Seznam představitelů Litvy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Litevského království

Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti (tzn., Litevská sovětská socialistická republika).

Litevci byli ve 30. letech 13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindauga. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla vytvořena Lublinská unie, čímž vznikla nový stát Polsko-litevská unie. Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku. 11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO.

Vznik Litevského státu[editovat | editovat zdroj]

Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236–1569)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Velkoknížectví litevské.

Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindauga, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).

Mindaugovci ((1219?)/1236–1285)[editovat | editovat zdroj]

Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů.

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
asi před 1219– asi 1236 Dausprungas   velkokníže, zmiňován 1219. Mindaugův bratr
asi 1236–1263 Mindaugas Mindaugas.jpg Zpočátku velkokníže, od roku 1253 král litevský. Po zavraždění jeho synovcem Treniotou vypukla mezi šlechtickými rody válka o moc v zemi.
1263–1264 Treniota Treniota.jpg Mindaugův synovec
1264–1267 Vaišvilkas/Vaišelga Vojshalk.png Syn Mindauga, doborovolně se vzdal trůnu ve prospěch svého švagra Švarna

Rurikovec[editovat | editovat zdroj]

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1267–1269 Švarnas Szwarn Yuri.jpg Vaišvilkův švagr

Neznámého původu[editovat | editovat zdroj]

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1269–1282 Traidenis Lithuanian Grand Duke Traidenis.JPG Přítel Vaišvilkova vraha Lva Daniloviče
1282–1285 Daumantas

Gediminovci (1285–1440)[editovat | editovat zdroj]

Některá data jsou přibližná.

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1285–1291 Butigeidis   Zakladatel dynastie Gediminovců
1291–1295 Butvydas Bratr Butigeidise, otec Vytenise a Gedimina
1295–1316 Vytenis Vytenis kunigaikštis.jpg Syn Butvyda
1316–1341 Gediminas Gedimin grav xvii.jpg Syn Butvyda. Po jeho smrti byla země rozdělena mezi jeho 7 synů.
1341–1345 Jaunutis Syn Gedimina. Vládce a velkokníže, svržen svými bratry Algirdem a Kęstutisem.
1345–1377 Algirdas Kunigaikštis Algirdas.jpg Syn Gedimina. Jeho spoluvládcem byl Kęstutis, který měl na starosti západní část státu, zatímco Algirdas především východ.
1377–1381 Jogaila Jogaila of Lithuania.Image from around 1475-1480.jpg Syn Algirda. Roku 1386 byl korunován polským králem a ustanovil personální unii Litvy a Polska. Zakladatel dynastie Jogailaičiai (Jagellonců).
1381–1382 Kęstutis Kiejstut.JPG Syn Gedimina, spoluvládce s Algirdem. Kęstutis panoval v západní Litvě (s hlavním městem Trakai). Sesadil Jogailu v roce 1381 a ovládl celou Litvu, aby jím byl o rok později zajat a usmrcen.
1382–1392 Jogaila Jogaila of Lithuania.Image from around 1475-1480.jpg Též král polský v letech 1386–1434. Jeho místodržícím v Litvě byl Skirgaila (1387–1392).
1392–1430 Vytautas Veliký Vytautas the great.jpg Syn Kęstutise. Bojoval se svým otcem proti Jogailovi, poté změnil strany a roku 1392 se stal velkoknížetem Litvy. Roku 1429 měl být korunován králem litevským, avšak Poláci zadrželi korunu. Zemřel dříve, než koruna dorazila.
1430–1432 Švitrigaila Lithuanian Grand Duke Švitrigaila.jpg Syn Algirda, bratr Jogaily. Sesazen stoupenci Žygimanta, syna Kęstutise.
1432–1440 Zikmund Kęstutaitis Seal of Sigismund Kestutis.PNG Syn Kęstutise, bratr Vytauta. Zabit stoupenci Švitrigaily.

Dynastie Jagellonců (1440–1569)[editovat | editovat zdroj]

Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminidiovců.

Vláda Úřadující Portrét Poznámky
1440–1492 Kazimír IV. Jagellonský Casimir IV Jagiellon.PNG Syn Jogaily. Zvolen a korunován králem polským roku 1447 po smrti krále Vladislav III. Varnenčik
1492–1506 Alexandr I. Alexander of Poland.PNG Syn Kazimíra IV. Zvolen a korunován králem polským roku 1501 po smrti krále Jana I. Olbrachta
1506–1548 Zikmund II. Sigismund I of Poland.PNG Syn Kazimíra IV.
1548–1569 Zikmund III. Sigismundus II Augustus of Poland.PNG Syn Zikmunda I. Starého. Fakticky vládl od roku 1529.

