří II. Saský (1613-1680)
∞ 1638
Magdalena Sibylla von Brandenburg-Bayreuth (1612-1687)

Král Frederik III. Dánský (1609-1670)
∞ 1643
Žofie Amálie Brunšvická (1628-1685)

Rodiče

Kurfiřt Jan Jiří III. Saský (1647-1691)
∞ 1666
Anna Žofie Dánská (1647-1717)

August II. Silný


Alex K Kingdom of Poland3.svg Dynastie vládnoucí v Polsku Alex K Kingdom of Poland3.svg

Anjouovci · Jagellonci · Piastovci · Přemyslovci · Romanovci · Valois-Angoulême · Vasové · Wettinové

Wettinové (1697–1704, 1709–1763, 1807–1813)

August II. · August III. · Fridrich August I.