August II. Silný
| August II. Silný | ||
|---|---|---|
| polský král, velkokníže litevský saský kurfiřt |
||
| August III., autorem obrazu je Louis de Silvestre. | ||
| Korunovace | 15. září 1697 | |
| Narození | 12. května 1670 | |
| Drážďany , Saské kurfiřtství | ||
| Úmrtí | 1. února 1733 | |
| Varšava , Polsko | ||
| Pochován | Katedrála na Wawelu | |
| Předchůdce | Polsko a Litva (I.): Jan III. Sobieski Polsko a Litva (II.): Stanislav I. Leszczyński Sasko: Jan Jiří IV. Saský |
|
| Královna | Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | |
| Potomci | August III. Polský | |
| Rod | Wettinové | |
| Otec | Jan Jiří III. Saský | |
| Matka | Anna Žofie Dánská | |
| Podpis | ||
Friedrich August I., známý jako August Silný (August der Starke) (12. května 1670 Drážďany – 1. února 1733 Varšava) byl saským kurfiřtem a polským králem. Své přízvisko "Silný" dostal s ohledem na svou tělesnou sílu; aby to obhájil, nechal si zaprotokolovat, že 15. února 1711 přelomil holýma rukama koňskou podkovu.
Obsah |
Vláda[editovat]
Pocházel z rodu Wettinů a byl druhým synem kurfiřta Jana Jiřího III. Tělesným vzrůstem patřil k nejvyšším a nejsilnějším princům své doby a jako panovníkův mladší syn viděl své uplatnění ve vojsku různých evropských států.
Po předčasné smrti svého bratra nastoupil v roce 1694 na saský trůn a postavil se do čela císařské armády v boji proti Turkům v Uhrách, neúspěch ho však přiměl vzdát se vojenské kariéry.
Původně evangelického vyznání, 1. června 1697 konvertoval ke katolictví. Poté, co byl 26./27. června 1697 ve Varšavě zvolen a poté 15. září 1697 v Krakově korunován za polského krále, nazývá se August II. Silný (polsky: August II. Mocny). Jako polský král během své vlády zemi naprosto zruinoval.
O to více se snažil zapojit do evropské politiky, uzavřel s císařem spojenectví proti Francii a proti francouzskému kandidátovi také v roce 1697 dosáhl polské koruny.
Jako polský král uzavřel spojenectví s ruským carem Petrem Velikým a s Dánskem proti švédskému králi Karlu XII. a zapojil se do tzv. Severní války.
Katastrofální porážka, kterou od švédského krále utrpěl, ho však na čas zbavila polského trůnu, který získal zpět pouze proto, že zasáhlo ruské vojsko. Ani po ukončení severní války nedokázal stabilizovat situaci v zemi a Polsko, postupně se propadající do anarchie, se stalo pouhou přítěží, nákladnou cenou za lesk královské koruny.
V Sasku se August II. snažil, na rozdíl od Polska, vládnout absolutisticky, ale jeho přehnané nároky na stavební činnost a pořádání dvorských slavností přesně podle nedostižného francouzského vzoru zemi ekonomicky naprosto zruinovaly.
Rodina a potomci[editovat]
20. ledna 1693 se Augustovou manželkou stala Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová. Byl to čistě politický a velmi nešťastný svazek. O tři roky později, 17. října 1696, se v Drážďanech narodil jejich syn Fridrich August. Péči o chlapce převzala matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.
Podle některých zdrojů měl August II. více než tři stovky levobočků, hlásil se však jen k malé části z nich.
Smrt[editovat]
Jeho smrt měla banální příčinu - na nohu mu spadla židle, rána na palci se však nehojila, v důsledku postižení malých cév došlo ke vzniku tzv. diabetické nohy, objevila se horečka a lékaři usoudili, že je nutná amputace. Ani ta však Augustovi život nezachránila; bezprostřední příčinou smrti (1. února 1733) byly nejspíš následná gangréna a sepse.
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- CZOK, Karl. Am Hofe Augusts des Starken. Leipzig : Edition Leipzig, 1989. ISBN 3-361-00268-0. (německy)
- CZOK, Karl. August der Starke und Kursachsen. Leipzig : Koehler und Amelang, 1987. (německy)
Externí odkazy[editovat]
- Ottova encyklopedie - August II., král polský a kurfiřt saský
- Panovníci.cz – August II. Silný
- Na to umierali polscy królowie
- http://thepeerage.com/p11152.htm
| Předchůdce: Jan Jiří IV. Saský |
Saský kurfiřt Fridrich I. August 1694 – 1733 |
Nástupce: Fridrich II. August |
| Předchůdce: | Polský král | Nástupce: | ||
| Jan III. Sobieski | 1697 – 1706 | Stanislav I. Leszczyński | ||
| Stanislav I. Leszczyński | 1709 - 1733 | Stanislav I. Leszczyński |