Republika obou národů (1569–1795)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Republika obou národů.

Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinská unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.

Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).

Vláda Úřadující Portrét House Poznámky
1569–1572 Zikmund II. August Sigismundus II Augustus of Poland.PNG Jagellonci Syn Zikmunda I. Starého.
1573–1575 Jindřich z Valois Bacciarelli - Henri.jpeg Valois Opustil trůn a uprchl do Francie, kde byl korunován jako Jindřich III.
1576–1586 Štěpán Báthory Stefan Batory 11.PNG Báthory Báthory
1588–1632 Zikmund III. Vasa Bacciarelli - Zygmunt III.jpeg Vasa Navrhovatel personální unie mezi republikou a Švédskem, král švédský v letech 1592 až 1599.
1632–1648 Vladislav IV. Vasa Wladislaus IV of Poland.PNG
1648–1668 Jan Kazimír II. Vasa Bacciarelli - Jan Kazimierz.jpeg Abdikoval a stal se mnichem, poslední panovník z dynastie Vasa na polsko-litevském trůnu.
1669–1673 Michał Korybut Wiśniowiecki Bacciarelli - Michał.jpeg Litevská šlechta
1674–1696 Jan III. Sobieski John III Sobieski of Poland.PNG Polská szlachta
1697–1706 August II. Silný Friedrich August der Starke von Polen.jpg Wettinové též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1706–1709 Stanislaw Leszczyński Stanislaw Leszczynski1.jpg Polská szlachta Severní válka.
1709–1733 August II. Silný Friedrich August der Starke von Polen.jpg Wettinové též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1733–1736 Stanislaw Leszczyński Stanislaw Leszczynski1.jpg Polská szlachta válka o polské následnictví.
1733–1763 August III. Wettin King Augustus III of Poland.jpg Wettinové
1764–1795 Stanislav August II. Stanisław II August Poniatowski in coronation clothes.PNG Polská szlachta Za jeho panování došlo v roce 1791 ke sloučení velkoknížectví s Polským královstvím. Abdikoval po dělení Polska. Zemřel v ruském exilu.

Království litevské (1918)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Království litevské (1918).

16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. Listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.

Vláda Úřadující Portrét House Poznámky
11. července – 2. listopadu 1918 Mindaugas II.
(Vilém Karel)
Mindaugas II.jpg Württemberkové Změna vlády na demokratickou republiku.

Litevská republika (1918–1940)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Litva.

Úřad litevského prezidenta (litevsky: Prezidentas) byl vytvořen 4. dubna 1919.

No Vláda Prezident Portrét Poznámky
1 4. dubna 1919 – 19. června 1920 Antanas Smetona Antanas Smetona 2.jpg Zvolen Litevskou radou.
2 19. června 1920 – 7. června 1926 Aleksandras Stulginskis Aleksandras Stulginskis (1885-1969).jpg Zastupující prezident (ústavodárné shromáždění). Znovuzvolen parlamentem 21. prosince 1922 a v červnu 1923.
3 7. června – 18. prosince 1926 Kazys Grinius Kazys Grinius.jpg Zvolen parlamentem, ale svržen vojenským pučem.
18–19. prosince 1926 Jonas Staugaitis Jonas Staugaitis.jpg Formálně, jen jeden den jako předseda parlamentu (rezignoval na úřad po státním převratu).
19. prosince 1926 Aleksandras Stulginskis Aleksandras Stulginskis (1885-1969).jpg Formálně, jako nový předseda Seimasu, jen na pár hodin.
19. prosince 1926 – 15. června 1940 Antanas Smetona Antanas Smetona 2.jpg Druhé období, zvolen prezidentem po vojenském převratu. Po sovětském ultimatu z roku 1940 uprchl do Německa a poté do USA.
15–17. června 1940 Antanas Merkys Antanas Merkys.jpg Předseda vlády, de facto jako prezident po Smetonově útěku. Neuznán litevskými diplomaty v zahraničí. Ujal se role prezidenta nelegálně, neboť Smetona nerezignoval ani nezemřel.
17. června – srpen, 1940 Justas Paleckis J. Paleckio kapas.JPG Zvolen mimoústavně vedením litevských komunistů pod nátlakem Sovětského svazu, neuznán mezinárodně ani litevskou diplomacií.
4 16. února 1949 – 26. listopadu 1954 Jonas Žemaitis HPIM0823.JPG Oficiálně jmenován čtvrtým prezidentem Litvy v březnu 2009.


Litevská sovětská socialistická republika (1940–1941 a 1944–1990)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Litevská sovětská socialistická republika.

Sovětský svaz anektoval Litvu a v červenci 1940 vytvořil Litevskou SSR. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Litva byla okupována Němci. Pár dní před německou okupací, byla Litva řízena proněmeckou povstaleckou vládou Juoza Ambrazevičiuse. Pod německou nadvládou, byl zřízen Generální obvod Litva pod vedením generála Petra Kubiliūna. Když bylo nacistické Německo poraženo, Sovětský svaz reanektoval zemi a v roce 1944 obnovil Litevskou SSR.

Titul: První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partijos Centro komiteto pirmasis sekretorius; rusky: Первый секретарь Центрального Комитета Коммунистической партии Литвы).

No Vláda First Secretary Poznámky
1 21. července 1940 – 24. června 1941
13. července 1944 – 22. ledna 1974
Antanas Sniečkus
2 18. února 1974 – 14. listopadu 1987 Petras Griškevičius
3 1. prosince 1987 – 19 . října 1988 Ringaudas Bronislovas Songaila První sesazený vůdce strany (Sniečkus a Griškevičius zůstali v úřadě až do své smrti)
4 19 . října 1988 – 11. března 1990 Algirdas Mykolas Brazauskas Byl zbaven vlády po vyhlášení nezávislosti


Předsednictvo Nejvyššího sovětu jako kolektivní hlava státu od 25. srpna 1940 do 11. března 1990.

Vláda Předseda Nejvyššího sovětu Poznámky
25. srpna 1940 – 14. dubna 1967 Justas Paleckis V exilu v Ruské SFSR 1941–1944
14. dubna 1967 – 24. prosince 1975 Motiejus Šumauskas
24. prosince 1975 – 18. listopadu 1985 Antanas Barkauskas
18. listopadu 1985 – 7. prosince 1987 Ringaudas Songaila
7. prosince 1987 – 15. ledna 1990 Vytautas Astrauskas
15. ledna 1990 – 11 . března 1990 Algirdas Brazauskas

Litevská republika (1990–současnost)[editovat | editovat zdroj]

Předseda Nejvyšší rady byl oficiální hlavou státu po vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 do doby, než byla schválena nova ústava v roce 1992, jež ustavila prezidentský úřad a instituci parlamentu. Stát a jeho vláda byly mezinárodně uznány teprve v září 1991.

Titul v letech 1990 až 1992: Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) (litevsky: Aukščiausiosios Tarybos pirmininkas). Titul od 1992 dále: Prezident (litevsky: Prezidentas).

Portrét Jméno
(Narozen–zemřel)
Zvolen V úřadu od V úřadu do Stranická příslušnost/poznámky
1
Vytautas Landsbergis 2009.JPG
Vytautas Landsbergis
(1932– )
11 . března 1990 25. listopadu 1992 Jako předseda Nejvyšší rady.
2
Algirdas Brazauskas 1998.jpg
Algirdas Brazauskas (zastupující)
(1932–2010)
25. listopadu 1992 25. února 1993 První post-sovětský prezident.
Algirdas Brazauskas
(1932–2010)
1993 25. února 1993 25. února 1998
3
Valdas Adamkus in 2005.JPEG
Valdas Adamkus
(1926– )
1997–98 26. února 1998 26. února 2003
4
Rolandas Paksas- horizontali foto.jpg
Rolandas Paksas
(1956– )
2002–03 26. února 2003 6. dubna 2004 Obžalován a sesazen z funkce.
Artūras Paulauskas.jpg
Artūras Paulauskas (zastupující)
(1953– )
6. dubna 2004 12. července 2004 Jako předseda Sejm(as)u dočasně vykonával úkoly prezidenta do nových voleb.
5
Valdas Adamkus in 2005.JPEG
Valdas Adamkus
(1926– )
2004 12. července 2004 12. července 2009
6
Dalia Grybauskaitė 2010.jpg
Dalia Grybauskaitė
(1956– )
2009 12. července 2009 Úřadující

Podobná hesla[editovat | editovat zdroj]

Seznam prezidentů Litvy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny, Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006.
  • Litva: Vytautas Spečiūnas (ed.), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a.) (Litevští panovníci (13–18. stol.)), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004. ISBN 5-420-01535-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of Lithuania na anglické Wikipedii.